Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg znovu zdůraznil, že Severoatlantická aliance nemá v plánu rozmístit vojáky na území Ukrajiny, kterou v únoru roku 2022 napadla Ruská federace. Spíše je podle něj důležité, aby byla Ukrajině poskytnuta dostatečná vojenská pomoc. Už na začátku letošního roku francouzský prezident Emmanuel Macron mluvil o tom, že by Západ mohl na Ukrajinu vyslat své vojáky.

Stoltenberg v rozhovoru pro italskou agenturu ANSA upozornil, že kvůli zpoždění dodávek americké a evropské vojenské pomoci Ukrajině mohly ruské síly pokročit ve své ofenzivě. Přestože se situace nyní mění, nejsou žádné zprávy o tom, že by tato pomoc byla na místě, dodal.

Dále čtěte

Nechceme zamykat obsah. Pomozte nám šířit články deníku FORUM 24 a přispějte nám ve sbírce

Deník FORUM 24 vznikl jako protiváha k médiím, která v Česku převzali oligarchové. Aniž by za námi některý z nich…

„NATO nemá v úmyslu vyslat na Ukrajinu vojáky. Když jsem minulý týden navštívil Ukrajinu, Ukrajinci nežádali o vojáky NATO – žádali o další vojenskou pomoc,“ řekl Stoltenberg během své návštěvy Itálie. Ruský prezident Vladimir Putin podle něj stále věří, že Rusko může na Ukrajině vojensky zvítězit, takže jediný způsob, jak ho přesvědčit, aby usedl k jednacímu stolu, je „dokázat na bojišti, že nezvítězí, a jediný způsob, jak toho dosáhnout, je dodávat Ukrajině vojenskou pomoc“.

Italský web La Reppublica ale ve středu napsal, že Severoatlantická aliance poprvé od začátku ruské invaze pojmenovala své takzvané červené linie. S odkazem na anonymní zdroje tvrdí, že alianční vojáci by se na Ukrajině mohli objevit, pokud by do války zasáhlo Bělorusko nebo kdyby Ruská federace zaútočila na Moldavsko.

Web ale zdůrazňuje, že jde o preventivní rétoriku, která má za cíl odradit Rusko a ukázat mu, že při překročení těchto linií je NATO připravené.

Slovy o tom, že by západní spojenci neměli vylučovat vyslání vojáků na Ukrajinu, vyvolal na začátku letošního roku rozruch francouzský prezident Emmanuel Macron. Zároveň upozornil, že v této věci nepanuje shoda. Později vysvětlil, že tato teze je především signálem pro Rusko, které se jinak před ničím nezastaví.

Dále čtěte

V Rusku hoří další sklad ropy. Tentokráte se dron trefil u Jurivky v Krasnodarském kraji

Ruské zdroje uvedly, že v noci na 9. května zaútočily ukrajinské sebevražedné drony na sklad ropy u Jurivky v Krasnodarském kraji. Původně…

Později Macron dodal, že Francie možná bude v určitém okamžiku nucena vést pozemní operace na Ukrajině, aby čelila ruským silám. „Možná že v určitém okamžiku – nechci to, nebudu to iniciovat – bude nezbytné vést pozemní operace, ať už budou jakékoliv, abychom čelili ruským silám,“ řekl Macron v rozhovoru, který poskytl po návratu z Berlína, kde se v pátek setkal s německým kancléřem Olafem Scholzem a polským premiérem Donaldem Tuskem. „Síla Francie spočívá v tom, že to dokážeme,“ dodal.

Řada zemí včetně Česka v reakci na Macronovy úvahy dříve oznámila, že se nechystá vyslat vojáky na Ukrajinu. Jiné státy, především z východního křídla NATO, francouzského prezidenta naopak podpořily.

Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu před více než dvěma lety. Ukrajinská armáda se podle pozorovatelů momentálně potýká s nedostatkem munice, ale i vojáků. Rusku se v únoru po mnoha měsících obléhání podařilo obsadit ukrajinské město Avdijivka.