Ruský prezident Vladimir Putin na úterním zasedání ruské Rady pro lidská práva prohlásil, že nástup raket Orešnik odstraňuje potřebu užití jaderných zbraní. Rozvinul tak myšlenku, kterou nastínil už na jednání v Kazachstánu koncem listopadu. Tehdy řekl, že úder několika raketami Orešnik najednou by byl srovnatelný s použitím jaderných zbraní.

„Zkrátka a dobře, to, co nyní potřebujeme zlepšit, není jaderná doktrína, ale Orešnik,“ řekl prezident Vladimir Putin podle ruského nezávislého webu Agentstvo. „Když se nad tím zamyslíme, dostatečné množství těchto moderních zbraňových systémů téměř eliminuje potřebu použití jaderných zbraní.“

Dále čtěte

ROK DO VOLEB: Pomozte bránit Česko, aby se z něj nestal Mordor

Máme za sebou evropské a krajské volby. Nedopadly dobře, výsledky demokratických stran byly chabé, a to zejména v krajích. Nejde…

Znovu tak zopakoval myšlenku, kterou představil na summitu Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti v Kazachstánu z konce letošního listopadu. Tehdy řekl, že úder několika raketami Orešnik najednou by byl „svou silou srovnatelný s použitím jaderných zbraní“, přičemž „po jejich použití by nedošlo k jadernému zamoření“.

Reakce na kroky Západu

Jednu z nejnovějších raket středního doletu Orešnik odpálila ruská armáda proti Ukrajině v polovině listopadu. Podle Putina šlo o odvetu za kroky Západu. Ten už dříve povolil Ukrajině využívat k útokům na ruské území Západem dodané zbraně.

„V reakci na použití amerických a britských zbraní dlouhého doletu podnikly ruské ozbrojené síly 21. listopadu tohoto roku kombinovaný úder na jedno ze zařízení vojensko-průmyslového komplexu Ukrajiny,“ řekl Putin. „V bojových podmínkách byl mimo jiné testován jeden z nejnovějších ruských raketových systémů středního doletu,“ dodal.

O Orešniku je známo jen málo, přesto někteří experti upozorňují, že to nemusí být zcela nově vyvinutá raketa, jak tvrdí Putin. Často v této souvislosti zmiňují raketu RS-26 Rubež, která vychází z RS-24 Jars známé jako Topol-MR. Ukrajinská rozvědka zase oznámila, že raketa je mobilní systém Kedr (Cedr). Server RBK Ukrajina vyvozuje, že tento systém je evolucí rakety Rubež.

Rusko podle Vladimira Putina provede další bojové testy rakety Orešnik, která je již v sériové výrobě. Moskva v odvetě za ukrajinské údery v hloubi Ruska může zaútočit proti rozhodovacím centrům v Kyjevě, dodal. Podle něj ukrajinské vedení již není legitimní a nemá právo vydávat armádě rozkazy.

Nové rakety chce i Lukašenko

O rakety Orešnik Putina žádal i běloruský prezident Alexandr Lukašenko během pátečního jednání v Minsku. „Chci vás veřejně požádat, aby nové zbraňové systémy, především Orešnik, byly rozmístěny na území Běloruska,“ řekl Lukašenko a usoudil, že v takovém případě by možné cíle měl určovat Minsk. „Máme určitá místa, kde můžeme tyto zbraně rozmístit. Pouze s jedinou podmínkou, že cíle pro tyto zbraně stanoví vojenské a politické vedení Běloruska,“ prohlásil.

Tyto střely budou zařazeny do výzbroje ozbrojených sil Ruska a Běloruska souběžně, odvětil Putin. Během setkání oba státníci podepsali dohodu o bezpečnostních zárukách. Vedle jaderných hlavic by se tak nové rakety staly další ruskou zbraní na území Běloruska.

Dále čtěte

Tyrany nelze svrhnout bez krve. Putinovo Rusko a zhroucení Asadova režimu v Sýrii

KOMENTÁŘ / Chápu nadšení z toho, co se děje v Sýrii, a všechny sarkastické poznámky na adresu Putina a Asada…

Moskva a Minsk se dohodly na rozmístění taktických jaderných zbraní na území Běloruska v březnu loňského roku. Podle Vladimira Putina tím Moskva reagovala na oznámení Velké Británie, která v té době chtěla na Ukrajinu dodávat protitankové náboje z ochuzeného uranu. O rozmístění jaderných zbraní v Bělorusku Putin rozhodl na žádost běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka. 

Oznámení ruského prezidenta vyvolalo ostrou kritiku řady západních zemí, podle nichž jde mimo jiné o porušení dohod o nešíření jaderných zbraní. NATO odsoudilo „nebezpečnou a nezodpovědnou jadernou rétoriku“ Ruska, zatímco Evropská unie pohrozila Minsku novými sankcemi, pokud bude rozmístění pokračovat.

„Ruské plány taková reakce rozhodně neovlivní,“ řekl kremelský mluvčí. Putin podle něj již „vše vysvětlil“, a proto k této věci není co dodat. V kontextu rozmístění ruských jaderných zbraní v Bělorusku Čína ústy mluvčí svého ministerstva zahraničí Mao Ning vyzvala, aby jaderné mocnosti snížily nebezpečí vzájemného konfliktu.

Bělorusko se zúčastnilo i ruského jaderného cvičení v květnu letošního roku. „Pořádáme je pravidelně,“ prohlásil Putin. „Tentokrát se konají ve třech etapách. Ve druhé etapě se k nim připojí naši běloruští kolegové,“ oznámil ruský prezident.