Katedrála Notre Dame v Paříži během rekonstrukce v roce 2020 FOTO: Dominika Machová / FORUM 24
FOTO: Dominika Machová / FORUM 24
Rekonstrukce gotické katedrály Notre-Dame v Paříži je i na konci roku v plném proudu. Téměř 500 řemeslníků je podle CNN zaneprázdněno úsilím o přestavbu a snaží se zajistit, aby byla pařížská památka připravena na své slavnostní znovuotevření pro veřejnost za méně než rok.
Prezident Emmanuel Macron při nedávné návštěvě staveniště slíbil, že rekonstrukce pokračuje „podle plánu“ a Notre-Dame se otevře veřejnosti 8. prosince 2024, tedy pět let a sedm měsíců po požáru, který zničil velkou část této památky. Rekonstrukce ale má být prakticky hotova už v červenci, kdy hlavní město Francie očekává příval návštěvníků během dvoutýdenní olympiády.
„V době, kdy se budou blížit olympijské hry (v červenci), očekáváme, že odkryjeme horní část věže a dokončíme většinu zastřešení, aby Pařížané a návštěvníci z celého světa viděli, jak blízko má katedrála ke znovuotevření,“ řekl 13. prosince francouzskému parlamentu Philippe Jost z Rebuilding Notre-Dame de Paris (veřejný orgán odpovědný za zachování a obnovu katedrály).
Podle Rebuilding Notre-Dame de Paris existuje po celé Francii téměř 250 společností a uměleckých dílen, které mají za úkol na rekonstrukci katedrály pracovat. Patří sem tesaři, kameníci, lešenáři, sochaři, pozlacovači, skláři, a dokonce i varhanáři, kteří restaurují velké varhany katedrály – největší ve Francii.
Očekává se, že náklady na přestavbu budou přibližně 700 milionů eur. V darech od 340 tisíců dárců ze 150 zemí bylo vybráno celkem 846 milionů eur. Peníze, které po rekonstrukci zbydou, budou ale použity na jiné výdaje spojené s provozem katedrály.
Světoznámou architektonickou a církevní památku v srdci Paříže zachvátily plameny 15. dubna 2019. Oheň se rozšířil v krovu a pohltil rozsáhlé části středověké budovy. Příčina požáru nebyla zcela objasněna. Katastrofu mohla způsobit závada v elektroinstalaci či nedopalek cigarety. Památku, chráněnou organizací UNESCO a proslavenou románem Victora Huga Zvoník u Matky Boží, před požárem navštěvovalo na 13 milionů lidí ročně.
První dva roky po požáru se řešilo především zabezpečení objektu, dokončení projektových studií a zadávání výběrových řízení. Fáze obnovy pak oficiálně začala v září 2021. V posledních měsících se nejviditelněji pokročilo v obnově skeletu střechy, věže a velkých horních ochozů.
Na věž katedrály Notre-Dame de Paris se minulý týden navrátil zlatý kohout a památka si tak znovu vydobyla své místo na pařížském panoramatu. Původní kohout byl nalezen poškozený mezi troskami den po požáru. Uvnitř byly relikvie svatého Denise a svaté Geneviève, stejně jako fragment Kristovy trnové koruny, které všechny zůstaly nedotčené a nyní jsou podle pařížské diecéze umístěny do nového kohouta. Do něj byla ale zároveň umístěna zapečetěná trubice obsahující dokument se 2 000 jmény těch, kteří se na rekonstrukci podíleli.
Starý kohout – spolu se šesti vitrážemi, které budou vyměněny – bude umístěn v novém muzeu věnovaném Notre-Dame, jehož otevření nedávno oznámil Macron. „Bude to muzeum umění, muzeum historie, muzeum popisující trvalé staveniště Notre-Dame de Paris,“ řekl.
Během rekonstrukce se ale objevil také odpor veřejnosti vůči některým krokům. Prezident Macron v prosinci uvedl, že v oknech by se měly objevit moderní vitráže. Jeho prohlášení okamžitě vyvolalo vlnu pobouření u veřejnosti a váhavé reakce odborných kruhů, upozornil deník Le Figaro. Pod petici proti záměru nahradit vitráže z 19. století, jejichž autorem je Eugène Viollet-le-Duc, se jen během prvních tří dnů podepsalo přes 67 tisíc lidí. V pondělí toto číslo bylo přes 121 tisíc.
„Požár vitráže nepoškodil a jsou historickou památkou, stejně jako celá stavba,“ uvedl v textu provázejícím petici historik umění Didier Rykner z odborného serveru La Tribune de l’Art. Upozorňuje, že nemá výhrady proti moderním vitrážím v případě, že ty původní byly poškozeny, což se ale u katedrály nestalo. Macronův návrh označil za „vandalství“.
