Severoatlantická aliance není schopna uhájit východní hranice EU, pokud se stále agresivnější Rusko rozhodne je překročit. Takový je základní závěr šesti významných bezpečnostních expertů, mezi něž patří například bývalý generální tajemník aliance Jaap de Hoop Scheffer či někdejší italský ministry obrany Giampaolo di Paola.
NATO už od počátku ruských vojenských aktivit na Krymu a východní Ukrajině před dvěma lety neustále mluví o potřebě posílit obranyschopnost Aliance, ale podle zmíněných šesti expertů se za celou tu dobu nic podstatného nestalo: armády klíčových zemí trpí „chronickým podfinancováním“ a velmi podstatnými, čistě technickými problémy.
Jak uvádí list Financial Times, kupříkladu z 31 lehkých eurovrtulníků typu Tiger, které má ve výzbroji Bundeswehr, je jich provozuschopných jen 10. Podobné je to s bojovými vozidly pěchoty Marder – ze 406 jich do boje může vyrazit jen 280. Britské ozbrojené síly by zase prý jen s velkými obtížemi zajišťovaly smysluplnou činnost už na úrovni divizí, natožpak v rovině ještě větších vojenských svazků. Podívejme se na předchozí analýzy podobného typu. Koncem ledna vydala známá RAND Corporation svou analýzu desítek počítačových simulací, provedených za účasti amerických důstojníků i civilních odborníků.
V té se dospívá k závěru, že ruské vojenské síly jsou při současném stavu ochrany východní hranice Aliance schopny dojít do metropolí Estonska a Lotyšska Tallinnu a Rigy za dva a půl dne a uštědřit silám Aliance ponižující porážku.
Zanechme katastrofických scénářů a upozorněme na jiné věci. Euroamerická ekonomika byla už před začátkem těžké ruské hospodářské recese 15-20 krát silnější než ruská a tento poměr se dnes ve prospěch Západu jistě ještě zvýšil, což by nakonec rozhodlo.
Jiná věc je, že Severoatlantická aliance by podle názorů expertů Atlantické rady „měla vynaložit veškeré úsilí na rozmístění trvalých základen USA i západoevropských armád v Pobaltí, Polsku i dalších zemích na východní hranici paktu“, což se zatím neděje. Jedině tak se prý podaří „odradit Moskvu od riskantních kroků“.
K tomu podotkněme, že ony riskantní kroky jsou o to pravděpodobnější, oč smutnější bude stav ruské ekonomiky a s tím související životní úroveň běžných Rusů.
Příslovečná malá vítězná válka se v případě prohlubujících se domácích problémů může jevit jako vhodné východisko, které ovšem způsobí těžké problémy nejen napadeným, ale i agresorovi samotnému. Pevně doufejme, že se pohybujeme v rovině hypotéz.
