
Donald Trump FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia

Severoatlantická aliance plánuje navrhnout americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi výrazné rozšíření spojenecké vojenské přítomnosti v Arktidě. Zdroje z NATO to řekly německé tiskové agentuře Deutsche Presse-Agentur. Trump několik dní před svým nástupem do funkce 20. ledna prohlásil, že americká kontrola Grónska je „absolutní nutností“. Nevyloučil, že k jejímu uskutečnění použije vojenské nebo ekonomické kroky, jako jsou cla proti Dánsku, pokud Kodaň odmítne jeho nabídku ostrov koupit.
Podle Deutsche Presse-Agentur existuje naděje, že by zvýšení vojenské přítomnosti NATO v Arktidě rozptýlilo diskuze o připojení největšího ostrova světa ke Spojeným státům americkým poté, co Trump svůj zájem zdůvodňuje zejména americkými bezpečnostními zájmy. Právě ty by mohla aliance uspokojit výrazně silnější přítomnost NATO v regionu.
Podle informací z aliančních kruhů Trump v současné době o této iniciativě jedná v rámci neformálních rozhovorů. Základem zvýšené přítomnosti by mohly být nové obranné plány přijaté již v roce 2023. Tyto dokumenty, které jsou klasifikovány jako tajné, počítají s posílením odstrašení a obranných schopností i na dalekém severu, napsal v pátek německý ekonomický deník Handelsblatt.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová v úterý navštívila Berlín, Brusel a Paříž ve snaze získat podporu po Trumpových výrocích o Grónsku a jejím údajně „strašlivém“ telefonátu s novým republikánským prezidentem, píše The Guardian.
Trump několik dní před svým nástupem do funkce 20. ledna prohlásil, že americká kontrola Grónska je „absolutní nutností“. Nevyloučil, že k jejímu uskutečnění použije vojenské nebo ekonomické kroky, jako jsou cla proti Dánsku, pokud Kodaň odmítne jeho nabídku ostrov koupit. Trump poté v rozhovoru s Frederiksenovou odmítl použití nátlaku vyloučit, uvedla šéfka dánské vlády.
Spojené státy přitom mají už nyní stálou přítomnost na vesmírné základně Pituffik na severozápadě Grónska. Jde o strategickou polohu pro americký systém včasného varování před balistickými střelami, protože přes Grónsko prochází nejkratší spojnice mezi Evropou a Severní Amerikou.
„Chci zajistit, aby celá Evropa stála při sobě. Nejen v souvislosti s Dánským královstvím, ale i v širším ohledu,“ řekla dánská premiérka. „Každý v Evropě vidí, že spolupráce s USA bude nyní jiná,“ dodala Frederiksenová.
Trump tvrdí, že USA potřebují Grónsko a Panamský průplav k zajištění „ekonomické bezpečnosti“. O Grónsko se přitom Trump zajímal už během svého prvního funkčního období, kdy v roce 2019 naléhal na své poradce, aby zjistili, jak by si mohly Spojené státy Grónsko koupit. Prodej Grónska tehdy označil za „fakticky velkou dohodu o prodeji pozemku“.
Průzkum veřejného mínění zveřejněný na začátku tohoto týdne však ukázal, že 85 procent Gróňanů si nepřeje, aby se ostrov stal součástí USA. Sondáž agentury Verian, kterou si objednal dánský list Berlingske, zjistila, že pro připojení k USA je pouze šest procent dotazovaných a devět procent jich není rozhodnuto.
Polární ostrov ležící v Severním ledovém oceánu o rozloze asi 2,2 milionu kilometrů čtverečních je největším ostrovem na světě. Trvale zaledněno je kolem 80 procent jeho území. Má vlastní vládu i parlament. Od 1. května 1979 je Grónsko integrální součástí Dánského království se samosprávou ve vnitřních záležitostech. Hlavním městem je Nuuk. Grónsko má asi 56 tisíc obyvatel a není členem Evropské unie.
Zájem o něj dává prezident Donald Trump najevo opakovaně, a to i za svého prvního funkčního období. V roce 2019 se rovněž zmiňoval o koupi tohoto dánského autonomního území. Dánská premiérka Mette Frederiksenová následně označila jeho spekulace za absurdní a vzkázala tehdy Trumpovi, že Grónsko není na prodej.