Sršeň asijská FOTO: Gilles San Martin / Wikimedia Commons / CC BY-SA 2.0
FOTO: Gilles San Martin / Wikimedia Commons / CC BY-SA 2.0
Sršeň asijská dorazila podle ochránců přírody do Česka, poprvé byla objevena ve čtvrtek v Plzni. Informovala o tom Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR), která invazní druhy sleduje. Predátor je nebezpečný hlavně pro včely, které loví. Svou oběť dokáže pronásledovat až stovky metrů. Ochránci se nyní snaží šíření sršně zamezit, důležité je podle nich najít a zlikvidovat hnízdo.
„Včera jsme dostali zprávu, že na jednom místě v Plzni poletují velké sršně, zaslané fotografie svědčily o tom, že se pravděpodobně jedná o sršeň asijskou. Dnes jsme vyrazili na místo a ověřili, že jde skutečně o tento invazní druh. Nyní se pokusíme najít hnízdo, kontaktujeme hasiče, kteří by jej měli zlikvidovat, a budeme informovat místní úřad a veřejnost,“ vysvětlil v páteční tiskové zprávě Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Podle něj se sršeň vyskytuje ve čtvrti Skvrňany. Najít hnízdo je podle něj náročné i proto, že se sršeň nachází v zástavbě. Odkud se do Česka sršeň asijská dostala, budou ochránci zjišťovat, zatím to podle Görnera nevědí.
Sršeň asijská je o něco menší než sršeň obecná, která se v Česku vyskytuje běžně. Tento druh je zároveň tmavší, podle ochránců jej lze poznat od sršně obecné i díky žlutě zbarveným koncům končetin. Tato sršeň je nebezpečná hlavně pro včely, které napadá v úlech. Hnízda sršně asijské mají kolovitý až hruškovitý tvar a vchod z boku. Nejčastěji bývají podle ochránců vysoko v korunách listnatých stromů nebo v lidských stavbách, výjimečně i v zemi. Podle Görnera asijská sršeň létá lépe než sršeň obecná, v letu je rychlejší a obratnější.
Sršeň asijská je podle ochránců schopná rychle se šířit, proto je důležité, aby lidé hlásili podezření na její výskyt AOPK ČR. Ta výskyt sršně ověří a případně zajistí ve spolupráci s hasiči likvidaci hnízd. Lidé mohou výskyt sršně hlásit na e-mail [email protected], podle ochránců je vhodné hlášení doplnit fotografií a přesnějším popisem hmyzu, aby bylo možné vyloučit záměnu s jiným druhem.
První královny tohoto blanokřídlého hmyzu se do Evropy, konkrétně do Francie, dostaly začátkem století na obchodních lodích, vezoucích z Číny bonsaje v keramických květináčích. Od té doby postupem let proniká hmyz od atlantského pobřeží na východ, a to velmi rychle – sršeň je schopná šířit se rychlostí až sto kilometrů za rok. Před dvěma lety už byl její výskyt nahlášen v Německu. Odborníci se už tehdy shodovali na tom, že je jen otázka času, kdy překročí naše hranice.
Jakkoli sršeň obecná budí respekt intenzitou svého jedu, a všichni víme, že je dobré jí nezkřížit cestu, sršeň asijská je úplně jiná liga. Už jenom proto, že na rozdíl od tuzemských kolegů má „ráda“ lidi, svá hnízda staví v blízkosti zástavby, i ve městech. Což není dobrá zpráva, protože je mnohem agresivnější a na lidi útočí velice důsledně a ve formaci. Je-li vydrážděna, podle odborníků vydrží člověka pronásledovat klidně i na vzdálenost stovek metrů.
„Naše sršeň například nahání cyklistu 20 metrů a následně se vrátí. Sršeň asijská ho pronásleduje 200 až 300 metrů a pak ho pobodá. Na člověka se jich může vrhnout i několik desítek a navíc mají mimořádně účinný a bolestivý jed. Takže problém nemají jen včelaři, ale běžně i lidé a dobytek,“ popsal nedávno webu Pluska.sk Milan Rusnák ze Slovenského svazu včelařů s tím, že sršeň asijská je extrémně dravá a má různé strategie.
„Jsou agresivnější, útočnější než obyčejná sršeň a útočí ve více jedincích naráz,“ přiblížila letos v únoru pro Seznam Zprávy také Helena Proková, včelařka a expertka na chování sršně asijské. Zároveň však uklidnila, že bezdůvodně na člověka neútočí, snadno se ale podle expertky vylekají náhlých zvuků.
Tento druh sršní má asi 10 milimetrů dlouhé žihadlo obsahující jed. Člověk může bez problému zvládnout 20 bodnutí na každý kilogram tělesné váhy. To znamená, že přežije i víc než 1000 žihadel. Mnohem dramatičtější situace však nastává u lidí trpících alergiemi nebo u dětí.
Jakkoli je sršeň asijská, nebo čínská, jak chcete, menší než její tuzemská verze, množí se obrovskou rychlostí. Jediné hnízdo o průměru až 80 centimetrů dokáže vyprodukovat stovky královen, které přezimují v zemi a na jaře založí nové kolonie, popsal už před lety web stanice Prima Zoom.
