Hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň FOTO: NATLAND Group / se souhlasem
FOTO: NATLAND Group / se souhlasem
ROZHOVOR / Pokračujeme správnou cestou, okomentoval v rozhovoru pro deník FORUM 24 loňský schodek veřejných financí ve výši 177,2 miliardy korun hlavní ekonom investiční skupiny Natland a DataRun Petr Bartoň. Podle něj se však stále nepodařilo „odcovidovat“ české veřejné finance. Za viníka schodků ve stovkách miliard korun pak označil vládu Andreje Babiše (ANO). Zkritizoval také někdejší šéfku státní kasy Alenu Schillerovou (ANO) za slova na adresu kabinetu Petra Fialy (ODS).
Deficit veřejných financí loni klesl na 2,2 procenta HDP z 3,8 procenta v roce 2023. Schodek za loňský rok činil 177,2 miliardy korun. Premiér Petr Fiala (ODS) i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se na sociálních sítích chválí tím, že vláda loni hospodařila s nejnižším schodkem za posledních pět let a bezpečně plní maastrichtská kritéria. Jde opravdu o dobrou zprávu?
Ano, v rámci špatných zpráv, že se pořád ještě nepodařilo „odcovidovat“ české veřejné finance, je to dobrá zpráva, že alespoň – zatím – pokračujeme tou správnou cestou. Byla to vláda, která u nás vládla za covidu (vláda Andreje Babiše, pozn. red.), která znormalizovala, že schodky nejsou v desítkách, nýbrž ve stovkách miliard. To mělo být následováno rychlým návratem na původní předcovidové úrovně schodků. Tak, jak se to v mnoha zemích Evropské unie podařilo. Když bychom tedy přijali tu tezi, že za covidu stát „musel“ začít v panice rozhazovat peníze, i když – jak ukázal Nejvyšší kontrolní úřad – drtivá většina rozhazování neměla s covidem co dočinění.
Bohužel, u nás postup odcovidování veřejných rozpočtů není tak rychlý, jak by ekonomové očekávali. Ale jde správným směrem. Předmětem ekonomické debaty může být snad jen to, nakolik je pomalý postup způsoben krokem předchozí vlády zvýšit za covidu zejména ty výdaje, které pak nepůjde snížit rozhodnutím vlády, nýbrž jen rozhodnutím parlamentu, což je kvůli obstrukcím vždy složitější. Ty první, jednodušeji zrušitelné výdaje, se nazývají nemandatorní. Ty druhé, zrušitelné jen zákonem, jsou mandatorní. Pevná definice, jak je přesně rozdělit, neexistuje. Ale ať už použijeme jakoukoli definici, v čase se podíl mandatorních výdajů zvyšuje, a tím klesá prostor snížit výdaje, a tím deficit, jednoduše. Což ale neznamená, že nebyla možnost postupovat rychleji.
Někteří analytici tvrdí, že české veřejné finance nadále nejsou v pořádku. Argumentují například tím, že výdaje státu včetně těch mandatorních každým rokem rostou, zatímco na příjmové stránce jsou stále vidět výpadky z důvodu zrušení superhrubé mzdy, epidemie či energetické krize a zpomalení ekonomiky. Souhlasíte s nimi?
Neznám ekonomického analytika, který by tvrdil, že české veřejné finance v pořádku jsou. Analytik maximalizace populistické politické podpory vám samozřejmě bude tvrdit, a klidně analyticky, že naopak jsou více než v pořádku, a že by naopak bylo potřeba ještě více pustit žilou. Vždyť se podívejte, většina států Evropské unie je ještě zadluženější než my.
Pojďme detailně k těm argumentům. Ano, podíl mandatorních výdajů roste, což jsem ostatně už zmínil. Pokud jde o zrušení superhrubé mzdy, to samo o sobě žádný „výpadek“ nepřineslo. Přineslo ho snížení sazby daně z příjmu fyzických osob, které s tím bylo spojeno, ale nijak se zrušením superhrubé mzdy nesouviselo. Je ale trochu přehnané nálepkovat snížení daní jako „výpadek“. Problém není v samotném snížení daní, peníze nezmizely, ale zůstaly lidem. Lidé je pak jen neutráceli v takové míře, jak bychom po covidu čekali. Když viděli, co dělají politici, ať už naši, nebo zahraniční, tak dostali strach, peníze si raději uspořili a zastavil se hospodářský růst, který minulé vládě kryl její zvyšované výdaje. A najednou bylo vše více vidět.
