Severoatlantická aliance neplánuje vyslat bojové jednotky na Ukrajinu. V neděli to řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který zároveň upozornil na rozdíl mezi pozicí vysoce váženého partnera Aliance a pozicí jejího člena. Ukrajina, spadající do první zmíněné skupiny, ale již od některých členských států dostala alespoň hmotné dary za účelem zvýšení své obranyschopnosti. Česká republika věnovala ohrožené východoevropské zemi čtyři tisíce dělostřeleckých granátů.

„Nemáme žádné plány rozmístit bojové jednotky NATO na Ukrajinu, soustředíme se na poskytování podpory,“ řekl Stoltenberg serveru BBC. „Je rozdíl mezi tím být členem NATO a být silným a vysoce váženým partnerem jako Ukrajina,“ pokračoval šéf Severoatlantická aliance.

Dále čtěte

Spor o Karla Gotta a osm stran k ruské agresi na Ukrajině. Je tu Týdeník FORUM

Milan Tesař se tentokrát ve svém textu v aktuálním Týdeníku FORUM podíval na Karla Gotta. Vedlo ho k tomu zejména…

Proč není Ukrajina v NATO?

Pochopitelně se nabízí otázka, co brání Ukrajině stát se členem Severoatlantické aliance. Podle slovenského ekonoma a bývalého ministra financí Ivana Mikloše to je paradoxně právě dlouhotrvající vyhrocená situace na východní hranici země.

„Hlavní problém Ukrajiny – kromě toho, že ještě zdaleka neplní všechny podmínky pro vstup – je v tom, že nekontroluje své vnější hranice. A v Evropské unii ani v NATO neexistuje možnost členství země, která nekontroluje svou vnější hranici, protože tato hranice by se stala vnější hranicí celého společenství,“ řekl Mikloš webu iRozhlas.cz v září minulého roku. „Je to začarovaný kruh, a proto to Putinův režim dělá nejen na Ukrajině, ale také v Moldavsku nebo Gruzii. Efektivně tím těmto zemím brání ve vstupu do Evropské unie nebo NATO,“ doplnil Mikloš, který je rovněž bývalým poradcem ukrajinského expremiéra Volodymyra Hrojsmana.

Fakt, že potenciální vstup Ukrajiny do NATO jde naprosto proti ruským zájmům, je všeobecně znám. Tomuto postsovětskému státu ale uzavření mezinárodních paktů se západní Evropou dlouhodobě zamezují i problémy vnitrozemské, spojené především s tamní korupcí.

Snahy pomoci ze strany Západu

I přesto, že Ukrajina členem Severoatlantické aliance není, tudíž ani nemá dle oficiálních dohod nárok na vojenskou pomoc jednotek Aliance, je NATO připraveno posílit alespoň přítomnost svých vojáků na území východoevropských členských států, a to v momentě, kdy by Rusko svého souseda skutečně napadlo.

Dále se očekává, že Británie tento týden zveřejní novou legislativu, která by v případě útoku ze strany někdejšího Sovětského svazu měla rozšířit ekonomické sankce proti Rusku. „To, co nám legislativa umožňuje, je zasáhnout mnohem širší škálu cílů. Tudíž nemůže existovat nikdo, kdo si myslí, že bude vůči těmto sankcím imunní,“ řekla v neděli médiím britská ministryně zahraničí Liz Trussová. Šéfka britské diplomacie vnímá také jako „velmi nepravděpodobné“ vyslání tamních vojsk do možných bojů mezi Ruskem a Ukrajinou.

Dále čtěte

Nenechme se ukolébat! Oslabenou demokracii posilují svobodná média, podporujte je i dál

Deník FORUM 24 a Týdeník FORUM se od svého vzniku snaží nahradit Čechům to, co jim vzal Andrej Babiš: svobodná…

Kolega Trussové a předseda vlády Boris Johnson má v příštím týdnu odletět na Ukrajinu a uskutečnit plánovaný telefonát s Putinem, a to ve snaze „urychlit diplomatické úsilí“. Na svém twitterovém účtu v neděli zveřejnil příspěvek, kde „naléhá na Rusko, aby se zapojilo do jednání a vyhnulo se bezohledné a katastrofické invazi“.

Pokud Rusko napadne Ukrajinu, bude to mít i podle Washingtonu vážné následky. Političtí představitelé USA hledají podle Rádia Svobodná Evropa diplomatická řešení této patové situace s tím, že Moskva musí nejprve odstranit svou vojenskou infrastrukturu poblíž ukrajinských hranic, která mimo jiné čítá více než 100 000 vojáků.

„Ruská vláda veřejně sdělila, že nemá v úmyslu napadnout Ukrajinu, ale fakta na místě vyprávějí úplně jiný příběh,“ řekl v pátek americký velvyslanec v Moskvě John Sullivan.

Putin nakonec rozhodne

Některými z hlavních bodů Ruskem navrhované smlouvy s USA je podle ČT24 např. zavázání Spojených států k nezřizování vojenských základen v postsovětských zemích nebo vyloučení dalšího rozšiřování NATO na východ a upuštění od přijímání postsovětských zemí do Aliance.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov očekává v nadcházejících týdnech další setkání se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem. Jak bude Rusko reagovat na postoj Washingtonu k jejich podmínkám ale nakonec i podle samotného ministra rozhodne prezident Putin.

Lavrov ovšem potvrzuje, že Moskva válečný konflikt odmítá: „Pokud to bude záviset na Ruské federaci, válka nebude. Nechceme války, ale nedovolíme, aby byly hrubě napadány nebo ignorovány naše zájmy,“ řekl šéf diplomacie země, která důvod ke skepsi spatřuje právě na straně NATO a EU.