Astronautka Jessica Meir na Mezinárodní kosmické stanici. První žena na Měsíci bude muset mít podle NASA zkušenosti z předchozích letů. FOTO: NASA
FOTO: NASA
Americká vesmírná agentura (NASA) oficiálně nastínila svůj plán návratu na Měsíc v hodnotě 28 miliard dolarů do roku 2024. V rámci programu s názvem Artemis vyšle NASA muže a ženu na měsíční povrch. Bylo by to další přistání lidí na Měsíci po dlouhé pauze od roku 1972. Tehdy jako poslední k měsíci zamířila posádka Apolla 17.
Časový rozvrh NASA je podmíněn tím, že Kongres uvolní 3,2 miliardy dolarů na vybudování přistávacího systému. Astronauti poletí v kabině podobné někdejšímu Apollu zvané Orion, která odstartuje na nosné raketě SLS.
V pondělí administrátor NASA Jim Bridenstine vyhlásil: „28 miliard dolarů představuje náklady spojené s dalšími čtyřmi roky programu Artemis pro přistání na Měsíci. Financování SLS a Orionu, systém přistávání lidí a samozřejmě skafandry – to vše je součástí programu Artemis.“
Půjde teď kromě technických záležitostí pochopitelně o otázku peněz. „Žádost o rozpočet, kterou teď máme podanou Sněmovně a Senátu, zahrnuje 3,2 miliardy dolarů na rok 2021 na přistávací systém pro lidi. Je nesmírně důležité, abychom těch 3,2 miliardy dolarů získali.“
Sněmovna reprezentantů USA již schválila návrh zákona, který přidělil 600 milionů dolarů na vývoj přistávacího modulu. NASA bude ale potřebovat mnohem více finančních prostředků, aby bylo možné jeho vývoj provést v plném rozsahu.
Již dříve byl oznámen úmysl, aby na Měsíc letěla v posádce žena.
V červenci 2019 Bridenstine řekl pro CNN, že první astronautkou, která se v roce 2024 projde po Měsíci, bude některá z těch astronautek, která už se osvědčila a do vesmíru letěla a pobývala na Mezinárodní vesmírné stanici. Také řekl, že to bude někdo, kdo už v týmu astronautů je.
V době jeho prohlášení bylo 12 aktivních astronautek a od té doby se k nim připojilo dalších pět z NASA, které letos ukončily výcvik. Zůstává však nejasné, zda by některá z těch novějších stihla splnit kritéria včas, aby stihla let při první misi plánované na rok 2024. Podle šéfa NASA se totiž má výběr posádky uskutečnit alespoň dva roky před první misí.
Vysláním astronautů zpět na Měsíc chce Bílý dům obnovit vůdčí americkou roli ve vesmíru. Existují také plány na těžbu vodního ledu z okolí lunárního jižního pólu. Takto získaná voda by mohla být použita k výrobě raketového paliva přímo na Měsíci. To by znamenalo nižší náklady než jeho doprava ze Země. Voda z lunárního ledu by sloužila také jako základ pro lunární ekonomiku.
Jde nejen o vědu, ale je to také otázka politické prestiže. Viceprezident Mike Pence už dal najevo obavy z čínských kosmických ambicí. V lednu 2019 se Čína stala prvním státem, který dopravil robotické vozítko na odvrácenou stranu Měsíce. Číňané teď připravují svou první misi, která by dopravila vzorky měsíční půdy do laboratoří na Zemi. Vyvíjejí také kosmickou loď nové generace pro čínské astronauty, která by mohla létat do vzdálených vesmírných destinací, tedy také na Měsíc. Nezdá se, že by Čína mohla Američany předběhnout a dostat se také do roku 2024 na Měsíc, ale mohla by podle názoru odborníků v tomto desetiletí dosáhnout značného pokroku a udržet s Američany krok.
(Zdroj: BBC.com)
