Zastavit globální oteplování je naprostou nutností. Pokud se planeta oteplí o více jak dva stupně, rozpadne se řada procesů a začne se sypat celý klimatický systém planety. Tuto myšlenku si však uzurpovala postmoderní levice. Prosazují ji lidé, kterým byste nevěřili ani to, že veverka žere oříšky, čímž kompromitují nesmírně naléhavou – přírodovědci plně vyargumentovanou – nutnost zastavit oteplování planety. Přestat spalovat. Naopak z opačné strany politického spektra – ze strany pravice – slyšíme jen ojediněle něco jiného než tupé a směšné zpochybňování jevu samotného. Pro většinu lidí s pravicovým světonázorem je dnes teploměr neomarxista. Z velké míry to zapříčinili právě ultraleví / pubertální aktivisté.
To vystoupení bylo jako z učebnice. Z učebnice sociologie či marketingu. Ano, když chcete nějakou myšlenku naprosto zkompromitovat, najmete na její propagaci nebinární osobu s květinou v umělohmotném květináči.
Přilepené Alžbětko
V Rozstřelu iDnes vystoupili reprezentanti Rebelie proti vyhynutí (Extinction Rebellion). Jeden z reprezentantů této skupiny nebyl reprezentant ani reprezentantka, ale to reprezentantko. Cítí se totiž a vystupuje jako Nebinární Alžbětko, akorát mu ty fašisti zapsali do občanského průkazu, že je žena. Tedy – pubertální či adolescentní děvče. Nebinární Alžbětko s sebou mělo květinu – protože jsou přátelé.
Na otázku moderátora, jak dlouho se již s touto květinou přátelí, Nebinární Alžbětko opovědělo „já nevím, to není důležitý přece.“ Ale květina neměla – jak mívají běžně pěstované pokojové rostliny – ani jeden jediný lehce naschlý lístek, a byla v černém umělohmotném květináči, v jakých květiny prodávají v květinářství. Když má Nebinární Alžbětko tuto květinu jako přítelkyni a má ji rádo, nechápu, proč ji nepřesadilo do prodyšného – keramického – květináče. Pokud si ji tedy Nebinární Alžbětko nekoupilo v květinářství na cestě do redakce, aby se s ní předvedlo před kamerou.
Nebinární Alžbětko se předvádí rádo. Například se přilepilo v Mladé Boleslavi vteřinovým lepidlem k silnici, čímž zastavilo dopravu a zprudilo stovky řidičů, kteří nemají s emisemi CO2 nic společného. V ČR jsou zásadním producentem CO2 uhelné elektrárny – proč se tedy přilepilo v městě, které je v ČR symbolem automobilového průmyslu, zeptal se moderátor. Nebinární Alžbětko vysvětlilo, že se v Mladé Boleslavi přilepilo proto, že bydlí v nedaleké vísce. Vzpomněl jsem si, že jedním z hesel aktivistů je „mysli globálně, jednej lokálně“ – a tak se Nebinární Alžbětko lokálně přilepilo.
Obě dámy – aktivistky – říkaly naprostou a velmi krutou pravdu: Že pokud lidstvo nezačne v podstatě ihned zásadně snižovat emise CO2, tak skončí. Ovšem pokud vám říká Nebinární Alžbětko, které se lokálně přilepilo, cokoliv, tak ono sdělení pošlete přesně tam, kam Nebinární Alžbětko. Kdybych byl uhlobaron, najmu skupinu pubescentů a zadám jim, aby dělali přesně to, co Nebinární Alžbětko. Protože pokud něco říkají exhibující puberťáci plácající obvykle nesmysly, tak tomu zcela jistě nebude nikdo věřit. Nebinární Alžbětko ve svém výsledku podpořilo rozšířený názor veřejnosti, že globální oteplení je nesmysl hlásaný tajtrlíky, kteří se předvádějí s právě módní transsexualitou a hovoří o sobě ve středním rodu. Přitom uhlíku v atmosféře přibývá.
