Nástup bývalého ředitele ÚOOZ Roberta Šlachty do celní správy je považován za hotovou věc. Šlachtovi obhájci v Babišově tisku a Respektu nadšeně tleskají a téměř nikdo se nezabývá tím, že jde o velmi nestandardní krok, vyvolávající řadu otazníků a pochybností. A to nejen způsobem, jakým je připravován s podezřením, že bude účelově obcházen zákon.
[ctete]70807[/ctete]
Nepřátelský rozchod pokračuje
Problém spočívá už jen ve formě, jakou bylo lanaření exšéfa protimafiánského útvaru do celní správy zinscenováno. A to nehledě na hlasy, že by bylo kvůli možným rizikům „nepřátelského“ rozchodu vhodné udržet jej ve státní správě. Ostatně jeden z těchto otazníků zní, zda tato potenciální rizika pominou. Zatím tomu vzhledem k bobtnajícím nezákonným únikům z vyšetřovacích spisů ÚOOZ do médií nic nenasvědčuje.
Úvodem zopakujme, že Andrej Babiš už v polovině července oznámil, že „se pozeptá na celní správě, zda Šlachtu nepotřebují.“ Tím určil směr, kudy se ubíral následující vývoj. Už o dva týdny později jeho náměstkyně Alena Schillerová veřejně oznámila, že „nyní vytváříme na celní správě silný pátrací tým, tak se už víceméně nabízí, že by plukovník Šlachta mohl díky svým odborným zkušenostem, znalostem a praxi tento tým posílit“. V tomto smyslu s ním také osobně jednala.
Šlachta na nabídku kývl a vše směřuje k tomu, že od 1. září nastoupí jako zatím pověřený náměstek generálního ředitele pro pátrání, přičemž by pod sebou mohl mít zhruba 600 lidí. Jako na zavolanou vzniká v celní správě útvar s rozšířenými kompetencemi, který bude mít na starosti prověřování trestných činů týkajících se zejména drog, pašování, podvodů s DPH při dovozu a spotřební daní a nově i kriminality s DPH na našem území.
Půjde o formalitu
Ještě se neujal funkce a Babišova Mladá fronta DNES už dopředu hlásá (9. 8. 2016), že tento „lovec mafiánů“ bude celníky učit policejní práci. Pragmaticky přitom dodává: „I když zatím pouze předběžně, než bude jasné, zda uspěl ve výběrovém řízení. Podobně jako v případě nového ředitele celníků, Šlachtova nového nadřízeného Milana Poulíčka, však půjde více méně o formalitu.“
Dopředu naznačovat, jak dopadne výběrové řízení, jak předvádí především náměstkyně Schillerová, popírá všechny principy služebního zákona. Samotný Šlachta s nástupem stoprocentně počítá, pokud s generálním ředitelem celní správy probírá a veřejně avizuje, že by si s sebou rád přivedl další spolupracovníky z ÚOOZ.
Formální řízení zavání klientelismem a ohýbáním zákona, za které jsou v jiných vybraných případech vedena trestní řízení. To je ovšem jen jedna z podezřelých okolností provázejících vývoj v celní správě, který zůstává stranou zájmu médií, a z nejasných důvodů i koaličních partnerů hnutí ANO. Jaké vážné otazníky dosud čekají na věrohodné zodpovězení?
Co je za čistkami ve vedení celní správy?
Ministr financí dosud nevysvětlil, proč rozprášil vedení celní správy. Zatímco změny v policii jsou megalomansky politizovány, destabilizace Babišova úřadu s desetkrát větším počtem zaměstnanců než ÚOOZ nikoho nezajímá. Koncem května rezignoval generální ředitel Petr Kašpar, krátce poté odešli tři jeho náměstci. V té době se už paradoxně vědělo o připravované policejní reorganizaci, která byla Babišovi a Šlachtovi trnem v oku.
Podle kuloárových zpráv za čistkou stála náměstkyně Schillerová, která krátce nato sehrála klíčovou roli v nabídce nového postu Šlachtovi. Náhody se sice občas přihodí, v politickém provozu však jen zcela výjimečně. V každém případě se průvan ve vedení celní správy v dané situaci náramně hodil.
Nebude obcházen služební zákon?
O tom, zda nebude obcházen služební zákon, pochybuje i předseda Unie bezpečnostních sborů Zdeněk Drexler. „Nabídka náměstkyně ministra financí pro bývalého policistu, dnes civilistu, je nestandardní,“ uvedl pro zpravodajský portál Ekonomický deník s tím, že zákon č. 361 má jasně daný postup obsazení služebního místa. Podle zákona má bezpečnostní sbor „sahat“ do vlastních zdrojů z celní správy a teprve po vyčerpání všech možností lze sáhnout do civilu, kdy se jedná o tzv. boční vstup.
To se týká Roberta Šlachty, který je dnes civilistou, jelikož z policejního sboru dobrovolně odešel a s celní správou neměl nic společného. Kdyby teoreticky do výběrového řízení nastoupil kdokoli z celní správy, splňující další kritéria pro tuto funkci, měl by dostat přednost. Pokud by nebyl dodržen zákonný postup, pak „přestože je Robert Šlachta žádaným odborníkem, není možné, aby na předmětné místo nastoupil,“ upozornil Drexler s tím, že již zaslal dotaz na celní správu.
