NÁZOR / Kdo by si pomyslel, že data budou jednoho dne cennější než ropa? Ani ti nejzodpovědnější z nás nemohou bez kontroly čelit pokušení moci. Kdybyste se zeptali vojenských odborníků, kdo je dnes nejmocnějším mužem světa, nejspíš by neřekli jméno žádného politika. Možná by odpověděli: Peter Thiel.

Není to „jen“ miliardář, ale i člověk, který vybudoval jako první čistě digitální moc. Tento americký imigrant německo-jihoafrického původu zaujal už na Stanfordu svou radikální pravicovou rétorikou.

Ve dvacátém století se v zemích západního světa tradovalo úsloví, že kdo nebyl v mládí levičák, nemá srdce, a kdo jím byl ještě po třicítce, nemá rozum. Thiel zaujal vlivné investiční kruhy již jako student. Záhy mu vlivní a bohatí lidé začali svěřovat důležité posty ve finančních institucích.

Stal se zakládajícím členem průkopnického projektu alternativního bankovnictví PayPal, který společně s Elonem Muskem a několika dalšími experty vytvořil jako zkušební platební metodu obcházející tradiční bankovní kontrolu a mezinárodní monitorovací systémy proti praní špinavých peněz. PayPal pomohl desítkám jihoafrických milionářů vyvézt ze země hotovost bez pozornosti úřadů, když skončil apartheid.

Dále čtěte

Jestli to bylo hajlování, je úplně jedno. Po ovoci poznáte je

NÁZOR / Pohled do minulosti mogula Silicon Valley: Elon Musk se díky své žízni po uznání a pozornosti stal symbolem…

Peter Thiel přesídlil do Ameriky a stoupal k byznysovým výšinám. Začal zakládat firmy, které hromadily a analyzovaly tak obrovská množství lidských dat, že na ně začaly postupně spoléhat významné armády a tajné služby.

Datová analýza v mnoha ohledech nahradila lidskou zkušenost. Cenné zkušenosti a paměť studenoválečnických důstojníků se ve světle Thielových technologií začaly zdát přebytečné. Data se zdála být odpovědí na všechny otázky.

Thiel je dnes asi největším vládcem digitálního světa s přístupem k miliardám údajů: našich pohybů, psychometrických dat, bankovních dat, otisků prstů, zdravotních databází západního světa a tak dál. Velká data se stala nejžádanějším zbožím jednadvacátého století.

Jde o strategickou surovinu cennější než ropa, lithium nebo jiné vzácné kovy. Kdo je má, ovládá surovinu, ze které se učí umělá inteligence, ze které se vyhodnocují predikce chování celých národů a ze které čerpají armády, policejní složky a tajné služby, často i bez našeho souhlasu v šedé zóně práva.

Období, kdy se ekonomika založená na výrobě hmotných věcí změnila na ekonomiku, která místo prodeje vajec nebo ropy těží naše data a ždíme naši pozornost na výdělek, se dnes nazývá kapitalismus dohledu.

Dále čtěte

Moc, o které se nikomu ani nesnilo. Sociální sítě jsou krysařem moderní doby

NÁZOR / Když historik Robert Proctor ze Stanfordovy univerzity vytáhl z archivu kolem roku 2000 zaprášenou studii o kampani tabákového…

Těženou surovinou jsou lidská data, která se těží na sociálních sítích a online platformách. Průkopnicí této těžby a strůjkyní přechodu na novou ekonomiku byla žena: obchodní šéfka Facebooku Sheryl Sandbergová.

Díky ní začala nová sociální síť budovat revoluční obchodní model, kterému se nakonec museli přizpůsobit všichni. Neprodává se reklama, ale osobní data. Umělá inteligence z nich pak tvoří šokujícím způsobem přesné odhady toho, kdo jsme a jak se v příštím životě zachováme.

A tohle má pro vládce a firmy cenu zlata.

Nechali jsme vyrůst centra moci mimo demokratickou kontrolu tím, že jsme nedostatečně regulovali technologické giganty, umožnili nekontrolovaný sběr dat a přehlíželi propojení soukromého sektoru s vládními institucemi.

A teď se nesmíme divit, že demokracii ohrožují.

Autorem je místopředseda poslanecké sněmovny za KDU-ČSL.