Žáci by se mohli částečně vrátit k on-line výuce a učit se kombinovaně jak ve škole, tak doma. Ministerstvo školství chce modernizovat regionální a vysoký vzdělávací systém a šéf rezortu Mikuláš Bek (STAN) a jeho náměstek Jiří Nantl (ODS) představili náležité legislativní návrhy. Novely školského a vysokoškolského zákona chce ministerstvo předložit do konce měsíce.
„Loni na podzim jsme prostřednictvím Dlouhodobého záměru vzdělávání ČR vytvořili prostor pro rozšiřování kapacit všeobecného a středoškolského vzdělávání, nyní se zaměříme na zkvalitnění odborného vzdělávání, včetně pomaturitního. Chceme mimo jiné vytvořit podmínky pro intenzivnější spolupráci škol s firmami, o což je ze strany zaměstnavatelů dlouhodobý zájem,“ uvedl ministr školství Mikuláš Bek (STAN).
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy chce novely školského a vysokoškolského zákona, které mají zlepšit podmínky pro střední odborné a pomaturitní profesní vzdělávání, předložit ještě do konce školního roku.
Uzákonění kombinované formy studia
Novela školského zákona, která je aktuálně v připomínkovém řízení, má například umožnit kombinovanou formu výuky. „Praxe nám ukázala, že je to potřeba a věci, které byly využívány v covidu, mohou být užívány nadále,“ řekl náměstek ministra Jiří Nantl. Žák by tedy mohl realizovat výuku jak v prostorách školy, tak doma.
Ředitel základní, střední, vyšší odborné školy i konzervatoře by podle plánované úpravy měl moci rozhodnout o kombinování prezenční a distanční výuky za podmínek stanovených vyhláškou. Úprava se dotkne i dvouletých programů poskytovaných na vyšších odborných školách.
Podle ministerstva má být tato změna mimo jiné přípravou na příchod individualizovaného vzdělávání prostřednictvím umělé inteligence.
Změna v maturitní zkoušce a uznávání certifikátů
Zároveň by na základě změn mohla nahradit profilovou část maturitní zkoušky tzv. komplexní absolventskou maturitní prací s obhajobou. Změna by tedy měla umožnit, zejména v případě odborných studijních oborů s maturitou, provázat závěrečnou zkoušku více s praxí.
„Jednotlivé předměty by se neověřovaly odděleně klasicky, ale prostě tím, že by ten student prokázal schopnost provázat schopnosti a dovednosti v jedné práci,“ přiblížil podobu komplexní absolventské práce Jiří Nantl s tím, že by měla probíhat formou školní části maturitní zkoušky.
Novela by také podle něj měla přinést možnost nahradit školní zkoušku nebo její část mezinárodně uznávaným certifikátem. Tuto možnost mají nyní studenti u zkoušky z cizího jazyka, podle Nantla by se mohla týkat například i IT dovedností. Využití možností v dané škole by záviselo na řediteli školy.
Sjednocování malých škol
Novela také zavede důležitá pravidla pro konsolidaci soustavy škol, konkrétně se jedná o kritérium velikosti škol na úrovni jedné obce. Ministerstvo chce tedy zavést pravidla pro zřizování další školy. Pokud by chtěla například obec zřídit další školu a zapsat ji do rejstříku škol, musela by mít podle plánované novely nejméně 200 žáků.
Struktura škol v Česku je podle Nantla velmi roztříštěná. Polovina škol totiž vzdělává jen 14 procent žáků, druhá polovina pak zbytek, 40 % základních škol má méně než 150 žáků a 25 % základních škol méně než 50 žáků.
„Novela přináší inovaci institutu školské právnické osoby, jejíž nová podoba umožní obcím, aby společně jednoduchým způsobem spojily své školy do většího celku s jedním ředitelstvím. Dosud to vyžaduje mezikrok v podobě založení speciálního subjektu, svazku obcí, který pak takovou školu zřizuje,“ uvedl Jiří Nantl.
Dvouleté programy na vyšších odborných školách
Co se týče novelizace vysokoškolského zákona, ministerstvo chce více integrovat vyšší odborné školy do terciálního systému. „Prvním krokem je, že jejich akreditace bude podřízena Národní akreditační agentuře, která akredituje i vysoké školy,“ řekl Nantl.
Vyšší odborné školy by díky novele mohly poskytovat dvouleté programy. Studium by tedy mohlo být s ohledem na předchozí vzdělání a praxi kratší. Podle Nantla je to fatálně významné zejména u zdravotnických oborů, kde by dvouletý program na VOŠ mohl absolvovat ten, kdo má již vystudovaný zdravotnický obor na střední škole, který v kombinaci s programem VOŠ zaručuje příslušnou délku praxe a dalších náležitostí právní úpravy vzdělávání ve zdravotnických oborech.
Novelou zákona o vysokých školách chce ministerstvo upravit postavení Národního akreditačního úřadu (NAÚ) tak, aby splnil podmínky členství v Evropském registru zajišťování kvality vysokého školství (EQAR). Posílit by se měla především nezávislost úřadu, jeho činnost by se měla do budoucna více zaměřit na ověřování kvality poskytovaného vzdělávání přímo na místě. Rada NAÚ by mohla být nově rozdělena na dvě komory. Kromě akademické komory by měla být nově zavedena zvláštní profesní komora. Účinnost novely se plánuje k 1. lednu 2026.