KOMENTÁŘ / „Historický den pro nás i pro Evropu.“ Tak označil ukrajinský premiér Denys Šmyhal den, kdy Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k Evropské unii. Dobré zprávy pro Ukrajinu možná ale částečně přebíjí neschopnost západního společenství ukázat zemi, která se už více než dva roky brání ruské invazi, cestu a perspektivu k členství v Severoatlantické alianci. Být součástí NATO je přitom pro Ukrajinu možná ještě důležitější než její vstup do sedmadvacítky.

Na nadcházejícím summitu lídrů ve Washingtonu, který se uskuteční v příštím týdnu, se NATO chystá zopakovat své chyby z roku 2008. Na summitu v Bukurešti, který se honosil přízviskem největší v její historii, tehdy Ukrajina spolu s Gruzií doufala, že se jí otevře brána ke vstupu a že se připojí k Akčnímu plánu členství, který je mnohými vnímán jako předstupeň k plnému členství. Přestože členové NATO včetně tehdejšího amerického prezidenta George W. Bushe vítali aspirace obou zemí a tvrdili, že se tyto země stanou členy NATO, rozhodli se lídři jejich žádost přezkoumat v prosinci.

Dále čtěte

Stratég Freedman: Putin na Ukrajině nemůže vyhrát. Když měl největší příležitost, nevyužil ji

ROZHOVOR / Mám podezření, že Vladimir Putin skutečně věří tomu, že na Ukrajině bojuje se Západem, říká v exkluzivním rozhovoru…

Tehdejší předseda ruské vlády Vladimir Putin a šéf Kremlu Dmitrij Medveděv na nic nečekali. Ještě v dubnu stejného roku došlo mezi Moskvou a Tbilisi k diplomatické krizi. Ta vyvrcholila válkou v Jižní Osetii a Abcházii. Kreml uspěl a odřízl Gruzii od budoucnosti v NATO.

Úspěšní byli i v případě Ukrajiny. V září stejného roku došlo k politické krizi v ukrajinské vládní koalici. A spory mezi stranou tehdejšího prezidenta Viktora Juščenka a premiérky Julije Tymošenkové vyústily v její rozpad. Šlo o třetí volby v posledních třech letech. Válka a politická nestabilita zastavily cestu Gruzie a Ukrajiny do NATO, když v prosinci NATO rozhodlo o tom, že se oběma státům brána k členství zatím neotevře.

Obrovská strategická chyba

Nejde ale jen o válku a politickou nestabilitu. „Členství Gruzie a Ukrajiny v alianci je obrovskou strategickou chybou, která by měla nejvážnější důsledky pro celoevropskou bezpečnost,“ citovala na okraji summitu agentura Interfax náměstka ruského ministra zahraničí Alexandra Gruška. V obavách z reakce klíčového dodavatele energie a s argumentem, že Kyjev ani Tbilisi nejsou na takový krok připraveny, jednání o členství Ukrajiny a Gruzie zablokovaly především Francie a Německo.

NATO nemá důvod tak silně provokovat Rusko tím, že vyzve Ukrajinu a Gruzii ke vstupu, a to i přes nesouhlas Moskvy, vysvětloval později německou pozici tehdejší ministr zahraničních věcí a pozdější prezident Frank-Walter Steinmeier. „V tomto roce není zapotřebí ještě více zjitřit vztahy s Ruskem,“ dodal.

S argumentem, že Vladimir Putin není proti integraci Ukrajiny do Evropské unie, že mu vadí pouze její členství v NATO, se převážně evropští lídři snažili Ukrajinu přesvědčit, že cesta do unie je stále otevřená. Ale mýlili se.

Dále čtěte

Krym je zranitelný. Putin může politicky i vojensky hodně ztratit

ANALÝZA / Západní analytici věří, že pokud má Ukrajina vyhrát válku a porazit Rusko, stane se tak na Krymu, o…

Později v roce 2013 Vladimir Putin a ruská vláda vyvolali ekonomickou krizi na Ukrajině. Kyjev byl v té době blízko podpisu dohody, která by posílila politické a ekonomické vazby se Západem. Krok byl však vnímán jako hrozba pro ruské zájmy v regionu, protože by to znamenalo odklon Ukrajiny od Ruské federace a její blížení se k Západu.

