KOMENTÁŘ / Evropou, a hlavně evropským zemědělstvím, obchází pomyslné strašidlo zvané Mercosur. Řada zemědělců i dalších Evropanů se obává, jaké dopady na nás v Evropě bude mít právě dojednaná Dohoda EU-Mercosur o vytvoření zóny voleného obchodu.

Dohoda mezi evropskou sedmadvacítkou a kvartetem jihoamerických států, konkrétně Brazílií, Argentinou, Paraguayí a Uruguayí, má ambici vytvořit největší zónu volného obchodu na světě, v níž žije dohromady tři čtvrtě miliardy lidí.

Dosud obě skupiny států ekonomicky oddělovala cla. Ta bránila nejen dovozu zboží z této části Jižní Ameriky do Evropy, ala samozřejmě poškozovala i naše evropské, a tedy i české vývozce do tohoto ekonomicky dynamického regionu. V dohodě proto nejde jen o to, jak budou případné nové konkurenci z Latinské Ameriky čelit naši výrobci, včetně zemědělců, ale také o to, jaké nové trhy se otevřou pro odbyt zboží našich firem a zemědělských podniků.

Náhrada za Rusko a Čínu

V mnoha odvětvích v současné době nová odbytiště, ale i třeba zdroje některých strategických surovin, jako jsou například lithium, grafit, nikl či mangan, opravdu potřebujeme, protože máme stále více komplikované obchodní i politické vztahy s Čínou a kvůli Putinově agresivní politice jsou pro nás, a to také v zemědělství a potravinářství, zřejmě na dlouho uzavřené také trhy ruské. Jihoamerické státy jsou nám navíc kulturně blízké, mnoho tamních občanů má evropské kořeny a nemají vůči starému kontinentu žádné imperiální choutky, takže ekonomická spolupráce má zjednodušeně řečeno jen výhody.

Dohoda navíc otevře dveře nejen dovozu surovin, ale zlepší podmínky a sníží ceny i pro import zboží, které u nás z klimatických důvodů vypěstovat nedokážeme, tedy například kakaa či kávy.   

Dále čtěte

Slovenská krize hrozí i nám! Babiš je Ficův spojenec. Podpořte svobodná média a evropský kurz Česka

Události u našich slovenských sousedů nabraly rychlý spád. Nikdo neví, kam až  může Fico a jeho proruská garnitura zajít. Tamní…

Kvůli potřebě nových trhů mohou i evropští zemědělci přivítat možnosti vyvážet takové komodity, jako jsou třeba víno, sýry, likéry, olivy či salámy, kde dosud v některých případech evropskému dovozu brání až 35procentní cla. Pozici evropských potravinářských vývozců navíc zlepší i to, že státy Mercosur budou podle dojednané dohody nově akceptovat ochranu geografických označení produktů, které jsou nyní chráněny v rámci EU. I v Argentině teď budou chráněnou značkou třeba karlovarské oplatky a ani v Brazílii nikdo nebude moci vyrábět „opravdu pravé“ olomoucké tvarůžky.

Ochrana našeho hovězího

Podobných ustanovení, která chrání evropský trh, firmy a vývozce, je navíc v dojednané verzi dohody mnohem více. Její dnešní podoba je totiž pro Evropu v mnoha ohledech výhodnější než starší varianta z roku 2019. Je to vidět i třeba u tří nejvíce diskutovaných zemědělských komodit – hovězího a kuřecího masa či cukru. Pro objem bezcelního obchodu s nimi jsou stanovené jasné limity a v případě jejich překročení dohoda počítá s obnovením cel.

Konkrétně uvedu i u nás hodně diskutovaný případ hovězího masa. Na jeho dovoz z jihu Ameriky bude platit kvóta 99 tisíc tun ročně po pěti letech platnosti dohody, a i na ni bude uplatňováno clo ve výši 7,5 %. Tohle množství zvýhodněného hovězího přitom odpovídá pouze 1,6 procenta produkce tohoto druhu masa v EU a navíc platí, že EU je právě u hovězího masa čistým vývozcem.

Tvrdé podmínky dovozu

Stejně tak platí, že zemědělské zboží ze států Mercosur bude muset v případě vývozu do EU splňovat podmínky, na které jsme u nás zvyklí, konkrétně například unijní sanitární a fytosanitární standardy, pravidla pro welfare zvířat i další regulace. Pokud tato pravidla některý subjekt poruší a přijdou na to kontroly, které budou možné ve všech exportních zařízeních, přijde pro budoucnost o možnost vývozu do EU. Stejně tak se bude u zemědělských produktů i nadále kontrolovat kvalita dovážených potravin, aby v nich nebyla rezidua pesticidů, hormony či antibiotika. Obdobně se bude postupovat u ochranných přípravků v případě rostlin, kde budou platit limity Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA).

I v souvislosti s dohodou navíc EU chystá komplexní změnu celní politiky, která bude směřovat k fungování jednotného a vzájemně spolupracujícího systému kontroly dovážených produktů.

Všechny uvedené mechanismy dohody potvrzují, že se zde neotvírají unijní dveře nějakému naprosto nekontrolovatelnému a divokému dovozu zboží do EU.

Dále čtěte

Evropská komise zažívá největší skandál za posledních 20 let. Viníci musejí být potrestáni

KOMENTÁŘ / Nizozemský deník De Telegraaf přišel před pár dny se zjištěním, které nyní otřásá celou EU. Evropská komise dlouhodobě…

Naši konkurenceschopnost v oblasti zemědělství navíc neoslabují smlouvy o volném obchodu jako tato s Mercosurem, ale naopak naše vlastní nastavení evropské zemědělské politiky, která nutně potřebuje revizi. Například v používání nových šlechtitelských metod zaostáváme až o 20 let oproti třeba právě Latinské Americe, ale také USA či Kanadě.

Investice místo vyšších cen

Spor o dohodu s Mercosurem je proto v první řadě dalším pokračováním dlouhodobé debaty o tom, zda jsou lepší cla, nebo volný obchod. Osobně jsem zastánkyní volného obchodu, když neničí naše zemědělce a výrobce, což se podle mého názoru nebude dít právě v případě dohody se státy Mercosur. Cla totiž ve výsledku zdražují ceny potravin i dalších výrobků pro každého spotřebitele.

Naopak rozumně nastavený volný obchod motivuje naše firmy k vývozu, inovacím a zvyšování vlastní konkurenceschopnosti a spotřebitelům přináší nižší ceny v obchodech. Dosavadní výsledky podobných unijních dohod o volném obchodu navíc ukazují, že vedou k obchodním přebytkům na straně EU. My k našim obchodním partnerům díky volnému obchodu ve výsledku vyvážíme více než oni k nám.

Nebojme se proto Mercosuru a ekonomické dohody s ním, zvlášť, když žijeme v ryze vývozní české ekonomice!

Autorkou je europoslankyně za ODS.