Koaliční rada na svém středečním jednání schválila navýšení důchodů o 300 korun nad rámec zákonné valorizace. Senioři by si tak měli v příštím roce polepšit o 750 korun. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) chce navýšení financovat z digitální daně, zaplatit by jej tak měly například americké giganty jako Facebook, Apple nebo Google.

Ekonom Lukáš Kovanda upozorňuje, že takové navýšení americké technologické firmy nezaplatí, ani kdyby se je podařilo zdanit. „Už pro letošní rok počítal státní rozpočet s výnosem více než miliardy korun právě z digitální daně. V příštím roce měla vynést 3,5 miliardy. Jenže zatím se ji vládě nepodařilo prosadit,“ vysvětlil Kovanda.

I kdyby se daň podařilo prosadit, částka 3,5 miliardy korun je jen třetinou sumy, kterou navýšení důchodů nad rámec valorizace spolyká, tvrdí hlavní ekonom Trinity Bank. V příštím roce má totiž navýšení penzí vyjít státní kasu na 10,6 miliardy korun, v dalších dvou letech pak přibližně na jedenáct miliard.

„I pokud by tedy již od příštího roku byla plně uplatňována digitální daň, navýšení důchodů v následujících třech letech vytvoří dodatečný schodek ve veřejných financích čítající zhruba 22 miliard. Jestliže se digitální daň nepodaří prosadit a pokrýt jejím výnosem navýšené důchody, bude tedy manko dokonce takřka 33 miliard,“ spočítal Kovanda.

Dále by se podle něj prohloubil schodek takzvaného důchodového účtu, který už loni činil takřka 41 miliard korun. Letos průměrný důchod vzrostl o 839 korun na 15 336 korun. Příští rok by tedy třistakorunové navýšení nad rámec zákonné valorizace mělo seniorům zajistit průměrné navýšení o 758 korun. „Průměrná penze v příštím roce by tedy přesáhla 16 tisíc korun, což se jistě bude hezky vyjímat na předvolebních billboardech,“ uvedl Kovanda.

Starobní důchodci přitom podle něj nejsou socioekonomickou skupinou, kterou by pandemická situace čistě z finančního hlediska jakkoli poškodila. „I když loni čelili poměrně výrazné inflaci, tato inflace stále byla o něco slabší, než by byla nebýt pandemie. Příjmy důchodců například na rozdíl od řady živnostníků nebyly nijak poníženy, naopak se loni koncem roku dočkali takzvaného rouškovného ve výši 5000 korun na hlavu,“ pokračuje ekonom.

Ekonomická situace penzistů samozřejmě celkově není nijak zářná. Řešením by však měla být systémová změna financování penzí, která by zlepšila vyhlídku udržitelnosti tuzemských veřejných financí. Tedy pořádná důchodová reforma. „Nesystémové přihazování nad rámec valorizace tak postrádá ekonomické opodstatnění a racionalitu,“ doplnil Kovanda s tím, že se jedná o součást snahy vládních stran si před blížícími se volbami koupit hlasy početné a spolehlivé voličské skupiny seniorů.

„Jestliže by ale vládní politici měli blaho seniorů skutečně tak moc na srdci, vehementněji by se zasadili o realizaci důchodové reformy. Čas na to měli,“ uzavřel ekonom.