Putin tehdejšímu ukrajinskému prezidentovi Viktoru Janukovyčovi zabránil v podpisu Asociační dohody s Evropskou unií. Následoval Euromajdan, Revoluce důstojnosti, ruská anexe Krymu a vojenská intervence na Donbase. Ukrajina se rázem ocitla v geopolitické šedé zóně.

Ukrajina si zaslouží rozhodnutí

Ani to ale Putinovi nestačilo. Chtěl si Ukrajinu podmanit, a tak před více než dvěma lety zahájil rozsáhlou invazi. Jeho cíl nebyl o nic menší než loutková vláda v Kyjevě. Moskva ale ani po dvou letech své minimální cíle na Ukrajině nenaplnila. Kyjev naopak doufá, že se blíží doba, kdy dostane pozvánku k členství v NATO.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který loni v létě na summitu ve Vilniusu neúspěšně lobboval za politické pozvání do aliance, prohlásil, že letošní summit by měl otázku pozvání Kyjeva do aliance vyřešit.

„Myslím, že tento summit si zaslouží silné rozhodnutí, a to i o Ukrajině. Protože, chci říct, pokud nebudete mít silné rozhodnutí o Ukrajině, summit bude zbytečný,“ řekl před nadcházejícím summitem NATO ve Washingtonu vedoucí ukrajinské prezidentské kanceláře Ihor Žovkva. NATO se ale nepoučilo a Ukrajinu, zdá se, opět nechá v geopolitické šedé zóně, i když narozdíl od situace z let 2008 až 2013, se Ukrajina Západu přibližuje.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg i Washington sice podle agentury Reuters vyjádřili naději, že se Ukrajina přiblíží k členství a že spojenci diskutovali o možné části v prohlášení ze summitu, který by tento signál mohl vyslat – například slovy, že cesta Ukrajiny do NATO je „nezvratná“ – neočekává se však, že by 32 členů aliance na summitu pozvalo válkou zmítaný Kyjev ke členství.

Ukrajina se dočká pouze slov podpory, mír nezavládne

Ukrajina se tak nejspíš dočká opět slov podpory v boji proti ruskému imperialismu. Perspektivy členství v NATO se ale nejspíš nedočká.

Žovkva agentuře řekl, že úterní zahájení přístupových rozhovorů o vstupu Ukrajiny do Evropské unie, druhé západní organizace, ve které usiluje o členství, je „obrovskou vzpruhou“ pro Ukrajince v ulicích i v zákopech.

Pro členství Ukrajiny v NATO je klíčový článek 5 Severoatlantické smlouvy, na jehož základě smluvní strany považují ozbrojený útok proti jedné nebo několika z nich za útok proti všem a zavazují se v takovém případě přispět na pomoc napadeným členům.

Dále čtěte

Nechceme zamykat obsah. Pomozte nám šířit články deníku FORUM 24 a přispějte nám ve sbírce

Deník FORUM 24 vznikl jako protiváha k médiím, která v Česku převzali oligarchové. Aniž by za námi některý z nich…

Bez členství Ukrajiny v NATO ale mír ve druhé největší zemi Evropy nezavládne. Ať už kvůli tomu, že bez perspektivy bezpečnostních záruk nebudou mít Ukrajinci důvod k územním ústupkům, nebo kvůli tomu, že Vladimir Putin bude moct dále pokračovat ve svém imperiálním tažení, na které není Západ schopný adekvátně reagovat. Nepřijdou ale ani investice ze Západu, které mají Ukrajině po ukončení bojů pomoct s fungováním do budoucna.

Existují důvody, proč se státy střední a východní Evropy jako Česko a Polsko staly dříve členy Severoatlantické aliance než Evropské unie. Tyto důvody Rusko každý den ukazuje na Ukrajině. Bez záruk bezpečnosti se Ukrajina z geopolitické šedé zóny nedostane. Proces přístupu do Evropské unie i NATO bude pro Ukrajinu obtížný, náročný a hlavně dlouhý. Slova „bude trvat dlouho“ by se však neměla nahrazovat slovem „neproběhne“.