Marné hledání spravedlnosti
Klimatická spravedlnost bude, jen se to musí dobře zorganizovat. Tak se jmenuje příručka ze serveru limityjsmemy.cz. „Naše představa o tom, jak ve společnosti dosáhnout změn nezbytných k ukončení spalování fosilních paliv a dosažení klimatické spravedlnosti, stojí na konceptu sociálního hnutí. … Zdrželi jsme se zde diskusí o teorii a strategii změny, přestože i ty jsou velmi důležité. Namísto toho vám nabízíme nástroje, jak tyto diskuse vést společně a zároveň efektivně. Smyslem je přispět k tomu, abychom se společně přiblížili našemu cíli: transformaci, která zajistí nejen obyvatelné klima, ale i spravedlivější společnost. Klimatická spravedlnost bude. Jenom se to musí dobře zorganizovat. Po práci legraci. Politika by měla být taky sranda! Poznávejte se lépe navzájem a sdílejte myšlenky v zajímavém a neformálním prostředí. Kde se můžete společně potkat po schůzce? Najde se poblíž nějaká fajn hospůdka? Umožňuje počasí potkat se venku a navázat na schůzku piknikem?“
Ano, je dobré podtrhnout dojem z pubertálního Nebinárního Alžbětka, že ekologický aktivismus je volnočasová aktivita, výslovným přiznáním, že konceptu sociálního hnutí nejlépe dosáhneme, když se po demonstraci ožerem.
Prohlášení hnutí Fridays for Future Česká republika k mezinárodní stávce za klima 19. března 2021: „Jsou to již dva roky, co tisíce českých studentů a studentek poprvé vyrazily v čase pátečního vyučování do ulic, aby se svou stávkou zasadily o rychlé a spravedlivé řešení klimatické krize. Postupující změna globálního klimatu je stále zásadní hrozbou pro celé lidstvo (což je naprostá pravda stojící na tisících kvalitních klimatologických studií, pozn. aut.). Nastavení mezinárodních klimatických zákonů tak, aby braly v potaz zájmy pracujících a nejzranitelnějších členů naší společnosti, musí odpovídat naléhavosti klimatické krize a zároveň obsahovat body zajišťující ekonomickou, rasovou a genderovou spravedlnost. Ta by neměla být upřena ani ochráncům životního prostředí, kteří kvůli svým aktivitám čelí v mnoha zemích nepoměrnému útisku. Nikdo nesmí být opomenut.“
Fridays for Future mohou být klidní. Klimatickým rozvratem nebude skutečně opomenut nikdo. Zabránit mu tím, že budeme zajišťovat něco jako „spravedlnost“, však není technicky možné. My mu můžeme zabránit jen výrobou obrovského množství čisté energie.
Mladí v tom nejsou sami!
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. ledna 2018 o ženách, rovnosti žen a mužů a spravedlnosti v oblasti klimatu: „Vzhledem k tomu, že ke změně klimatu dochází celosvětově, ale destruktivnější dopad má na země a komunity, které jsou za globální oteplování nejméně odpovědné; vzhledem k tomu, že tento dopad více pociťuje obyvatelstvo, které je nejvíce závislé na přírodních zdrojích kvůli své obživě a má nejmenší kapacitu reagovat na přírodní hrozby, jako jsou sucha, sesuvy půdy, záplavy a hurikány; vzhledem k tomu, že dopady změny klimatu nejvíce pocítí a budou jimi nejvíce zasaženi ti, kteří mají méně finančních zdrojů k tomu, aby se této změně přizpůsobili; že ženy a muži pociťují dopady změny klimatu rozdílně; vzhledem k tomu, že ženy jsou zranitelnější a čelí větším rizikům a zátěži, a to z různých důvodů, od nerovného přístupu ke zdrojům, vzdělání, pracovním příležitostem a právům na půdu po sociální a kulturní normy a jejich různé intersekcionální zkušenosti; vzhledem k tomu, že ženy jsou obzvláště ohroženy změnou klimatu a neúměrně pociťují její dopady kvůli svým sociálním úlohám, jako je obstarávání vody, potravin a hořlavých materiálů pro rodinu a péče o druhé; vzhledem k tomu, že ženy vykonávají více než 70 % veškerých činností na světě spojených s obstaráváním vody a s vodním hospodářstvím…“
Následuje spousta dalších hezkých řečí o rovnosti. Jakoby některé už od reality úplně odtržené skupiny populace – mladá levice i staří byrokrati – nechápali, že spojovat snahu o zastavení globálního oteplování – tedy přírodního jevu – s čistě sociokulturními parametry, jako jsou práva žen a chudých, znamená zásadně zabrzdit nezbytně nutné technologické změny, které musí lidstvo pod hrozbou kolapsu civilizace vykonat.
