Lotyšský prezident Edgars Rinkēvičs. FOTO: Kancelář prezidenta Lotyšské republiky / se souhlasem
FOTO: Kancelář prezidenta Lotyšské republiky / se souhlasem
Severoatlantická aliance není připravena bojovat proti Ruské federaci bez pomoci Spojených států amerických. V rozhovoru pro britský deník The Independent to řekli lídři Lotyšska, Estonska a Finska. Zároveň vyzvali spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu. Kyjev se obává, že Donald Trump po svém nástupu do úřadu americkou pomoc směřující do země zastaví. Podle ukrajinského ministra financí má země zbraně a finanční prostředky na udržení své obrany přinejmenším do první poloviny roku 2025.
V návaznosti na vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách představitelé Lotyšska, Estonska a Finska vyzvali alianci, aby přestala „donekonečna debatovat“ o tom, jak se vypořádat s hrozící hrozbou Ruska, a prohlásili, že je čas posílit evropskou obranu.
„Nejsme připraveni. To je naprosto jasné,“ řekl lotyšský prezident Edgars Rinkēvičs britskému deníku The Independent. „Nemůžeme stále jen doufat v situaci, kdy se USA budou v Evropě nadále hodně angažovat,“dodal. „Musíme zvýšit naše obranné schopnosti,“ doplnila estonská premiérka Kristen Michalová, „kvůli hrozbě ze strany Ruska a jeho neschopnosti být demokracií a fungovat ve světě založeném na pravidlech.“
Jak už deník FORUM 24 informoval, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přiznal, že ukrajinská armáda nemůže vlastními silami znovu dobýt Krym a Donbas. „Můžeme počítat pouze s diplomatickým tlakem mezinárodního společenství, který Putina donutí zasednout k jednacímu stolu,“ dodal v rozhovoru pro francouzský deník Le Parisien.
Rusko kontroluje 18 procent Ukrajiny včetně celého Krymu, poloostrova, který anektovalo v roce 2014, 80 procent Donbasu – Doněcké a Luhanské oblasti – a více než 70 procent Záporožské a Chersonské oblasti. Drží také necelá tři procenta Charkovské oblasti a kousek Mykolajivské oblasti, vyplývá z otevřených zdrojů.
Ukrajinský prezident Zelenskyj dříve tvrdil, že válka na Ukrajině, kterou Rusko rozpoutalo v únoru roku 2022, musí skončit obnovením ukrajinských hranic z roku 1991.
Ukrajina vydrží do poloviny roku 2025
Podle amerického deníku The Wall Street Journal ukrajinské úřady v prosinci zahájily rozhovory o ukončení války na Ukrajině s týmem nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně prohlásil, že je připraven konflikt rychle ukončit.
Zelenskyj se s Trumpem setkal na začátku prosince v Paříži. Schůzku zorganizoval francouzský prezident Emmanuel Macron. Po jednání Trump vyzval obě strany k zastavení palby a zahájení jednání. Kreml odpověděl, že Rusko je otevřeno rozhovorům, ale k zahájení jednání musí ukrajinské orgány zrušit zákaz kontaktů s ruským vedením. Ukrajinské orgány opakovaně uvedly, že Rusko není na jednání připraveno.
Případné zastavení pomoci ze Spojených států, kterého se Kyjev obává s nástupem Donalda Trumpa, je pro Ukrajinu vážnou výzvou, ale ne nevyhnutelným kolapsem, řekl už dříve ministr financí Ukrajiny Serhij Marčenko. „Musíme mít plán, jak vytvořit potřebné podmínky pro spolupráci s novou administrativou. Je v přirozeném zájmu Ukrajiny vybudovat důvěru pro spolupráci. Myslím, že by to měla být prioritní strategie jak pro Ukrajinu, tak pro Evropu,“ zdůraznil v rozhovoru s deníkem El País.
Země má podle něj zbraně a finanční prostředky na udržení své obrany „přinejmenším do první poloviny roku 2025“, a to i v případě, že USA svou podporu stáhnou. Případné zastavení pomoci je pro obranyschopnost Ukrajiny vážnou výzvou, ale ne nevyhnutelným kolapsem, dodal.
„Myslím, že máme dostatek peněz, dostatek zbraní, dostatek raket a dělostřeleckých granátů, abychom odolali minimálně do první poloviny roku 2025. Zajistíme dostatečné rozpočtové prostředky na nákup munice a potřebného vojenského vybavení v roce 2025,“ řekl v rozhovoru pro španělský deník.
Postoje se podle něj navíc mohou změnit. Aby se Ukrajina s touto nejistotou vyrovnala, musí „správně využít čas a být schopna s novou administrativou jednat“.
Proč se Evropa nepodílí stejnou částkou jako my?
Ukrajinský ministr financí tak reagoval na slova zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se ujme úřadu po inauguraci 20. ledna příštího roku. V nedávném rozhovoru pro americkou televizi NBC Trump řekl, že by se Ukrajina měla připravovat na to, že jí Spojené státy budou po střídání prezidentů poskytovat méně vojenské pomoci.
„Proč se Evropa nepodílí stejnou částkou jako my?“ ptal se Trump. „Jediná věc, která by se měla stát, je, že by se Evropa měla vyrovnat (Spojeným státům, pozn. red.),“ dodal. Podle něj USA pomohly Ukrajině částkou 350 miliard dolarů, zatímco Evropa částkou 100 miliard dolarů.
„Válka s Ruskem je pro Evropu důležitější než pro nás. Je důležitá pro všechny, ale pro Evropu je důležitější než pro nás. Máme mezi sebou takovou maličkost, které se říká oceán,“ uzavřel zvolený prezident Spojených států.
Zároveň v rozhovoru varoval, že by rozhodně zvážil vystoupení Spojených států z NATO. „Nechtěl jsem se zavázat k tomu, že USA zůstanou v NATO,“ prohlásil. „Pokud budou platit své účty, rozhodně.“
Trump už ve svém prvním funkčním období důrazně žádal, aby všechny členské země NATO dávaly více než dvě procenta svého hrubého domácího (HDP) produktu na obranu, jak se dohodly v roce 2014. Řada z nich, včetně Česka, tomu byla dlouhé roky značně vzdálena, i v důsledku války na Ukrajině ale výdaje na obranu zvýšily. Cíl tak letos podle již bývalého generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga splní nejméně 23 z 32 členských zemí, včetně Česka.
Trump letos v únoru během předvolební kampaně evropským spojencům kvůli výdajům na obranu pohrozil ještě výrazně dramatičtějšími slovy než v rozhovoru s NBC News. Mimo jiné tehdy řekl, že pokud evropské země nezačnou platit více, povzbudí Rusko, ať si dělá, co chce.
