Ruská invaze na Ukrajinu poškodila nejen bilaterální vztahy mezi sousedními zeměmi, ale také destabilizovala vazby mezi ruskou periferií a centrem a mezi některými etnickými skupinami v Ruské federaci. Tvrdí to ve své analýze konzervativní americký think-tank Jamestown Foundation.

O zhoršených vztazích svědčí prohlášení Hlavního zpravodajského ředitelství ukrajinského ministerstva obrany z konce dubna o přestřelce mezi ruskými jednotkami ze sibiřské republiky Burjatsko a čečenskými bojovníky. Do přestřelky v obci Kyselivka v okupované Chersonské oblasti bylo údajně vtaženo až 100 vojáků.

Dále čtěte

Kupte si Speciál FORUM a přispějte na sbírku pro ukrajinskou armádu. Pomáhejte s námi

Brzy to budou čtyři měsíce, kdy ruský prezident Vladimir Putin rozpoutal válku proti Ukrajině. Napadená země se tvrdě brání a…

„Příčinou mezietnického konfliktu je neochota Burjatů přejít do ofenzívy a nerovnost jejich poměrů ve srovnání s Čečenci,“ uvedla v prohlášení GUR. Úkolem čečenských bojovníků je totiž donutit jednotky okupantů k postupu vpřed a zahájit palbu na ty, kteří se pokoušejí ustoupit. Burjatům podle zprávy také vadí, že si čečenští vojáci, přezdívaní jako „tiktokoví vojáci”, přivlastnili většinu kořisti, kterou uloupili z ukrajinských domů.

Další třecí plochou mezi oběma etnickými skupinami může být historická zkušenost. Burjati se totiž zúčastnili války v Čečensku a dodnes se pyšní tím, že od roku 1994 jich více než 3500 válčilo na severním Kavkaze. Osmdesát šest jich zahynulo, dalších 108 bylo zraněno a dva jsou v boji nezvěstní. Podle Jamestown Foundation si mnozí Čečenci dodnes pamatují, jak Burjati jezdili na střeše obrněných transportérů a obsluhovali kontrolní stanoviště.

Burjati byli také součástí války v Donbasu, která začala v roce 2014. Například 5. tanková brigáda a 37. samostatná gardová motostřelecká brigáda se sídlem na Dálném východě přinutily obklíčené ukrajinské vládní jednotky ustoupit ze strategického železničního uzlu Debalceve.