GLOSA / K omezení útoků na ruské rafinerie a petrochemické závody vyzvala americká politická reprezentace Ukrajinu vzdorující již déle než dva roky bezbřehé ruské agresi. Zatímco přislíbené zbraňové dodávky váznou, ukrajinská taktika zasáhnout Rusy tam, kde je to nejvíce bolí, se jeví jako logická a začíná již přinášet první ovoce. Mnohým ale není po chuti.
List Financial Times zjistil, že nejnovější ukrajinská dronová kampaň zacílená proti ruským petrochemickým zařízením některým obchodníkům a politikům z Washingtonu vůbec nevoní. Je úspěšná až moc a děsí je zejména možnost prudkého nárůstu cen ropy, kterou prezident Biden nemá během svého předvolebního roku vůbec zapotřebí.
Washington se prý bojí i možné ruské odplaty, která by mohla ohrozit dodávky černého zlata, jež přes Rusko proudí z Kazachstánu k řadě významných producentů paliv, včetně obrů ExxonMobil a Chevron. Ukrajinské tajné služby SBU i HUR prý kvůli útokům na ruské rafinerie dostaly opakovaná varování. Jenomže, pokud chtějí Američané říct A, měli by říct i B.
Ukrajina, zbavená značné části americké vojenské podpory, má plné právo využít veškeré prostředky k tomu, aby zastavila ruský teror, který nevybíravě míří na její průmyslová zařízení, přehrady a další civilní cíle, a to naprosto bez ohledu na oběti. V situaci, kdy Kyjev jeho spojenci nyní nechali po letech slibů bezmála na holičkách, se musí Ukrajina spolehnout na svůj největší kapitál, jímž je genialita jejího lidu. Vzdoruje ruské převaze i pomocí laciných, často podomácku vyráběných dronů a není pochyb o tom, že se na poli využívání bezpilotních strojů stala skutečnou globální velmocí.
Námořními drony efektivně omezila nadvládu ruské Černomořské flotily a mnoho lodí potopila. Laciné FPV drony na bojišti likvidují tanky a další těžké zbraně za miliardy a laciné hračky pro amatéry shazují nešťastným okupantům na hlavu protitankové miny i granáty (a nahrazují tak nedostatek dělostřelecké munice). Dalekonosné ukrajinské bezpilotní stroje zase působí díky svému množství skutečné vrásky ruské protiletecké obraně a zaměstnávají ji hluboko ve vnitrozemí, namísto toho, aby podporovala ruské agresivní operace na Ukrajině.
Byla to právě laxnost Západu a jeho nedostatečná podpora Ukrajiny, které (společně s brutální realitou probíhající války) tuto zemi přivedly na cestu inovace a improvizace. Obavy Američanů jsou sice s ohledem na jejich vnitropolitickou situaci pochopitelné, zároveň však potvrzují to, co Ukrajinci tvrdí od samotného začátku války, a sice, že Putinova agresivní politika se zdaleka netýká jen jich, a že je to Rusko, nikoli jejich drony, kdo ohrožuje a poškozuje světový řád. Pokud dá svět od Ukrajiny ruce pryč, nebude se moct divit tomu, že za to i on sám ponese následky. Pokud je snášet nechce, musí Ukrajině dopomoci ke skutečnému vítězství. Ne jen k dalším rokům vlekoucího se krvavého konfliktu.