Uplynuly dva roky od chvíle, kdy stovky tisíc ruských vojáků vtrhly na ukrajinské území a zahájily vojenský konflikt, který svým rozsahem nemá od konce druhé světové války v Evropě obdoby. Podle západních i ruských očekávání měla Ukrajina padnout maximálně v horizontu týdnů. Účinně se však brání dodnes. Momenty, které provázely ukrajinský boj, se staly součástí všeobecného povědomí. Mnohé z těchto událostí se odehrály jinak, než se traduje, ale každá z nich ukazuje jeden z aspektů rozsáhlého dramatu, ve kterém se bojuje o osud celého kontinentu.

Ve čtvrtek 24. února 2022 vpadla ruská vojska ze severu, z východu i z jihu na ukrajinské území. V ohnisku bojů se ocitl také Kyjev a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj trávil hodiny na telefonu. Jedna země za druhou mu nabízely azyl v domnění, že Ukrajina je odsouzena k zániku. „Nepotřebuji odvoz, ale munici,“ tak zní okřídlená slova, jimiž prý tehdy odmítl evakuaci. Dosud neexistuje důkaz o tom, že by je Zelenskyj pronesl. Existují ovšem svědectví, že tehdejší defétismus západních spojenců ukrajinského prezidenta silně rozčiloval a že podobné nabídky pokládal, slušně řečeno, za nevhodné. Zelenskyj namísto útěku do zahraničí natočil v ulicích bombardovaného Kyjeva video, ve kterém ujistil Ukrajince, že vláda a vedení země v zemi zůstaly a že Ukrajina se ruské invazi postaví na odpor se zbraní v ruce.

Téhož dne připlula k Hadímu ostrovu v Černém moři, více než 700 kilometrů na jih od Kyjeva, vlajková loď ruské Černomořské flotily křižník Moskva. „Jsme ruská válečná loď. Doporučujeme vám složit zbraně a vzdát se, aby se zabránilo krveprolití a zbytečným ztrátám. V opačném případě budete bombardováni. Rozumíte?“ dotázala se ukrajinských vojáků dislokovaných na ostrově. „Mám to říct?“ zeptal se na jednom z dostupných záznamů jeden z nich. Protesty spolubojovníků nezazněly, takže odpověděl výrokem, který dodnes symbolizuje ukrajinský odpor: „Ruská válečná lodi, jdi do prdele!“ Prvotní zprávy hovořily o tom, že obránci ostrova padli do posledního muže. Jak se ale ukázalo, nebyla to pravda. Mnozí z nich přežili, včetně autora výroku. Obránci Hadího ostrova byli vyměněni za ruské válečné zajatce. Křižník Moskva skončil na dně Černého moře.

Ruské letecké výsadky mířily na letiště Hostomel nedaleko Kyjeva. Bitva, která se tam odehrála, redefinovala celou válku, která se z krátkodobé intervence změnila v dlouhodobý boj. Na témže letišti se nacházelo také největší letadlo na světě, letoun Antonov An-225 Mrija, který Rusové zničili. Letadlo samotné mohlo být evakuováno a dodnes se hledá viník jeho zkázy. Jediný exemplář letounu, který unesl rekordních 253 tun nákladu, byl zničen během posledních dnů února 2022. Ukrajinská pýcha nejspíš padla za oběť byrokracii.

V březnu 2022 vydal bývalý republikánský guvernér státu Kalifornie, herec Arnold Schwarzenegger, devítiminutové video, v němž se obrátil na ruskou veřejnost. Hovořil v něm o svých zkušenostech a vzpomínkách na svého otce nasazeného během druhé světové války na východní frontě i o tom, co se dělo na Ukrajině. Slova plná respektu a úcty k ruskému národu byla obrácena proti establishmentu a jeho video mělo miliony zhlédnutí. Navzdory své působivosti ale nezískalo takový zájem Rusů, jak by se dalo předpokládat. Protesty proti válce umlkly pod tíhou politické perzekuce. Západní tajné služby si ale pochvalují, že Putinův teror jim skýtá bezprecedentní příležitost získat spolupracovníky nespokojené s vývojem ruské společnosti.

