Rusko nerespektuje mezinárodní smlouvy, které samo podepsalo, a nátlakem prosazuje v menších sousedních státech svou vůli. V ostře kritickém projevu na adresu Moskvy to ve středu ve Washingtonu prohlásil generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Zároveň řekl, že Moskva svou jadernou rétorikou a plány na rozmístění a modernizaci jaderných zbraní mění bezpečnostní rovnováhu v Evropě.
V závěru Stoltenberg prohlásil, že svět se mění a stejně tak i Severoatlantická aliance. „Tomu, jak se zvyšují výzvy, kterým čelíme, se musíme přizpůsobit,“ řekl. V této souvislosti řekl, že udržet NATO vojensky silné stojí peníze, proto je třeba dodržet závazky k investicím do obrany. „Zastavit škrty, postupně zvyšovat výdaje na dvě procenta HDP. A utrácet lépe,“ řekl.
Všeobecný závazek aliančních států je to, že budou na armádu dávat dvě procenta HDP. Tento cíl však většina členů vojenského uskupení neplní; týká se to i České republiky, která vydává na armádu mírně přes jedno procento HDP.
NATO i Spojené státy v posledních měsících evropské členy Aliance ke zvýšení vojenských rozpočtů opakovaně vyzývaly. Stoltenbergův předchůdce Anders Fogh Rasmussen mimo jiné loni v dubnu při návštěvě Prahy upozornil Česko, že jeho výdaje na armádu jsou příliš nízké. Bývalý americký ministr obrany Chuck Hagel se loni obrátil na evropské členy Aliance se žádostí, aby kvůli ruskému postupu na Ukrajině zvýšily své vojenské rozpočty. Více peněz na armádu chce po Evropě i Bílý dům.
NATO je pomalé
Rusku by k obsazení Pobaltí stačily dva dny. NATO by během té doby nebylo schopno patřičně reagovat, řekl na bezpečnostní konferenci v Praze nastupující předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel. Varoval před tím, že politická reprezentace NATO není schopna dostatečně rychle reagovat na změnu situace.
Pavel na konferenci s názvem Naše bezpečnost není samozřejmost varoval, že opatření, která Evropa přijímá v souvislosti s hrozbami Ruska a takzvaného Islámského státu, „jsou až zarážejícím způsobem neúčinná“.
„Na straně Aliance je jednou z nevýhod komplikovanost rozhodovacího procesu. Ta je daná prostě jen tím, že Aliance má 28 členů a musí se na všech závěrech shodnout,“ řekl ČTK Pavel. Oproti tomu Rusko je podle něj schopno rozhodnout velmi krátce během několika hodin. Poznamenal, že schvalování na národní i alianční úrovni zabere mnohem déle času, než jaké jsou lhůty pohotovosti sil nejrychlejší reakce NATO. Ty jsou schopny zasáhnout do dvou dnů. Politický proces s dobou pohotovosti vojenských jednotek tak podle něj bude nutné do budoucna sladit.
Poznamenal, že Rusko je schopno obsadit Pobaltí během dvou dnů, během té doby by NATO na situaci nestihlo zareagovat. Poté by bylo NATO před rozhodnutím, jestli půjde kvůli již obsazenému Pobaltí s Ruskem do války, která by mohla být i jaderná, řekl Pavel na konferenci. „Čistě z technického hodnocení situace, když vezmu, kolik je schopno Rusko generovat sil v Pobaltí, jaká je hloubka území pobaltských států, jaká je hustota sil na území pobaltských států, pak obsazení Pobaltí by skutečně mohlo být v řádu dnů,“ řekl poté Pavel ČTK. „Druhou otázkou ovšem je, jak bude na Rusko fungovat element odstrašení, který Aliance představuje svým článkem pět nebo svým jaderným komponentem,“ dodal.
Pavlovi se také nelíbí nedostatky NATO ve sdílení zpravodajských informací, protože Aliance nemá svou zpravodajskou síť a systém. Nesouhlasil s ním stálý představitel České republiky při NATO Jiří Šedivý. Zpravodajský proces v Alianci je podle něj velice kvalitní. Podotkl, že Rusko by bylo pravděpodobně schopné během dvou dnů například obsadit Kyjev, ale je otázka, zda by poté mělo dostatek logistické podpory.
