Když se loni v březnu otevřel lánský zámek veřejnosti, vzali lidé rezervační systém komentovaných prohlídek útokem. Po více než roce už nápor pominul, a tak se návštěva letního sídla československých a českých prezidentů uprostřed křivoklátských lesů obejde bez boje o vstupenky.

Přesto je jistější rezervovat si čas prohlídky on-line, kromě pondělí je otevřeno každý den, pokud na zámku zrovna nepobývá prezident. Kromě návštěvy prvního patra, kam veřejnost až donedávna směla jen při příležitosti dnů otevřených dveří, se s průvodcem dostanete i do kostela Nejsvětějšího Jména Ježíš, který je se zámkem propojen.

Za procházku stojí rozsáhlý anglický park, kam nějaký čas po zpřístupnění zámku byl povolen i vstup se psy. Kvůli majitelům, kteří své mazlíčky nedokázali ukáznit ani po nich uklízet, byl však znovu zaveden zákaz.

Plečnikova stopa

V parku ve 20. letech minulého století zanechal výraznou stopu slovinský architekt Jože Plečnik. Jeho nejvýznamnějším dílem je monumentální ohradní zeď s kašnou na hrázi Zámeckého rybníka s ostrůvkem a vodotryskem, kterou tvoří pět žulových dórských sloupů s bronzovými chrliči v podobě lvích hlav.

Ty symbolizují pět zemí prvorepublikového Československa ‒ Čechy, Moravu, Slezsko, Slovensko a Podkarpatskou Rus. Voda z nich se slévá nad hladinou rybníka v jediný proud, který prochází šestou lví hlavou představující jednotu nové republiky. V hospodářské části parku Plečnik umístil včelín a kurník, potok překlenul dřevěnou lávkou a můstky a upravil skleník, který vybavil menší kašnou.

Litinový palmový skleník ze 70. let 19. století byl chloubou posledních majitelů lánského panství, knížat z rodu Fürstenberků, kteří podnikali v železářském průmyslu. Právě od nich byl zámek 15. července 1921 československým státem odkoupen. Transakci předcházelo posouzení objektu z hlediska několika kritérií: dopravní dostupnosti z Prahy, dostatečné reprezentativnosti a dobrého technického stavu.

Masarykovy „holubníky“

Důležitou roli hrál i rozlehlý park, kde by mohl Tomáš Garrigue Masaryk relaxovat. K pořízení letního sídla ho přiměla dcera Alice, které leželo na srdci jeho podlomené zdraví. Když zámek přebíral stát, bylo v něm třeba provést řadu úprav, například přízemní místnosti přestavět na kanceláře, zřídit osobní výtah, zavést telefon, vyřešit vytápění.

Druhé patro měl Masaryk pro sebe a svou rodinu, ve třetím pobývali hosté a zaměstnanci kanceláře. Zařízení interiérů pochází většinou z období po roce 1989, po předchozích majitelích zůstalo například dubové schodiště ve vestibulu nebo krb v knihovně. Masaryk požadoval především účelnost.

Dále čtěte

FOTO: Nejen za příběhem mladé Židovky. Kolín láká na Parléřův chrám i procházku podél Labe

V době protektorátu Čechy a Morava se odehrává příběh patnáctileté Hany Lustigové, která za cenu obrovského rizika pomáhá svým sousedům…

Je známo, že spal na obyčejné železné posteli a všechny prostory, kde pracoval, nechal vybavit takzvanými holubníky, otevřenými skříněmi z měkkého dřeva s přihrádkami, do kterých si podle přesného systému ukládal výstřižky, poznámky či korespondenci. Rád odpočíval v hale, která tvoří vstupní prostor do reprezentačních místností v prvním patře.

Husákovy tapety

Dávno před prezidenty však zámecký areál využíval císař Rudolf II., který tehdejší renesanční tvrz zakoupil v roce 1589 a přestavěl na lovecký zámeček. Do Lán jezdili i jeho nástupci. Za třicetileté války zámek vydrancovali Švédové. Později se dostal do rukou vysoké šlechty ‒ nejdříve Valdštejnů a v roce 1731 Fürstenberků, kteří mu dali na přelomu 19. a 20. století současnou podobu.

Průčelí směrem k parku dostalo neobarokní podobu a zámek byl opatřen helmicovým zastřešením. Za druhé republiky a po roce 1948 pak docházelo už jen k minimálním úpravám. Fürstenberkové také v letech 1748 až 1750 nechali k zámku přistavět kostel Nejsvětějšího Jména Ježíš a o sto let později objekt koníren navržený v novogotickém stylu.

Po roce 1989 interiéry přetvářely první dámy, které ho vybavily zařízením z hradních depozitářů. Kupříkladu Žlutý salon, kde u kulatého stolu jednají prezidenti s významnými hosty, zdobí portréty habsburských arcivévodů v dětském věku od neznámého autora. Název místnost získala podle tapet ze zlatožlutého brokátu, které do ní nechal pořídit Gustáv Husák. Stejným materiálem jsou potaženy i židle.

Gottwaldova chaloupka

Návštěvníci se dostanou také do Masarykovy pracovny, odkud měl první československý prezident výhled téměř do všech stran parku. Scházeli se tady například takzvaní pátečníci, k nimž patřili bratři Čapkové, Ferdinand Peroutka nebo Edvard Beneš. Václav Havel odtud vysílal rozhlasové Hovory z Lán.

Dále čtěte

FOTO: Vartenberk zabrali nacisti i Sověti. Po dvaceti letech oprav se poprvé v historii otevře veřejnosti

Po dvaceti letech oprav se 18. května 2024 vůbec poprvé v historii otevře veřejnosti část zámku Vartenberk ve Stráži pod…

V knihovním sále s mramorovým krbem obloženým dřevem v prosinci 1935 Masaryk abdikoval, ale na zámku pobýval další dva roky až do své smrti. Rakev s jeho ostatky byla vystavena ve společenském sále, kam se s ním během tří dnů přišlo rozloučit na 60 tisíc lidí.

Tuto místnost nechal Husák propojit s hudebním salonem, kde se za Masaryka konaly domácí koncerty a promítaly filmy. Stejně jako Modrá jídelna je salon vybaven židlemi značky Thonet, které u této firmy ve Vídni objednal poslední český korunovaný král Ferdinand V. v roce 1848.

Svou stopu v Lánech zanechal i Klement Gottwald. V parku dodnes najdete chaloupku, kterou nechal postavit pro svou vnučku. Dalšími drobnými stavbami jsou zde takzvané prezidentské lavičky. Ta z roku 2006 odkazuje na summit prezidentů Visegrádské čtyřky, další Lánům věnovali Livia Klausová v roce 2012 a Miloš Zeman o pět let později. Podoba laviček je odvozena od těch, které nechal v parku instalovat Jože Plečnik.