Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) nevyloučil, že Česko vyšle asi stovku vojáků do sil Severoatlantické aliance (NATO), které mají působit a posílit vojenskou přítomnost aliance ve východních státech NATO. Řekl to dnes v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Pokud příprava půjde podle plánu, je podle něj velmi pravděpodobné, že do mise budou vysláni v letošním druhém pololetí.
NATO se již dříve v reakci na ruský postup na Ukrajině rozhodlo posílit obranu svého východního křídla vytvořením nové síly velmi rychlé reakce o 5000 mužích, jakož i šesti velitelství v Bulharsku, Estonsku, Lotyšsku, Litvě, Polsku a Rumunsku. Ty mají posloužit právě k rozvinutí sil rychlého nasazení, plánování společné obrany a koordinaci cvičení.
Předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel dnes v ČT prohlásil, že vojenská přítomnost na východě aliance nemá za cíl Rusko vojensky ohrozit. Skladba malých jednotek, které dají dohromady asi jednu brigádu, není pro Rusko vojenskou hrozbou, uvedl. Dodal, že to má ukázat jednotu aliančních partnerů. Také Stropnický soudí, že ani Rusko si nepřeje větší konflikt, podle jeho slov jde o to vydržet a ukázat připravenost.
[ctete]47252[/ctete]
Pavel řekl, že je dohoda v tom, že přítomnost NATO na území východních členů bude posílena, vzniknou plány pohotovosti pro východní alianční partnery a budou přijata opatření na posílení připravenosti reagovat na nepředvídatelné události v regionu.
„Je-li toto širší plán NATO, nevidím důvod, proč bychom měli stát stranou,“ řekl v debatě europoslanec ODS Jan Zahradil. Podle svých slov věří, že vojenská přítomnost bude působit jako zadržovací faktor proti Rusku a nevyústí v růst napětí. Zájmem Česka a českých politiků by podle něj mělo být držet Rusko co nejdále od českých hranic, a to za použití všech politických prostředků.
Stropnický také řekl, že ukrajinská politická reprezentace nevykazuje „bůhvíjaké výsledky“. Ukrajina podle něj v minulých letech promarnila čas a potácí se ve svých problémech. „To je samozřejmě voda na mlýn ruským stratégům,“ prohlásil a dodal, že těmto ruským stratégům není vzdálená představa, že to budou oni, kdo bude stabilizovat situaci na Ukrajině a vytvoří tam loutkový režim, který dostane situaci pod kontrolu. „No a potom se třeba objeví nějaký chlapík, který bude mít – a jak to bylo v minulosti – poměrně blízko k Moskvě a Rusko by bylo tím velkým mírotvorcem,“ řekl Stropnický. Pro Ukrajinu by to podle něj byla špatná cesta.
Vilnius, Riga, Tallinn a Varšava usilují o trvalou přítomnost jednotek NATO v regionu. Aliance se až dosud omezovala na rotaci sil. USA už ohlásily, že umístí těžkou výzbroj pro americkou jednotku v síle brigády v Pobaltí, Bulharsku, Rumunsku a Polsku, kde by první síly měly být rozmístěny v polovině roku. Stropnický uvedl, že ohrožení vedle Pobaltí a Polska cítí i Bulharsko a Rumunsko. „Je tam řada narušení vzdušného prostoru a výsostných vod,“ řekl.
Poláci pořádají letos v červenci ve Varšavě summit, na kterém by plány posílení přítomnosti NATO ve střední a východní Evropě měly být dokončeny. Polsko by podle svého prezidenta Andrzeje Dudy stálo o trvalou přítomnost aliančních vojáků na svém území. Některé země NATO se ale tomuto kroku brání. Obávají se nákladů na tuto misi a také dalšího zhoršení vztahů s Moskvou, které by to nejspíš vyvolalo.
