Vláda na své pondělní schůzi projedná další návrh ministerstva spravedlnosti, který usiluje o redukci typů věznic ze čtyř na dva. V Česku nyní existují věznice se zvýšenou ostrahou, ostrahou, dozorem a dohledem. Cílem zákona je redukce dosavadních čtyř typů věznic pouze na věznice s ostrahou a věznice se zvýšenou ostrahou. Změna by měla přispět k účinnější práci s vězni a ke snížení recidivy. O jiném dělení věznic ministerstvo uvažuje dlouhodobě.
Původní záměr, který schválil kabinet Jiřího Rusnoka, ovšem stáhla z projednávání ve Sněmovně exministryně Helena Válková s tím, že důsledky navrhovaného systému nebyly dostatečně zváženy.
Stejně nebezpeční vězni končí v odlišně hlídaných zařízeních
Podle Vězeňské služby přistupují soudy k zařazování odsouzených rozdílně, takže obdobně rizikoví pachatelé se stejnou délkou trestu a stejnou charakteristikou osobnosti končí v různých typech věznic. V důvodové zprávě k novému návrhu ministerstvo uvádí, že plánované změny jsou vedeny i snahou o zvýšení bezpečnosti ve věznicích.
Zatímco o zařazení odsouzených do jednoho ze dvou typů věznic by i nadále rozhodovaly soudy, Vězeňská služba by následně vězně rozdělovala do tří typů oddělení rozlišených podle způsobu zabezpečení.
Zvýšená ostraha by byla skutečně zvýšená
Do věznice se zvýšenou ostrahou by se dostali pachatelé s výjimečným trestem, členové organizovaných zločineckých skupin, pachatelé s minimálně osmiletým trestem za zvlášť závažný zločin nebo lidé odsouzení za úmyslný trestný čin, kteří utekli z vazby či z výkonu trestu. Těmto vězňům by Vězeňská služba nemohla povolit vycházky z věznice ani přerušení výkonu trestu. Ostatní odsouzené by soudy posílaly do věznic s ostrahou.
Místo soudů by rozhodovala Vězeňská služba
Uvnitř věznic by pak vězně nově zařazovala a přemisťovala Vězeňská služba. Na rozhodnutí o umístění do konkrétní věznice by se podílel vychovatel, speciální pedagog, psycholog i sociální pracovník, aby se snížila možnost korupce.
O přeřazení vězňů do jiného typu věznice v současné době rozhodují soudy, každoročně takových návrhů projednají téměř 2000. Podle ministerstva nemohou dostatečně zohlednit osobnost a rizikovost vězňů, která se ve výkonu trestu mění a vyvíjí.
Nová pravidla by měla začít fungovat v praxi od října 2017. Návrh nedávno podpořila i Legislativní rada vlády.
[ctete]8111[/ctete]