Premiér Andrej Babiš v rozhovoru pro dezinformační web Parlamentní listy popsal, jak přesvědčil koaličního partnera ČSSD k tomu, aby se kandidát na post ministra kultury Michal Šmarda vzdal nominace. A je z toho jasné vydírání. Nezbývá než doufat, že by předseda vlády použil pouze svoje noviny.
“V pondělí ráno jsem řekl panu Hamáčkovi, že buď Šmarda odstoupí, nebo ho sejmu sám,” uvedl doslova Babiš. Co vám to připomíná? Film Kmotr? Jenže tohle není film ani kniha. My máme Kmotra premiérem. Stačí si připomenout několik dalších podobných případů.
[ctete postid=“268124″ title=“Babiš ukázal svoji pravou tvář: Šmardu nazval primitivem a prý by ho poslal „někam““ image=“https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2019/06/smarda-385×230.jpg“ excerpt=“Jakkoliv se premiér snaží veřejnost přesvědčit o tom, že žádná vládní krize “ permalink=“https://www.forum24.cz/babisova-prava-tvar-smardu-nazval-primitivem-a-pry-by-ho-poslal-nekam/“]268124[/ctete]
Jeden za všechny – bývalý šéf Generální inspekce bezpečnostních sborů Michal Murín. Ten dokonce zveřejnil Babišovo prohlášení, které znělo: „Když se dohodneme, bude to bez skandálu.“ Takže i Murína by český předseda vlády klidně „sejmul“.
Už v roce 2015 Babiš ukázal, že podobné praktiky mu nejsou cizí. Tehdejšímu poslanci Ladislavu Šinclovi sdělil, že „na něj má složku“. A Šincl rozhodně nebyl první ani poslední, kdo se podobnou věc dozvěděl.
Babišův PR tým se snaží Babiše prezentovat jako hodného strýčka. Jakmile ale nemá kontrolu, rozčílí se nebo za něj nepíše statusy Marek Prchal, občas mu to ujede a dozvíme se nějakou tu pravdu. Třeba o jeho mafiánských praktikách.
Ostatně přesně z tohoto důvodu si Babiš koupil média. Už – doufejme – nejsme v 90. letech, kdy čas od času někdo zmizel. Premiér to má mnohem jednodušší. Zvedne telefon, sejde se s některým zaměstnancem z vydavatelství MAFRA tak, jak to dělal s Markem Přibilem známým díky Skupině Šuman, a domluví kompro.
Všichni jsme viděli způsob, jakým redaktorka Eva Pospíšilová útočila na exministra Milana Chovance nebo šéfa České televize Petra Dvořáka. Stejně tak vidíme postupy Ondřeje Koutníka a Martina Shabu v Lidových novinách: Proti vyšetřovateli Pavlu Nevtípilovi, proti firmě Oleo Chemical, proti policejní reorganizaci… Případně si tam občas členové vlády přečtou, že svou práci už nechtějí dělat, mezi nimi byla Helena Válková nebo Karla Šlechtová.
Nemůžeme se Michalu Šmardovi divit, že nestál o to ocitnout se na titulní straně některého z Babišových deníků. Ne každý se chce nechat sejmout. Je ale opravdu s podivem, že ČSSD stojí za to sedět ve vládě s někým, kdo si může příště jako svůj terč vybrat kohokoli dalšího.