Ruský prezident Vladimir Putin dal dnes jasně najevo, že se chystá na pokračování války na Ukrajině. Severoatlantická aliance udělá vše pro to, aby zajistila Ukrajině dostatek zbraní a munice. Po jednání se šéfem diplomacie Evropské unie Josepem Borrellem a ukrajinským ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou to dnes prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Zároveň vyzval Rusko, aby si rozmyslelo pozastavení účasti na dohodě Nový START o omezení jaderných zbraní.

„Je to prezident Putin, který začal tuto imperiální dobyvačnou válku. Je to Putin, kdo válku dále eskaluje,“ řekl Stoltenberg v reakci na dnešní Putinova slova o agresi Západu vůči Rusku. Šéf aliance zopakoval, že NATO bude stát při Ukrajině tak dlouho, jak bude potřeba. Spojenci Ukrajiny se podle něj budou snažit o co nejrychlejší dodávky zbraní a munice, které Kyjev v očekávání ruské ofenzivy potřebuje.

Dále čtěte

Nový Týdeník FORUM: Olympijskou myšlenku zabili sami Rusové

Velké téma historie olympijských her jako letitého kompromisu s politikou přináší nové vydání Týdeníku FORUM. Jakkoli ve starém Řecku panoval…

Podle Kuleby se dnes v bruselském sídle NATO hovořilo o lepší koordinaci dodávek zbraní a munice přímo na bojiště. Spojenci mají dostatečnou výrobní i přepravní kapacitu, důležitá je nyní koordinace, uvedl ukrajinský ministr.

Ukrajina podle vyjádření politiků v současnosti potřebuje zejména dělostřeleckou munici, jejíž zásoby se však kvůli protahujícímu se konfliktu stejně jako u dalších zbraní tenčí i ve skladech západních zemí.

Stoltenberg dnes uvedl, že hodlá spolu s EU rozvíjet plán na společné nákupy zbraní a munice, které by mohly přispět k potřebnému navýšení jejich výroby. Borrell chce konkrétní návrh předložit na zasedání unijních ministrů obrany na začátku března. Stoltenberg oznámil, že svolá jednání expertů zbrojního průmyslu s cílem ověřit všechny možnosti k navýšení výroby.

Šéf aliance dnes rovněž prohlásil, že lituje Putinova rozhodnutí přerušit ruskou účast na dohodě s USA omezující počet jaderných hlavic a jejich nosičů. „Více jaderných zbraní a jejich menší kontrola činí svět nebezpečnějším,“ řekl Stoltenberg. Rusko chce podle Putina vědět, jak bude smlouva Nový START brát v potaz celkový jaderný arzenál NATO, tedy i Francie či Británie.

Stoltenberg po jednání také uvedl, že je NATO stále více znepokojené možností, že by Čína mohla Rusku začít dodávat zbraně. Obavy z tohoto vývoje dal v neděli najevo i americký ministr zahraničí Antony Blinken. Borrell dnes zopakoval, že jej vysoce postavený čínský diplomat Wang I ujistil, že to Peking neplánuje. EU však podle Borrella vývoj sleduje a je připravena na všechny varianty. Wang I dnes dorazil do Moskvy k jednáním s ruskými představiteli.