Ruští vojáci (ilustrační foto) FOTO: Wikimedia Commons / Mil.ru / CC BY 4.0
FOTO: Wikimedia Commons / Mil.ru / CC BY 4.0
Pokud by Rusko zaútočilo na alianci NATO z východu, pokusí se vytvořit nárazníkovou zónu ve finském Laponsku a norském Finnmarku, uvedly zdroje ze Severoatlantické aliance pro web Iltalehti. Ruská armáda podle nich již takový scénář nazkoušela během cvičení, píše The Moscov Times.
Podle předpokládaného ruského plánu by na severu zaútočil 14. armádní sbor na norské pobřeží ze směru od Murmansku, a to z moře, země i vzduchu najednou. Mezitím by v Laponsku přistál výsadek a pokusil se rychle obsadit letiště Ivalo. Raketová vojska rozmístěná na poloostrově Kola by zároveň napadla Finsko. Podle odhadů informačních zdrojů by se útoku zúčastnily „desítky tisíc ruských vojáků“.
„Vytvoření nárazníkové zóny umožní přenést boje na území zemí NATO a propojit síly aliance. Zdroje se rovněž domnívají, že Rusko použije jednotky 44. armádního sboru k útoku na jižní pobřeží a jihovýchod Finska s cílem zmocnit se severního pobřeží Finského zálivu. To ztíží podporu obrany Estonska z finského směru. NATO se domnívá, že Rusko usiluje o překročení hranic dané mírovou smlouvou z Turku z roku 1743. V tomto případě by se jeho armáda snažila dosáhnout řeky Kymijoki. Dalším cílem bude průliv Puumalansalmi. Rakety mohou být odpáleny i na Helsinky, ale hlavním směrem útoků budou pobaltské státy: Litva, Lotyšsko a Estonsko,“ píše The Moscow Times.
Odhady motivace Ruska provést takovou operaci vycházejí z vyjádření samotného vůdce Vladimira Putina, který už v minulosti označil za svůj ideál ruské impérium ze 17. století. Také by si přál vytvořit v Evropě jednotnou nárazníkovou zónu po celé délce od arktické oblasti přes Baltské a Černé moře až po Středozemní moře. Putin při svém mnohahodinovém vystoupení 19. prosince, které je stylizováno jako odpovědi na otázky občanů, prohlásil, že Rusko má „dostatek sil a prostředků, aby získalo zpět všechna svá historická území“. Podle zdrojů je třeba tato slova brát doslova.
Bývalý velitel švédských obranných sil Micael Bydén se v rozhovoru pro server Iltalehti vyjádřil k možnosti, že Rusko zaútočí na pobaltské státy, Finsko nebo Švédsko.
„Odpověď zní ano. Naše zpravodajské služby k tomuto závěru dospěly a vycházejí z toho, co jsme viděli. Události se v průběhu minulého roku vyvíjely negativně. Fakta se řadí do jedné řady,“ řekl Bydén.
Podle novinářů v prohlášeních generálů v poslední době už nejde o to, že by chtěli vyzvat politiky ke zvýšeným výdajům na obranu, ale aby politici lidem řekli, že Finové, Švédové, Norové i Estonci by se měli psychicky připravit na možnost války. Protože agresorem by podle nich bylo Rusko, válka by znamenala raketové útoky proti civilnímu obyvatelstvu.
Finský ministr obrany Antti Hakkänen v prosinci oznámil plány na téměř zdvojnásobení vojenských výdajů do roku 2032 na 3,3 procenta HDP, což je výrazně nad dvouprocentní hodnotou NATO, kterou si pro sebe stanovily členské země NATO. „Bezpečnostní situace ve Finsku a v regionu je obtížně předvídatelná. Může se rychle zhoršit. Velké investice do obrany a národní bezpečnosti jsou nutné ke zlepšení naší schopnosti odolat,“ komentoval zvýšení výdajů na obranu Hakkänen.
NATO se na případný konflikt v oblasti připravuje. V březnu 2023 aliance cvičně rozmístila 20 tisíc vojáků v severním Norsku a finském Laponsku. Cvičení Nordic Response řídil americký viceadmirál Douglas Perry, velitel severního velitelství NATO v Norfolku. „Počtem vojáků, lodí a letadel a tím, že jsme zde, demonstrujeme naši schopnost vést rozsáhlé operace, které bychom v případě potřeby provedli, abychom vyhnali ruské útočníky,“ řekl Perry.
Na začátku letošního roku také NATO provedlo velké cvičení v blízkosti ruských hranic a minulý měsíc začalo ve Finsku největší dělostřelecké vojenské cvičení NATO Lightning Strike.
