Státy Severoatlantické aliance posilují svoji vojenskou přítomnost na svém východním křídle. Shodly se na tom na dvoudenním summitu NATO ve Varšavě, který skončil v sobotu. Reagují tak na obavy některých svých členů. Po letech, kdy se Severoatlantická aliance angažovala především v řešení konfliktů vně svých hranic, soustředí pozornost zpět ke své bezpečnosti. Zatímco polská média psala, že výsledky summitu přinesly poněkud méně, než Poláci očekávali, ruské noviny upozorňovaly, že je to poprvé po dlouhé době, co NATO otevřeně hovoří o protiruské agendě.

Summit NATO byl pro Rusy jako šťouchnutí do už tak podrážděného vosího hnízda. Byl to dějinný paradox – setkání vrcholných představitelů členských států Severoatlantické aliance hostilo město, které dalo název Varšavskému paktu. Po jedenašedesáti letech jeho významný bývalý člen, Polsko, stojí na druhé straně a volá po přítomnosti amerických vojáků na svém území.

[ctete]66895[/ctete]

Výsledek jednání osmadvaceti členských států NATO reflektuje současnou bezpečnostní situaci – NATO vyšle čtyři mezinárodní prapory složené z tří tisíc britských, amerických, německých a kanadských vojáků do Pobaltí a do Polska. Tedy do zemí, které se obávají ruské agrese. Rusko už několikrát deklarovalo své odhodlání bránit rusky hovořící menšiny v jiných státech. Silná ruská minorita žije především v Lotyšsku a v Estonsku. A jak by taková situace mohla vypadat? Propagandou vyvolané nepokoje by si vyžádaly lidské oběti rusky hovořící menšiny, které by jedné noci přijely ochránit „ruské mírové síly“. Podle vojenských expertů by baltské státy nebyly schopné se rychlému ruskému útoku samy ubránit.

[ctete]66795[/ctete]

Hybridní válku, která zahrnuje i propagandu, psychologické operace nebo kybernetické útoky, berou členské země Severoatlantické aliance vážně. „NATO je připraveno pomoci členskému státu v jakékoli fázi hybridní kampaně. Aliance a spojenci budou připraveni čelit hybridní válce kolektivní obranou. Rada může rozhodnout o uplatnění článku 5 Washingtonské smlouvy,“ píše se v závěrečném dokumentu varšavského summitu.

Tématem summitu byla, kromě migrační krizi, také Ukrajina. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na setkání s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem zdůraznil, že aliance v současné době Ukrajině pomáhá v oblasti kybernetické obrany, logistiky nebo rehabilitace zraněných vojáků. „Nezávislá, suverénní a stabilní Ukrajina je pro euroatlantickou bezpečnost klíčová. Budeme v budoucnu spolupracovat i v dalších oblastech, jako je boj proti hybridní válce,“ dodal.

Zasedání vrcholných představitelů států Severoatlantické aliance nezůstalo bez reakce. Ruský velvyslanec při NATO Alexandr Gruško varoval před spirálou konfrontací a stavěním nové železné opony, což by mohlo vést k vojenským důsledkům. Podle Jense Stoltenberga ale NATO konfrontaci nevyhledává. „Nechceme novou studenou válku. Ta je minulostí a minulostí by měla zůstat,“ řekl.

[ctete]67417[/ctete]

O tom, že lídři členských zemí NATO hovořili o míru a bezpečnosti, se na sociální síti vyjádřil slovenský prezident Andrej Kiska. „Za východní hranicí našich partnerů se nacházejí desetitisíce vojáků, kteří opakovaně uskutečňují početná vojenská cvičení. A ozbrojená letadla narušují vojenský prostor. My jsme zažili vstup cizích vojsk v roce 1968, a proto bychom měli rozumět obavám z okupace, kterou mají pobaltské státy a Polsko,“ napsal na svém facebookovém profilu.

Momentky ze zasedání summitu NATO sdílel i český prezident Miloš Zeman, zachycený převážně se sklenkou v ruce, který přivítal obnovení dialogu s Moskvou v rámci Rady NATO-Rusko, jež bude zasedat dnes, ve středu 13. července. „Zdůrazňoval jsem, že dialog by se měl vést v řadě dalších oblastí – výměna studentů, turistů, podnikatelů, samozřejmě politiků. Dialog může být nástrojem změny postojů některých ruských politiků,“ řekl Zeman.

[ctete]67187[/ctete]

Ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek zdůraznil, že Severoatlantická aliance by s Ruskem měla jednat o tom, jak „zamezit náhodnému incidentu“. Současně potvrdil směřování české zahraniční politiky, když uvedl, že se staví za územně celistvou Ukrajinu.