Epidemie jako samotná, jak jsem vysvětloval v první otázce, nemůže za to, že jsme se stále nevrátili ve veřejných financích na předcovidový normál. Když dnes lidé stále tak neutrácejí jako před covidem, není to ze strachu z epidemie.
Energetická krize sice dočasně zvýšila rozpočtové výdaje a tedy schodky, ale podle výpočtů ministerstva financí byl státní rozpočet plně odkompenzován už v průběhu roku 2024, a windfall tax (WFT) by tak podle původního záměru neměla být prodlužována. Tedy ani energetická krize nemůže za stav k 31. prosinci 2024.
Zpomalení ekonomiky samozřejmě způsobuje zvýšení deficitů, proti alternativě s vyšším růstem, zcela zásadně. Dokonce lze odhadnout, že je nerůst „vinen“ za většinu stále vysokého deficitu. Ale vazba „vláda způsobila nerůst“ je v ekonomické teorii přinejlepším problematická, minimálně na takto krátkém časovém úseku a v takto rozbouřených vodách světové ekonomiky. Proto je pro každého ekonoma absurdní poslouchat předvolební nesmysly všech politických stran, které na každou legitimní otázku „a kde na ty svoje populistické sliby vezmete“ odpovídají, že „zařídí růst“. U toho se každý ekonom může smíchy popukat, neboť kdyby to bylo tak jednoduché, už dávno máme obydlený nejen Mars, ale snad dokonce i Venuši.
Premiéra Fialu za chválu nízkého deficitu veřejných financí zkritizovala také exministryně financí Alena Schillerová (ANO), která mu na sociální síti napsala, zda se „v nekrizovém roce chlubí výsledkem, který je asi desetkrát horší než poslední předcovidový rok“. Je takové přirovnání na místě?
Její vyjádření jsem četl a vůbec jsem nepochopil, z jakých dat, pokud nějakých, při tvrzení „desetkrát horší“ vychází. Proto vám k tomu nemohu podat žádný soud, ať už souhlasný, či nesouhlasný. Snad kromě jednoho pozorování, že ať už ten, kdo příspěvky paní doktorce (Schillerové, pozn. red.) píše, vycházel z jakýchkoli čísel, tak zcela určitě koruny nepřepočítal na skutečnou, odinflačněnou korunovou hodnotu, jak to dělá každý ekonom. To jsem na jejích sociálních sítích nezaregistroval nikdy. V době jejího ministrování bylo snad opomíjení přepočtu na reálné hodnoty při časových srovnáních pochopitelné, dnes již ne. Přitom k tomu na internetu existuje spousta jednoduchých přepočtových kalkulaček.
Jak jste loni hospodařili je známo přesně 3 měsíce.
— Alena Schillerová (@alenaschillerov) April 2, 2025
Výsledek vaší práce byl schodek 271,4 mld. Kč, a to jste si ještě pomohli mimorozpočtovými půjčkami za 25 mld. Kč a 36,7 mld. Kč na končící windfall tax. Reálně tedy 333 mld. Kč.
Opravdu se po třech letech "konsolidace"…
Schillerová ještě obvinila vládu, že si pomohla mimorozpočtovými půjčkami za 25 a 26,7 miliardy na končící windfall tax. Podle ní byl tak schodek 333 miliardy korun. Tady tedy mluvila o schodku státního rozpočtu za rok 2024, který byl 271,4 miliardy korun, nikoli o deficitu veřejných financí. Jak se díváte na její slova?
Jistě, snaha vyvést něco mimo rozpočet je u každé vlády. Proto máme pečlivě bdící Rozpočtovou radu, která na to upozorňuje, a je problémem naší legislativy, že na rozdíl od některých jiných zemí s tím nemůže dělat víc. Ale jsou tím vinny všechny vlády, včetně vlády paní doktorky. Tam se zase kouzlilo například se započítáváním evropských dotací. Nicméně když se hovoří o deficitu veřejných financí, bylo by dobré zůstat u tématu schodku veřejných financí a nemísit jej se schodkem státního rozpočtu. Už tak je v tom docela galimatyáš.
