Ukrajinské dělostřelectvo. Ilustrační foto FOTO: ZSU-Ozbrojené síly Ukrajiny / se souhlasem
FOTO: ZSU-Ozbrojené síly Ukrajiny / se souhlasem
Estonsko se stalo rozhodným zastáncem Ukrajiny v jejím boji proti Rusku a naléhá na své spojence v NATO, aby zvýšili vojenskou pomoc a přijali dlouhodobé závazky na obranu Kyjeva. V čele tohoto úsilí stojí estonský ministr obrany Hanno Pevkur, který naléhá na partnery, aby Ukrajině nejen pomáhali bojovat dál, ale také aby dosáhli vítězství.
Estonsko s 1,3 milionu obyvatel sdílí hranici s Ruskem a obává se, že pokud Ukrajina padne, Tallin by se mohl stát dalším cílem expanzivních ambicí Moskvy. Estonsko proto plánuje zavést bezpečnostní daň a plánuje zvýšit výdaje na obranu, což si vyžádá vysoké náklady. Podle ministra ale jiná možnost není.
„Pokud to neuděláme, riskujeme ztrátu svobody a nezávislosti. Když ztratíte nezávislost, pak je důsledek mnohem dramatičtější než výdaje o pár procent na obranu navíc. Viděli jsme to v roce 1940 a během 50 let okupace, kdy jsme dramaticky ztratili svobodu. Před druhou světovou válkou byla estonská ekonomika z hlediska HDP stejná jako ve Finsku. Po 50 letech byl rozdíl sedmnáctinásobný (ve prospěch Finska),“ říká Hanno Pevkur.
„Chceme žít ve svobodě, v nezávislé zemi. Každý chápe, proč je důležité věnovat tolik pozornosti obraně. Za prvé, jsme v alianci zvané NATO. Tento klub již 75 let úspěšně brání mír v euroatlantické zóně. To je největší a nejsilnější odstrašující příklad pro všechny naše protivníky, že jsme silní a ještě silnější společně. Nyní do NATO vstoupilo také Finsko a Švédsko, zvýšili jsme výdaje na obranu, pořídili jsme si novou munici a spoustu nových schopností, abychom se mohli bránit. V podstatě jsme dvakrát zvýšili naše síly územní obrany. Udělali jsme mnoho věcí, abychom byli připraveni bránit naši zemi a naše lidi,“ vypočítává estonský ministr obrany.
Podle něj princip odstrašení znamená, že obrana Estonska spočívá na třech pilířích. Prvním z nich je ochota k obraně, kterou v estonské společnosti hodnotí jako velmi vysokou. Druhým je obranná připravenost a třetím obranná spolupráce, což znamená NATO, Evropskou unii, dvoustranné dohody o spolupráci a regionální spolupráci. Kromě toho jsou v Estonsku spojenecké jednotky v počtu dvou tisíc spojeneckých vojáků ze tří jaderných zemí: Spojených států, Francie a Spojeného království.
Ministr také reagoval na názor, že v případě otevřeného střetu s Ruskem mohou být pobaltské státy obsazeny dříve, než dorazí posily.
„Takovou křišťálovou kouli nemám a ani ji mít nechci. Vím, že estonská armáda je připravena bránit naši zemi a náš lid. Vím, že naši spojenci jsou na to připraveni a že nové regionální plány počítají se všemi těmito riziky. V blízké budoucnosti uděláme vše pro to, abychom byli připraveni tyto plány plně realizovat. O našich spojencích nemám žádné pochybnosti a věřím, že o spojenectví by neměl mít pochybnosti nikdo,“ říká Hanno Pevkur.
Odpovídá i na otázku, jak se NATO podle něj může vyhnout otevřenému střetu s Ruskem: „Pomáhat Ukrajině vyhrát válku a udělat vše pro to, aby se zvýšily výdaje na obranu s cílem zvýšit obranyschopnost. A samozřejmě bychom měli vyslat odstrašující signál, že jsme jednotní, že nejsme rozdělení a že je křišťálově jasné, jaké budou naše akce, pokud to bude nutné.“