Bude výběrové řízení jen fraška?
S tím souvisí regulérnost výběrového řízení. Není možné, aby do výběrového řízení na personální obsazení vedení Celní správy ČR, s výjimkou jejího generálního ředitele, zasahoval ministr financí a jeho náměstkyně. Následné kličkování, že tomu tak nebylo, je krajně nevěrohodné. Mediální výroky spíše potvrzují, že Šlachta byl novému řediteli nadiktován.
Probíhající výběrové řízení proto zavání nedůstojnou fraškou, kdy je všechno šito na míru předem vybranému zájemci. Ministerstvo financí už avizovalo, že aby se jej mohl Šlachta zúčastnit, bude muset znovu vstoupit do služebního poměru. Kolik dalších odvážlivců z celní správy se jej zúčastní, když už je předem zjevně rozhodnuto? Zatím se prý nepřihlásil nikdo. Další náhoda?
Vznikne paralelní ÚOOZ?
Pokud celní správa zdárně překlene úskalí výběrového řízení, což lze očekávat, vznikají další otazníky. Šlachtova instalace dává tušit, že se v Babišově rezortu rozroste bezpečnostní mocenské centrum. Šéf hnutí ANO bude mít k dispozici nejen celní správu s rozšířenými pravomocemi, ale i finanční úřady, Finanční analytický útvar a k tomu data z EET a kontrolních hlášení DPH.
Tato kumulace moci a informací je o to nebezpečnější, že se soustřeďuje v rukou oligarchy, jehož klíčovým zájmem je upevňování pozic Agrofertu. Dostává tak díky svému nekonečnému střetu zájmů do ruky nebezpečný nástroj, do jehož mozaiky vhodně zapadá i Šlachtovo angažmá.
Otazníkem proto zůstává, zda se ještě posílí kompetence celníků. S Babišovou záštitou usilují zejména o to, aby mohli vyšetřovat stejným způsobem jako Policie ČR, tedy až do fáze obvinění. Pokud toto projde, bude mít ministr financí k dispozici paralelní a vzhledem k možnostem operativy ještě mocnější ÚOOZ.
Bude Šlachta schopen spolupracovat s policií?
Nevyjasněným otazníkem je i spolupráce celní správy s policií. Generální ředitel celní správy Milan Poulíček v rozhovoru pro Právo (11. 8. 2016) prohlásil, že „ta spolupráce je nutná. Vždyť my máme ve svých pravomocech pouze prověřování a před případným zahájením trestního stíhání podezřelých musíme naše věci předávat policii, takže spolupracovat musíme velmi úzce.“
Jak se to slučuje s masivní kriminalizací Policejního prezidia, protikorupční policie a GIBS v režii protimafiánského útvaru, za pomoci nezákonných úniků ze spisů zejména do Babišových médií? Jak se to slučuje s vyjádřením samotného Šlachty, že vedení policie nemá jeho důvěru? Nebude pokračující válka policajtů překážkou této spolupráce?
„Ve chvíli, kdybychom řešili naše vzájemné spory, tak tím bude to trestní řízení trpět. Není možné, aby měly tyto věci vliv na práci těch útvarů. A pan Šlachta se od toho buď dokáže oprostit, nebo to nebude fungovat,“ pravil Poulíček poněkud odvážně. To si opravdu myslí, že hnutí ANO s pomocí zhrzeného Šlachty zanechá kampaně s cílem rozvrátit vedení Policie ČR?
Povinnost předávat informace vedení najednou nevadí?
Ředitel celní správy označil Šlachtu za zkušeného manažera a specialistu na ekonomickou kriminalitu. Přitom se ve skutečnosti hospodářské kriminalitě nikdy nevěnoval.
Poulíček tento zjevný rozpor bagatelizuje: „Ta funkce není o odbornosti v oblasti DPH. Zástupce generálního ředitele má především zajistit, aby byly vykonávány ty kompetence, které celní správa má.“ Jenže s dodržováním předepsaných kompetencí byl právě Šlachtův útvar na štíru. A jak je vidět, najednou nevadí ani jeho odborná nezpůsobilost vyšetřovat daňovou kriminalitu.
Najednou nevadí ani to, že v celní správě je nutné informovat vedení o citlivých případech, na kterých celníci pracují. Šlachta přitom tuto věc označil za hlavní důvod jím napadané policejní reorganizace. Poulíček tuto praxi považuje za samozřejmou.
Otazníky a pochybnosti přibývají
Otazníků a pochybností se vynořuje více než dost a s postupem času spíše přibývají, než ubývají. Představa Šlachtových stoupenců, že je dobře, pokud si budou útvary v policii a celní správě konkurovat, je naivní. Spíše by šlo o pokračování neblahé praxe, kdy státní zástupci díky svým osobním kontaktům protěžovali ÚOOZ, a vnášeli tak do práce policie nezdravou rivalitu, která vyústila až ve vzájemnou kriminalizaci.
A bylo by současně opravdu žinantní, kdyby nástup dle Babiše „nejpoctivějšího policajta“ na nové působiště provázely netransparentní čachry.
[ctete]69908[/ctete]