Spojenci ze Severoatlantické aliance musí podle šéfa NATO Marka Rutteho poskytnout Ukrajině takovou podporu, aby se zemi podařilo změnit trajektorii současného konfliktu s Ruskem. Rutte to prohlásil po skončení dvoudenního jednání ministrů zahraničí NATO v Bruselu. Nová mise NATO pro Ukrajinu nazvaná NSATU (NATO Security Assistance and Training for Ukraine), která má sídlo na americké vojenské základně v německém Wiesbadenu a bude se zabývat koordinací pomocí pro Kyjev, začne plně fungovat ke konci roku, potvrdil generální tajemník aliance.
„Ruská nelegální válka proti Ukrajině ohrožuje nás všechny. Musíme stát při sobě, abychom zajistili bezpečí pro naše obyvatele,“ prohlásil nový šéf Severoatlantické aliance, který v říjnu ve funkci nahradil Jense Stoltenberga. Ukrajina, která se již více než 1000 dní brání ruské ozbrojené agresi, čelí kromě těžkých bojů na frontové linii také opakovaným útokům na civilní infrastrukturu, především energetickou.
Mezi spojenci z NATO se v posledních měsících vedou debaty rovněž o navýšení výdajů na obranu. Členské státy se v roce 2014 dohodly, že armádní výdaje navýší na nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Ze 32 aliančních států podmínku podle nyní již bývalého generálního tajemníka NATO Stoltenberga letos splní nejméně 23 zemí. Česko letos cíl splní poprvé. Šéf Vojenského výboru NATO Rob Bauer nedávno prohlásil, že státy Severoatlantické aliance budou muset na obranu vydávat ještě více, částka by se podle něj mohla blížit spíše ke třem procentům.
O navýšení ve středu hovořil i generální tajemník Rutte. „Jestliže chcete udržet odstrašení na současné úrovni, je naprosto jasné, že dvě procenta HDP na vojenské výdaje nestačí,“ prohlásil současný šéf NATO. Diskuze o navýšení výdajů by se měly vést v několika příštích měsících a mohly by vyvrcholit na konci června na summitu NATO v Haagu. Právě tam by mohl být stanoven nový cíl, nejspíš v hodnotě 2,5 procenta HDP.