Za starých zlatých časů, kdy jsme v MF DNES úpěli v žoldu německých majitelů, kteří do ničeho z obsahu nemluvili, protože neuměli česky a sledovali jen grafiku, se stalo toto. Náš karikaturista nám poslal asi čtyři obrázky, které byly dobré, protože on byl dobrý, ale neměly vůbec nic společného s ničím, co se právě dělo. Na jedné byl tuším Karel Havlíček Borovský a na dalším Božena Němcová a tak podobně. Jako editor úpící v žoldu jsem potřeboval obrázky vypotřebovat, když už za ně platíme. Napsal jsem tedy jednomu docentovi, co ho nechtěl jistý Zeman jmenovat profesorem, ať napíše, co chce, ale musí se tam objevit Havlíček Borovský. I povedlo se a buditele jsem mohl odškrtnout.
Takhle se dělá ta rafinovaná hra médií s prostým pracujícím lidem. Není to žádné vrtění psem, je to vrtění mamutem, kdy my i mamut víme, že z toho musíme vyjít se ctí.
Byly to krásné časy, když pan šéf oddělení, dnes poslanec, řekl, ať mu sdělíme libovolných pět slov, že je zabuduje do komentáře. Vyšlo to, prostě profesionál to musí zvládnout.
Ale pak dolehne bída i na autora samotného. Napadne vás zlý vtip o komunistech, jak třeba vymazali Vlada Clementise z fotky s Gottwaldem, ale komunisté zrovna nic nedělají. Prohledáte archiv, jestli něco neřekli o Miladě Horákové, ale ani Kostěj Nesmrtelný bolševické žurnalistiky Kojzar nic. Ten dnešní komunismus je nekonečná otrava. Takže je lepší se přiznat. Tady je vtípeček o komunistech a s ničím nesouvisí. Krom věčně živých komunistů, že ano.