
Ruský prezident Vladimir Putin FOTO: Kancelář prezidenta Ruské federace
FOTO: Kancelář prezidenta Ruské federace

Ruský soud nařídil odstranit pamětní desku věnovanou vojákům padlým v legendární bitvě takzvané pokračovací války mezi Finskem a Sovětským svazem u Tienhaary poblíž Vyborgu. Podle „psycholingvistické studie“ Petrohradské státní univerzity totiž text na desce „oslavuje nacistické formace“.
Deník Ilta-Sanomat, který o případu informoval, zveřejnil také fotografie ruských aktivistů, kteří na základě únorového rozhodnutí soudu desku sundali. Před takzvaným kozáckým kamenem, na němž byla památka na bitvu z léta 1944 umístěna, pózují mimo jiné s vlajkou se symboly SSSR – srpem a kladivem.
Stejná skupina předtím spustila řetězec akcí, jež vedly například k odstranění pamětních desek na hřbitově v Koivisto (dnešní Primorsk). Ruský web Online47.ru přinesl rozhovor s Vladimirem Pinčukem, zástupcem Ruské kozácké ligy Vyborgského okresu, který dal k odstranění připomínky bitvy u Tienhaary podnět. Podle něj byla pamětní deska „provokací ze strany Finů“ a pokusem o „překroucení historie“.
Text na desce ve třech jazycích – finštině, švédštině a ruštině – přitom ani výslovně nezmiňoval oběti na finské straně. „Na památku tvrdých bojů – pocta padlým,“ znělo věnování.
Historie podle Putina
V Rusku dnes existuje několik jednostranných soudních rozhodnutí, podle nichž se finští vojáci při obléhání Leningradu během pokračovací války účastnili „genocidy“. Na pokyn ruského vůdce Vladimira Putina v současnosti Rusové zdůrazňují spojenectví Finska s hitlerovským Německem v letech 1941–44 a odvozují z toho obvinění, že Finové byli nacisté, uvádí deník Ilta-Sanomat.
Rusko rovněž systematicky zamlčuje skutečnost, že zimní válka v letech 1939–40 byla agresí Josifa Stalina proti Finsku a že na začátku zimní války byl sám Stalin na základě tajného paktu Hitlerovým spojencem, stojí v článku.
„Podle toho, jak to teď v Rusku vypadá, to není vůbec překvapivé. Nejspíš se dalo čekat, že k něčemu takovému dojde. Ale dnes jsou informace na internetu a je toho hodně zdokumentováno i na filmových záběrech, takže nikdo nemusí spekulovat o tom, co se za války stalo,“ řekl televizi Yle Sten Pettersson, předseda sdružení veteránů z finského Jakobstadu (finsky Pietarsaari).
Podle něj finské památníky odstraňují krajně pravicové kozácké skupiny, které nechápou, proč Finsko proti SSSR bojovalo, a myslí si, že Finové pomáhali Němcům. „Neuvědomují si, že to byl Stalin, kdo napadl Finsko v letech 1939 i 1941,“ podotkl Pettersson, jehož otec u Tienhaary bojoval.
Bitva, jejíž připomínka byla Rusům trnem v oku, je pro Finy spojena s definitivní ztrátou Vyborgu. Když v červnu 1944 do města nečekaně vjely sovětské tanky, finským jednotkám došel materiál. Hlavní síly armády byly jinde a Vyborg neměl čím vzdorovat. Část finských vojáků neměla na nohou ani boty, když ustupovali.
Nabádali příslušníky dnes již legendárního pěšího pluku IR 61, kteří mířili směrem k Rusům, aby se otočili a utekli. Ti se však nenechali odradit. Jednotka, zvaná též jednašedesátka, se skládala z finských Švédů z regionu Österbotten, rozkládajícího se na východním pobřeží Botnického zálivu, a dobrovolníků ze Švédska.
Vymetli je svými kulomety
Její příslušníci využili toho, že sovětská vojska po dobytí Vyborgu 20. června dva dny slavila, a přesunuli se na pozice u Tienhaary, jejíž ovládnutí bylo pro Rudou armádu klíčové k postupu dále na Helsinky. IR 61 podporovaný 8. polním dělostřeleckým plukem KTR dokázal u Tienhaary v den letního slunovratu hlavní sovětský útok odvrátit.
Aby zabránili sovětskému postupu, zničili Finové železniční a silniční most, který překračoval mělký vodní tok u Tienhaary. Půda na pláži byla tak mokrá, že si Rusové mysleli, že je oblast prázdná. Ale pluk IR 61 se tam zakopal. Když Rusové různými čluny zaútočili, „chlapci“ z IR 61 se zvedli a „vymetli“ je svými kulomety, nastínila průběh bitvy televize Yle.
Cílem sovětské letní ofenzívy v Karelské šíji bylo přimět Finsko ke kapitulaci, nebo alespoň k jednání. Finské síly se držely u Tienhaary (dnes část Vyborgu zvaná Selezňovo) až do příměří na konci léta 1944, ale v Pařížské smlouvě z roku 1947 byla obec přenechána Sovětskému svazu.
Po pádu SSSR v 90. letech minulého století Finové na místě bojů instalovali pamětní desku. Veteráni a jejich příbuzní tehdy cestovali i do dalších dějišť války na ruské straně. Pomník vznikl například také v oblasti Tali-Ihantala, kam po Tienhaaře přesunula Rudá armáda svůj pokus o průlom.
„Ani ten však Rusové nenechají na pokoji,“ konstatuje Sten Pettersson. „Naposledy jsem na internetu viděl, že se chystají text obrousit. A na různých místech jsou i další památníky. Bojíme se, že budou také strženy.“