Sociální sítě ovládla hysterie tzv. Naštvaných matek, kterým společnost Facebook zablokovala stránku. Kdejací konspirátoři s Jiřím Ovčáčkem v čele hned brojí proti údajné cenzuře. Ti samí lidé, kteří tolik chtějí, aby každý, kdo přijde do České republiky, dodržoval pravidla, je sami dodržovat vůbec nezvládnou. A když přijde reakce, tak se diví.

Je to takový obvyklý dvojí metr. Pomlouváte politickou korektnost, když je ale někdo nekorektní např. vůči Miloši Zemanovi, je to zrádce národa. Děláte ze sebe pravičáky, když ale máte dodržovat pravidla soukromé společnosti Facebook, jejíž síť využíváte a která vám poskytuje publicitu, to už se vám nechce.

Přesně takhle funguje Eva Hrindová a její skupinka „Naštvané matky“, které permanentně šíří xenofobii, rasismus a hlavně lži. To se pak člověku stane, že ho Facebook zablokuje nebo zruší jeho stránku. To není cenzura, ale prostě akce a reakce.

Všichni ti hrdinní bojovníci schovaní za monitorem mají plné klávesnice zásadních prohlášení, odvahy a boje za pravdu. Sami přitom často lžou, manipulují a pak se vztekají, když někdo jejich chování odmítne respektovat. A zejména když se jedná o cizí majetek, v tomto případě Facebook.

Je samozřejmě úplně jedno, jestli něco jako Naštvané matky existuje, nebo ne, protože se prostě a jednoduše jedná o místo, kam někteří lidé ventilují svou frustraci a neznalost. Když se stránka zruší, najdou si jinou. Jejich boji za vlastní práva se ale člověk může alespoň zpovzdálí smát, protože boj za práva je sice fajn, pokud se ale jedná o čistě selektivní hledisko, jaké Naštvané matky a Ovčáček mají, člověk jim to prostě a jednoduše přeje.