Ani bohatí si poklop nepostaví
Ano, klimatický rozvrat samozřejmě dopadne nejhůř na nejchudší, protože na ty dopadá nejhůř a s nejhoršími důsledky všechno. Ale klima jako celek je apolitické a naprosto rovnostářské. Ani Zuckerberg si nemůže postavit poklop, pod kterým by v pohodě bydlel poté, až se planeta oteplí o čtyři stupně Celsia a Amsterodam či tichomořské ostrovy zmizí pod mořem. A pokud dostatečně silně svážeme životně důležitý požadavek šetrné civilizace a ochrany klimatu s lidskými právy, sociální spravedlností a podobnými ryze společenskými pojmy, tak už se na žádnou ochranu klimatu prostě nezmůžeme. Přinejmenším proto, že na těchto požadavcích není společenská shoda, zato je stoprocentní vědecká shoda na tom, že nás antropicky zaviněné globální oteplení žene do rozvratu klimatu.
Jediný funkční systém řízení komplexní společnosti, který se historicky osvědčil, je co nejméně omezovaný kapitalismus volné soutěže. Evoluce. Ale kapitalismus bez dumpingu – i bez toho ekologického, díky kterému je dnes všechno zboží z odpadově toxických zemí jako Čína výrazně levnější. Proto nemůže být řešením nějaký plánovaný a plně regulovaný civilizační systém – pokusy o něj v historii vždy zkrachovaly. Leč bohužel, až po etapě koncentračních táborů. My, náš civilizační okruh, musíme environmentální dovozní daní vyrovnat ceny zboží ze zemí, které vypouštějí kyanidy do Žluté řeky, se zeměmi, které při výrobě tou stejnou technologií ten samý kyanid draze odbourávají.
Ryze kapitalistické řešení
A existuje také ryze evolucionistické, kapitalistické řešení emisí CO2 v zemích, které jsou dnes globálně nejnebezpečnějšími emitenty – Čína, Indie, Brazílie a podobné ekonomiky. (USA – v oblasti šetrnosti lidské civilizace barbarsky zanedbané – to za Bidena srovnají, vyřeší si to sami.) Číňanům, Indům a podobným zemím však musíme – s horizontem návratnosti sto či sto padesáti let – nabídnout elektrickou energii z jaderných elektráren, které tam (za naší mohutné finanční účasti) postavíme. A budeme jim z nich prodávat elektřinu za devadesát procent jejich dnešní ceny elektřiny z uhlí. Týden poté, co k čínským podnikům dostavíme elektrické vedení z těchto elektráren, přestanou uhlí spalovat. Pro začátek můžeme jako EU do výstavby takových jaderných elektráren investovat všechny peníze plánované na investice do elektromobility. Když odstavíme největší zdroje CO2 v Číně a Indii, dojde k tak obrovskému poklesu globálních emisí, že si budeme moci bez výčitek svědomí v autech na benzin pár let počkat na vodíkové automobilové motory, které už Japonsko, Čína a Jižní Korea pár let velmi intenzivně vyvíjejí.
Ano, vím, že je to politicky neprůchodné. Pokud však emise CO2 a oteplování klimatu nezastavíme, rozpadne se klimatický systém a dojde ke klimatickému chaosu, který může trvat možná i několik století. Pak se ustálí jiný, nový klimatický systém planety, který dnes nedokážeme předvídat. Ale našeho druhu mezitím na planetě ubude o jeden až dva řády. Veškeré výdobytky civilizace budou zapomenuty a v daném klimatickém chaosu nerealizovatelné – včetně pěstování zemědělských plodin. V onom novém klimatickém systému snad bude moci náš druh přežít – ale vrátí se ke kmenovému zřízení, nanejvýš do středověku, a žádnou pokročilou civilizaci už nevytvoří. Veškeré bez pokročilých technologií dostupné energetické zdroje, které by k vytvoření nové civilizace byly potřebné, jsme totiž už vyčerpali. A pak už nezbude nikdo, kdo by připomínal, že politická neprůchodnost myšlenky investovat do elektráren pro třetí svět s návratností sto padesáti let byla nejspíše historickou chybou.