Ani po tom všem, co se dosud odehrálo od začátku ruského útoku na Ukrajinu, se někteří významní představitelé evropských států zjevně stále nedokázali úplně vyléčit z naivity vůči Putinově Rusku. V jednom z předešlých článků jsem kritizoval francouzského prezidenta Macrona za jeho marné a zbytečné telefonáty s Putinem a snahu o ústupky Rusku.
Nejednalo se o poslední případ tohoto druhu. Podobný problém má bohužel i německý kancléř Olaf Scholz. Ten se totiž nedávno v pořadu Rozhovor týdne (Interview der Woche) pro německou veřejnoprávní rozhlasovou stanici Deutschlandfunk projevil způsobem, jako by si v plné míře neuvědomoval míru závažnosti chování Ruska.
Podivný rozhovor s Putinem
V samotném rozhovoru zaznělo více věcí a samozřejmě ne všechno v něm bylo problematické. Mluvil o podpoře Ukrajiny a její celistvosti a suverenity. Prohlásil, že budou podporovat Ukrajinu všemi možnými způsoby, dokud to bude nutné.
Zároveň ale také potvrdil, že Německo nebude dodávat Ukrajině tanky. To ale nebyl největší problém celého rozhovoru. Hned na začátku jsme se mohli dozvědět o jeho 90minutovém telefonickém hovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Prohlásil zde, že „ruský prezident sleduje svůj imperialistický cíl anektovat část sousedního území“ a také, že u Putina nebyly „žádné známky ochoty jednat“. Jinými slovy, fakticky nedošlo k žádnému významnému posunu, což ostatně připouští i dále, přestože se snaží zdůraznit, že nějaký drobný posun tu přece jenom je: „Když shrnu všechny rozhovory, které jsem s ním v poslední době vedl, určitě došlo k posunům. Jen nebyly příliš dalekosáhlé, jak všichni víme a vidíme každý den a jak Ukrajinci denně trpí.“
Pak zde ale narazíme na jednu věc, která musí každého vnímavého člověka praštit při čtení do očí a při poslechu do uší. Navzdory tomu, co řekl v předchozích větách, prohlásil, že „přitom tón zůstává vždy přátelský(!), i když existují velmi, velmi rozdílné, ano, velmi rozdílné názory na věc, které jsou také jasně prezentovány, a to i z mé strany“.
Nepatřičné a absurdní výroky
To jako vážně? Naprosto naivní slova, která bohužel svědčí o odtržení německého kancléře od reality. Nesmyslnost se nejlépe ukáže, když si za Putinem dosadíme ještě někoho stejně problematického. Dovedete si představit situaci, kdy by představitel evropské země prohlásil, že přes rozdílné názory na teroristickou činnost a genocidu obyvatel se rozhovory s vůdcem Islámského státu Abú Bakrem Bagdádím nesly v přátelském duchu? Zní to absurdně, že? Stejné je to ale i při zmínce o Putinovi. O to větší problém to je, když taková slova skutečně zazní z úst šéfa vlády největší členské země EU.
Výroky pana kancléře vyznívají o to nepatřičněji v kontextu toho, že ve stejné době, kdy se konal rozhovor, došlo k odhalení masového hrobu v Izjumu, kde zahynulo několik stovek lidí. O pár dní později ještě Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci, přičemž ruský ministr obrany Sergej Šojgu dokonce prohlásil, že Rusko není „ani tak ve válce s Ukrajinou jako spíše s kolektivním Západem“.
Ke cti je německému kancléři možné přičíst alespoň to, že podstatně lépe vyzníval jeho následný projev ve Valném shromáždění. Jasně v něm odsoudil ruské jednání jako „čirý imperialismus“ ohrožující mír na celém světě a mj. prohlásil, že nebude přijatý mír diktovaný Putinem. S takovým člověkem, zjevně se dopouštějícím válečných zločinů a jehož politika v konečném důsledku ohrožuje celou Evropu, opravdu nemůže nikdo soudný vést rozhovory v přátelském duchu. Čím dříve si to všichni uvědomí, tím lépe!
Autor je europoslanec za KDU-ČSL