Účinný lék na Alzheimerovu chorobu se vědci snaží najít již několik let. Řešení by mohlo být hodně nečekané. Základem nové terapie by totiž mohly být kmenové buňky z menstruační krve. Naznačují to výsledky dlouhodobé studie.

Alzheimerova choroba způsobuje nemilosrdnou postupnou ztrátu paměti, úsudku i samotného myšlení. Pacienti, kteří touto nemocí trpí, žijí v průměru asi osm let od stanovené diagnózy. Odborníci proto usilovně hledají způsob, jak by šlo tuto zákeřnou chorobu vyléčit. Nyní se zdá, že vysvitlo světélko naděje.

Kmenové buňky se mění na neurony

K léčbě nemoci by totiž podle čínských vědců z Zhejiang University mohly výraznou měrou přispět kmenové buňky z menstruační krve (MenSC). Tyto buňky se prý mohou transformovat na neurony a gliové buňky; ty při propuknutí nemoci odumírají, kvůli čemuž se snižují kognitivní funkce pacientů.

Studie zabývající se MenCS začala podle deníku Daily Mail již v roce 2007, kdy odborníci zjistili, že krev prolitá během menstruačního cyklu obsahuje kmenové buňky. Pozdější výzkumy pak prokázaly, že léčba kmenovými buňkami využívající MenSC vyčistila usazeniny bílkovin mezi neurony a zlepšila paměť myším, které trpěly Alzheimerovou chorobou.

Dále čtěte

Pacienti s depresí se prý dočkají účinnější léčby. Vědci získali nové poznatky o vzniku nemoci

Na základě nového vědeckého výzkumu prý lze nyní předpovědět, kteří lidé jsou geneticky nejvíce ohroženi vznikem deprese. Studie propojuje více…

Výzkumnice Alice van der Schootová dokonce tvrdí, že kmenové buňky MenSC pracují mnohem rychleji než buňky z kostní dřeně, jež se v současné době k léčbě Alzheimerovy choroby využívají.

U myší terapie zabrala

Dnes se léčba kmenovými buňkami používá například u autoimunitních, zánětlivých, neurologických a ortopedických stavů, stejně jako u traumatických poranění. Čínští vědci před pěti lety izolovali buňky MenCS, které byly poté aplikovány do mozků myší, čímž se prý inhiboval proces, který uvolňuje škodlivý protein, jenž je hnací silou Alzheimerovy choroby. Při výzkumu byla použita menstruační krev zdravých žen, které se pokusu dobrovolně zúčastnily.

Po ošetření prý vědci obarvili mozky myší fluorescenčním barvivem, aby sledovali případné změny. Množství plaku či škodlivého proteinu v mozcích zvířat se údajně výrazně snížilo.

Dále čtěte

V čajových sáčcích vědci objevili mikroplasty, které mohou zvyšovat riziko rakoviny či neplodnosti

Pohodlné posezení s šálkem čaje představuje pro řadu z nás důležitý rituál, bez nějž si den lze jen těžko představit.

„Kmenové buňky jsou slibnou novou třídou terapie, které mají potenciál způsobit revoluci ve způsobu léčby různých chorobných stavů,“ myslí si o nové léčbě Jonathan Anderson z Kalifornské univerzity, jenž se kmenovými buňkami zabývá. „Pravděpodobně největším plusem kmenových buněk menstruační krve je to, jak je snadné je získat; nejsou nutné žádné invazivní postupy. Kmenové buňky přítomné v menstruační krvi jsou podobné těm, které jsou přítomné v kostní dřeni, i když dokážou proliferovat dvakrát více než jejich protějšky v kostní dřeni.“