Co je dosažitelné a za jakou cenu? Současná podoba návrhu Euro 7 Evropské komise je odtržená od reality. Zástupci jednotlivých států, v čele s Českou republikou, ale tlačí na jeho změnu. Příliš ambiciózní návrh Komise se snaží z jedné strany krotit ministr dopravy Martin Kupka, který se postavil do čela ministrů jednotlivých států, a z druhé strany europoslanec Alexandr Vondra, který je zpravodajem návrhu za Evropský parlament. Oba v posledních týdnech představili svůj návrh řešení současné situace.
Předně je nutné vyzdvihnout obrovský posun v přístupu českých politiků při jednáních na úrovni Evropské unie. Po dlouhé době jsme se konečně dočkali toho, že naši zástupci jen nevykřikují nesmysly do médií, ale jednají tam, kde jednat mají. Konstruktivní postup je jedinou zárukou konkrétních výsledků, které naše občany zajímají.
Jeden příklad za všechny. Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto díky očekávanému odkladu zavedení emisní normy Euro 7 nezavře jednu výrobní halu a nepropustí 3000 lidí. To je konkrétní výsledek jednání našich zástupců a zásadní rozdíl oproti předchozí reprezentaci, která dokázala v jeden den říct, že návrh Zelené dohody pro Evropu je zlo, a vzápětí ho beze zbytku přijmout.
Samotný návrh Euro 7 je špatný hned z několika důvodů. Norma ještě více zatěžuje automobilový průmysl postižený už zákazem spalovacích motorů do roku 2035 a souvisejícími náklady na technologický vývoj. To má vliv na konkurenceschopnost evropských automobilek, kdy rostoucí náklady zvedají cenu vozidel pro spotřebitele a v ohrožení jsou i pracovní místa. Současně je účinnost normy naplánována v horizontu dvou až čtyř let podle druhu vozidel a stanovuje jednotné podmínky pro různé typy vozidel, což není reálné. Přijetím návrhu v současné podobě by pravděpodobně došlo k pozastavení výroby nejmenších vozidel, která ale mají největší vliv na obnovu vozového parku. Stará vozidla mají logicky horší emisní hodnoty, což v konečném důsledku uškodí životnímu prostředí, kvůli kterému norma původně vznikla.
V neposlední řadě návrh místy odporuje fyzikálním zákonům. Například stanovuje, že se musí snížit emise při otěru pneumatik o vozovku, což ale současně snižuje i jejich bezpečnost. Materiály, které by splňovaly obě kritéria – snížení otěru i zachování přilnavosti – ale dosud k dispozici nemáme, je třeba je vyvinout a ponechat čas pro technologický pokrok.
Návrh ministrů pod vedením Martina Kupky
Česká republika v rámci devítičlenné skupiny států a pod vedením Martina Kupky iniciovala vytvoření dokumentu (non-paperu), který byl dne 17. května rozeslán všem členským státům.
Podle dokumentu je nutné zejména odložit data vstupu v účinnost a navázat tato data na přijetí příslušných prováděcích aktů. Dále je nezbytné stanovit realistické ambice pro nové požadavky u nákladních vozidel a autobusů. Non-paper také uvádí, že pravomoci Komise přijímat tzv. prováděcí a delegované akty musí být omezené a jasně definované.
„Delegovaných aktů předpokládá Euro 7 hodně. Fakticky to znamená, že bez nich není možné, aby se výrobci podle Euro 7 řídili, protože jim do celkové mozaiky chybí ještě hodně dílků. Jinak řečeno, bez delegovaných aktů je návrh Euro 7 pouze „prázdná schránka“. Bohužel jde o trend, Komise pod tlakem na co nejrychlejší předložení návrhů pod hlavičkou Green Dealu vytváří legislativní zmetky a spoléhá na delegované akty, které může připravit později. Trpí tím ale právní jistota. Nemluvě o tom, že ze strany Komise může jít i o záměr, protože čím více delegovaných aktů, tím více pravomocí Komisi (EP a Rada je mohou jen přijmout, nebo odmítnout, pozměňovací návrhy jsou nepřípustné),“ dodává k tématu delegovaných aktů Ondřej Krutílek.
K finální podobě dokumentu se oficiálně přihlásilo celkem devět členských států, konkrétně Francie, Itálie, Portugalsko, Slovensko, Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko, Polsko a nově i Německo. Text definuje společné námitky k návrhu. Tyto státy tvoří pohodlnou blokační menšinu, aby původní návrh přes Radu neprošel.
Návrh europoslanců pod vedením Alexandra Vondry
Protinávrh Alexandra Vondry, coby zpravodaje normy Euro 7 v Evropském parlamentu, je také hotový. Podle Vondry je naprosto nezbytné, aby se norma v některých svých částech výrazně změnila. Nyní začne proces projednávání ve výborech a podávání připomínek. O konečném návrhu se bude hlasovat na podzim. Klíčové přitom bude, jak se k jednání postaví frakce Renew Europe (jejímiž členy jsou i europoslanci za ANO). Postoj tohoto uskupení rozhodne, jestli vznikne pravicová koalice EPP, RE, ECR a ID, nebo se Renew Europe rozhodne jít společně se socialisty, komunisty a zelenými.
Závěrem je dobré opět zopakovat, jak důležité je, že v obou institucích máme své zástupce, kteří umí jednat a přemýšlet, co je v oblasti zelené politiky dosažitelné a za jakou cenu. Z pohledu vyjednávání je zásadní, že dojednaná blokační menšina je skutečně robustní. To vytváří dobré podmínky, jednotlivé členské státy jsou v pozici, kdy mohou vyjednávat, ale pokud se jednání nebudou vyvíjet správným směrem, mohou návrh zablokovat.
Vyšlo na webu Pravý břeh.