Dále čtěte

Ve světě plném hrozeb potřebujeme silná média. Podpořte FORUM 24

Deník FORUM 24 vznikl jako Svobodné fórum v únoru 2015, aby se přidal mezi ty, kteří chtěli Českou republiku bránit…

Boje o největší atomovou elektrárnu v Evropě, tedy o jadernou elektrárnu u Záporoží, vyděsily i ty nejstoičtější obyvatele Západu. Obavy z radioaktivního nebezpečí ostatně zachvátily Evropu již během ruského útoku na Černobyl. Ruské dezinformace a výhrůžky začínaly nabírat na síle také v naší zemi. V té chvíli ovšem vstoupila do hry česká předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Její výrok, že radiační situace na Ukrajině zůstává normální, hrozící paniku zavčasu potlačil a ukázal Čechům, že skutečné ohrožení se skrývá v podobě ruské idiotické agrese vůči Ukrajině. První dáma české jaderné fyziky zdecimovala veškeré snahy o proruskou „radioaktivní“ propagandu a její příspěvky na sociální síti X dodnes končí totožným okřídleným rčením.

Na jaře prvního roku invaze se objevily první záběry ukrajinské zemědělské techniky odtahující opuštěné či poničené ruské tanky a transportéry z pole bojů. Videozáběry zemědělců odvážejících potupené ruské obrněnce se staly symbolem odporu Ukrajinců proti ruskému teroru. Ironií je, že právě plody ukrajinského zemědělství jsou dnes jedním z kamenů úrazu dnešní evropské politiky vůči válkou postižené zemi.

V dubnu osvobodily ukrajinské síly kyjevská předměstí a začaly odhalovat doklady ruských masakrů ukrajinského civilního obyvatelstva. Jedním z prvních míst, kde byly odkryty důkazy o zločinech proti lidskosti, se stala Buča, nacházející se asi 25 kilometrů na západ od Kyjeva. Na ulicích i v masových hrobech ležela těla povražděných Ukrajinců a Ukrajinek. Mnohá se spoutanýma rukama, mnohá nesla stopy po mučení. Hororová svědectví přeživších dokumentovala teror, jemuž byli obyvatelé z ruské strany vystaveni. I to byl jeden z klíčových momentů, jenž posílil odhodlání Ukrajinců bránit své nejbližší před podobným osudem se zbraní v ruce.

Ruská armáda obklíčila Mariupol na jihu Ukrajiny. Bezskrupulózně bombardovala civilní cíle, jako bylo tamní divadlo či porodnice. Obránci města se stáhli do rozsáhlého průmyslového komplexu tamních oceláren Azovstal, v jehož podzemních prostorách hledalo útočiště také mnoho civilistů. Rusové oblast bombardovali vším, co měli k dispozici, zatímco Ukrajina zorganizovala letecký most, kterým zásobovala vojáky, navzdory tomu, že vrtulníky čelily zničující protiletecké obraně ze země i z moře. Mnozí z pilotů zaplatili snahy o podporu obklíčených obránců svými životy. Vojáci bojovali do poslední chvíle a vzdali se až v květnu na rozkaz Zelenského. Získali tím Ukrajině drahocenný čas. Řada z nich zahynula a další zůstávají v zajetí dodnes. Někteří ale byli později vyměněni za ruské válečné zajatce a pokračují v boji proti ruským okupantům.

Obránci Mariupolu

Otevřít galerii (22)

Výčet klíčových momentů, které utvářely dnešní tvář války na Ukrajině, by mohl pokračovat. Zcela jistě by v něm neměl chybět okamžik z července roku 2022, kdy francouzský prezident Macron, jehož vlažná podpora Ukrajiny na počátku konfliktu vyvolala kritiku, líbá v Kyjevě prezidenta Zelenského, v jehož tváři se zračí nemalé rozpaky. Zapomenout by se nemělo ani na to, že v říjnu téhož roku Ukrajinci vážně poškodili a načas vyřadili z provozu Krymský most. Snímky hořících vagonů s palivem obletěly svět.

V prosinci prvního roku války bylo již zřejmé, že Putinův plán na ovládnutí země nevyšel. V lese nedaleko Soledaru v Doněcké oblasti se ale odehrávalo jiné, podstatně komornější drama. Ruští okupanti tam zajali 42letého ukrajinského vojáka Oleksandra Macijevského. Uprostřed lesa ho přinutili, aby si vykopal svůj vlastní hrob. Natáčeli si ho na video, snad pro zábavu. Těsně předtím, než ho Rusové zastřelili, pronesl Macijevskyj jen dvě slova: Sláva Ukrajině. Stal se tak hrdinou a symbolem nezlomného odporu Ukrajinců, který trvá dodnes.