Debakl, propadák, katastrofa. Přesně tak se dá ohodnotit výsledek hnutí ANO v senátních volbách. Získat pouze jeden volební okrsek je skutečně velmi málo a zavání to velkým vysvětlováním stranickému šéfovi. Ten však tentokrát bude daleko bohorovnější než po fiasku v komunálních volbách v Praze. Pro Andreje Babiše nikdy nebyl senát podstatný, především proto, že dlouhodobě hovoří o jeho zrušení, na němž nyní patrně zase o něco víc zapracuje.
Jestli něco Andrej Babiš neumí, tak je to prohrávat. Není na to zvyklý z byznysu a nehodlá si na to zvykat ani jako politik. Vždy byl zvyklý, že všechno se dá koupit a peníze měly být základním artiklem i pro letošní komunální a senátní volby. Jenže se něco pokazilo.
Na vítězství v Praze nestačilo ani padesát milionů a intenzivní kampaň, spojená s veřejným krmením voličů, neplechu dělají i v Brně, Liberci nebo Plzni. Navíc se ukázalo, co Babiš predikoval již před časem, totiž, že „senát neumí“. Pochopitelně, o něj se totiž zajímají voliči s větším politickým přehledem, tedy ne ti, kterým stačí přehodit volební slib, který ani není v plánu splnit, a oni jsou spokojeni.
Babiš chce zrušit senát již od roku 2016, kdy začal prohlašovat, že je příliš drahý a zpomaluje legislativní proces. Není divu, že se mu horní komora parlamentu nelíbí. Nemá ji totiž pod kontrolou a na tom se nic nezmění ani po letošních volbách. Navíc neuspěli ani koaliční partneři ANO, tedy oficiální ČSSD a „tajný“ KSČM.
Bez dostatečné hlasovací síly tak hrozí, že si senát začne dělat, co chce, a bude při schvalování zákonů házet Babišově vládě klacky pod nohy. Jistě že se dá přehlasovat, ale je to zbytečné zdržení a práce navíc. Takhle autoritativní styl vládnutí zkrátka nefunguje, a to se premiérovi a oligarchovi v jedné osobě nemůže líbit.
Je tedy nejvyšší čas opět osvěžit debatu o tom, zda skutečně senát naše země potřebuje. Když je nyní reálná „hrozba“, že by se mohl předsedou mohl stát Jaroslav Kubera z ODS, musí Babiš zakročit. Primátora Teplic sice označuje za svého oblíbence, ale přece jen je to zástupce strany, které nemůže po brněnské „nedomluvě“ o vedení města přijít na jméno.
Při shánění podporovatelů myšlenky zrušení senátu nebude mít Babiš sebemenší problém a přidají se k němu všichni významní mediálně političtí hráči. Prezident Zeman, šéf SPD Okamura i jeho zakuklený přívrženec Václav Klaus mladší rádi předsedovi vlády pomohou rozdmýchat „kauzu senát“ do dostatečné míry.
Občan tak bude mít chvíli pocit, že horní komora parlamentu je pouze odkladištěm bývalých politiků, neúspěšných prezidentských kandidátů a trochu ona často zmiňovaná trafika. Že tomu tak není, uznají pouze ti, kteří mají největší zásluhu, že se ještě podařilo zachovat rozdělení politických sil a ubránit demokracii v naší zemi.
Tedy všichni ti, kteří přišli k senátním volbám a ukázali, že každý občan není na prodej a pro někoho je podstatné ochránit Českou republiku před uchvatitelem, který by už konečně rád získal absolutní moc, s níž už se nebude muset nikomu zodpovídat. A v ten moment je přece jasné, že senát už nemá nárok na svou existenci.