V Rusku proběhl v úterý soud s Alexejem Navalným. Navalnyj pronesl v rámci své obhajoby řeč, která je krutou kritikou Putinova režimu. Současně je z ní patrné, jaké pohrdání vůči současné moci má. Přinášíme podle verze z webu Meduza.io.
Rád bych začal diskusí o právní otázce, která se mi zdá být prvořadá a v této diskusi trochu přehlížená. Támhle sedí dva lidé a jeden z nich říká: Zavřeme Navalného, protože se ukázal [na setkání se svými kurátory] v pondělí, ne ve středu. A ten druhý říká: Zavřeme Navalného, protože se neukázal hned poté, co se probral z kómatu. Ale byl bych rád, kdyby si všichni pamatovali, že podstatou tohoto procesu je zavřít mě kvůli případu, ve kterém už jsem byl zproštěn viny – případu, který už byl uznán za vykonstruovaný.
Když se podíváme na trestní zákony – Vaše ctihodnosti, doufám, že už jste to jednou nebo dvakrát udělal – uvidíme, že Evropský soud pro lidská práva je součástí [ruského právního systému] a jeho rozhodnutí jsou závazná. Ruská federace toto rozhodnutí v půli cesty uznala a dokonce mi vyplatila odškodné. Navzdory tomu můj bratr strávil 3,5 roku ve vězení kvůli stejnému případu. Strávil jsem celý rok v domácím vězení za stejný případ.
Pojďme si to trochu spočítat. Rozsudek padl v roce 2014, teď je rok 2021 a já jsem za to stále stíhán. Proč zrovna tento případ? Má to svůj důvod a není to proto, že je proti mně nedostatek trestních oznámení. Někdo chtěl, abych byl zatčen v okamžiku, kdy jsem překročil hranice [po návratu z Německa].
Vysvětlením je nenávist a strach jednoho muže – jednoho muže, který se skrývá v bunkru. Smrtelně jsem ho urazil tím, že jsem přežil. Přežil jsem díky dobrým lidem, díky pilotům a doktorům. A pak jsem spáchal ještě závažnější přestupek: neutekl jsem a neschoval se. Pak se stalo něco skutečně děsivého: účastnil jsem se vyšetřování své vlastní otravy a dokázali jsme, že Putin je ve skutečnosti zodpovědný za tento pokus o vraždu. A to toho zlodějského človíčka v bunkru přivádí k šílenství. V důsledku toho prostě zešílí.
Protože všichni byli přesvědčeni, že je to jen byrokrat, který byl náhodou jmenován do své funkce. Nikdy se neúčastnil žádných debat. Vražda je jediný způsob, jak umí bojovat. Zapíše se do historie jako pouhý travič. Všichni si pamatujeme Alexandra Osvoboditele [Alexandra II.] a Jaroslava Moudrého [Jaroslava I.]. No, teď budeme mít Vladimira Traviče slipů.
Stojím tady, střežen policií, a venku je Národní garda s půlkou Moskvy ohrazenou páskou. To všechno proto, že ten malý muž v bunkru přichází o rozum. Ztrácí rozum, protože jsme dokázali a předvedli, že není zahrabaný v geopolitice; je zaneprázdněný pořádáním schůzek, kde rozhoduje, jak politikům ukrást spodky a potřít je chemickými zbraněmi, aby se je pokusil zabít.
Hlavní věc v celém procesu není to, co se stane mně. Zavřít mě není těžké. Nejdůležitější je, proč se to děje. Děje se to, aby to zastrašilo velké množství lidí. Uvězňují jednoho člověka, aby vyděsili miliony.
Pevně doufám, že lidé nebudou na tento proces pohlížet jako na signál, že by se měli více bát. Tohle není demonstrace síly – je to ukázka slabosti. Nemůžete zavřít miliony ani statisíce lidí. Pevně doufám, že si to lidé uvědomí. A taky to udělají. Protože nemůžete zavřít celou zemi.
Jediné, co [v Rusku] roste, je počet miliardářů. Všechno ostatní upadá. Jsem zavřený ve vězeňské cele a v televizi slyším jen o tom, že máslo zdražuje. Cena vajec roste. Připravili jste ty lidi o budoucnost.
Všechno, co teď říkám, odráží můj postoj k představení, které jste tu sehráli. To se stalo, když se bezpráví a tyranie staly podstatou politického systému, a to je děsivé.
Ale ještě horší je, když se bezpráví a tyranie vydávají za státní žalobce a oblékají se do soudcovských talárů. Je povinností každého člověka vzepřít se vám a vzepřít se takovým zákonům.
Bojuji, jak nejlépe umím, a budu v tom pokračovat, navzdory tomu, že jsem teď pod kontrolou lidí, kteří milují mazání všeho chemickými zbraněmi. Můj život nemá cenu dvou centů, ale udělám vše, co bude v mých silách, aby zákon zvítězil. A vzdávám hold všem poctivým lidem po celé zemi, kteří se nebojí a vyšli do ulic. Protože mají stejná práva jako vy. Tato země jim patří stejně jako vám.
Chci říci, že v Rusku je nyní mnoho dobrých věcí. Úplně nejlepší jsou lidé, kteří se nebojí – lidé, kteří se nedívají jinam, kteří nikdy nepředají naši zemi úředníkům, kteří ji chtějí vyměnit za paláce a aquadiskotéky.
Požaduji okamžité propuštění a propuštění všech politických vězňů. Toto soudní řízení je protiprávní.
(Během řeči se žalobce pokoušel Navalného přerušit a soudce říkal, že Navalnyj nehovoří o věcech, které se týkají daného případu. Navalnyj to odmítl: „Že se mě zástupce obžaloby snaží přerušit, zavřít mi ústa, až příliš dokonale charakterizuje všechny události. Protože to, co říkám, přímo souvisí s tím, co se tady děje.“)