Návrh na obnovení Mariánského sloupu na pražském Staroměstském náměstí zvítězil v zastupitelstvu o dva hlasy. Vlastně se to ani nečekalo, ale jak se zdá, přispělo k tomu poněkud nečekaně angažmá Marty Semelové (KSČM). Jak se něco takového mohlo stát?
Zvláštní podíl Marty Semelové při pravděpodobném návratu sloupu na náměstí odhalil reportér České televize David Vondráček v pořadu Reportéři ČT a lze se o tom dočíst i na stránkách televize. Když to stručně shrneme, na některé zastupitele negativně zapůsobilo, že boj vede právě Semelová.
„‚Dvanáct hlasů v ODS bylo pro, dva zastupitelé se zdrželi,‘ shrnula Alexandra Udženija (ODS). Pro návrat sloupu nakonec zvedlo ruku 34 zastupitelů, o jednoho více, než bylo potřeba.
Někteří pražští zastupitelé se rozhodli pro Mariánský sloup hlasovat poté, co na zastupitelstvu jako host přednesla projev komunistka Marta Semelová. Před jejím výstupem ukazovala matematika, že odpůrci sloupu mají většinu jednoho hlasu. ‚Vystoupení paní Semelové vyburcovalo nejenom jednoho z členů ODS, který si nebyl do té doby úplně jistý,‘ potvrdila Udženija.
‚Osoba, kterou nemůžu chápat jako charakterní, jestliže chápe okupaci v roce 1968 jako přátelskou pomoc, je ostudou jakýchkoliv zastupitelských sborů. Jestliže taková neúctyhodná osoba se takto staví, tak budu hlasovat pro,‘ vysvětlil Martin Sedeke (ODS), jak na něj zapůsobil projev Semelové, v němž se stavěla proti obnovení sloupu.“
Paní Semelová byla samozřejmě poněkud rozladěná: „Je to smutné, když se zastupitelé rozhodují na základě těchto emocí.“
Teď je třeba, aby komunisté celou věc analyzovali na základě vědeckého světového názoru a pojali to jaksi dialekticky. Jejich tlak prostě vyvolal dialektickým působením společenských sil jistý protitlak, takže výsledkem byl pravý opak. Asi jako když se pro revoluci horlí tak nadšeně, že se lidé vyděsí a obrátí se k silám reakce. Nebo se bojuje proti náboženství tak intenzivně, až lidi napadne, jestli na tom něco není, a obrátí se. Prostě se to nějak přepálilo, lidově řečeno. Nepomohlo ani velké nasazení angažované nestranice Lenky Procházkové.
Prostě na poli masově politické ideologické práce je třeba vše stále zlepšovat, a to jaksi nejen po stránce kvantitativní, ale také kvalitativní.
