GLOSA / Na to, že Okamurovo SPD v parlamentu funguje především jako rozkladný nástroj určený k obstrukcím a napadání vládnoucí koalice, jsme si zvykli. Nikoho už také nepřekvapí, že jde o sdružení již nezakrytě hájící ruské zájmy. Ovšem občas dokážou Okamurovi poslanci překvapit. Třeba jako včera šéf klubu Radim Fiala, který předvedl nefalšované divadélko, jež by šlo nazvat křupan v salonu.

Jako věrný pejsek si Fiala vzal slovo hned po svém páníčkovi, kterému při jeho protievropském výlevu u řečnického pultu asistovaly dvě koaliční poslankyně. Marie Jílková z KDU-ČSL a Martina Ochodnická z TOP 09 mu totiž přímo před očima držely vlajku Evropské unie, proti které plamenně brojil.

A Fiala se neudržel a spustil. „Chtěl bych požádat ještě ty kolegyně, které tady stály s tou vlajkou Evropské unie, aby neodcházely. Protože já jsem taky proti našemu členství v Evropské unii a proč já mám být ochuzen o to, že tady s tím stojíte? Já to chci taky, abyste tady stály,“ horlil Fiala, který byl v té chvíli upozorněn předsedající Věrou Kovářovou, že by měl podle jednacího řádu obě poslankyně oslovit jménem, a navíc prostřednictvím předsedajícího schůze.

Dále čtěte

Okamura se ve sněmovně rozčílil kvůli vlajce EU, pak neznal jména kolegyň a urážel Pekarovou

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura při vystoupení na mimořádné schůzi poslanecké sněmovny vyzval, aby ze sálu byla odstraněna vlajka Evropské…

V tu chvíli Fiala předvedl, co se v něm skrývá. „Vážená paní předsedající, vy se mně asi budete divit, ale vaším prostřednictvím mně prosím řekněte ⁠– já vůbec nevím, jak se ty dámy jmenují. Kdybych je potkal na chodbě, tak… Já se omlouvám, vaším prostřednictvím, všem se omlouvám, ale nevím, jestli bych poznal, že jsou to poslankyně,“ vypadlo z něj bezelstně přiznání, že ani po tři čtvrtě roce nezná své parlamentní kolegyně. Takže jej naprosto logicky předsedající upozornila, že jeho chování je nedůstojné.

Nebyl by to ovšem člen SPD, aby v tuto chvíli místo uznání své chyby a omluvy nezačal celou věc ještě více rozmazávat. Jako naprostý hulvát se na Věru Kovářovou obrátil s neobvyklou žádostí: „Tak já vás prosím a slušně žádám, paní předsedající, abyste mně vaším prostřednictvím řekla, jak se jmenují dámy kolegyně, abych je mohl vaším prostřednictvím oslovovat.“ Ba dum tsss, chtělo by se říct a vyjádřit tak opovržení nad maximální trapností tohoto okamžiku.

Ne tak Fiala. Přestože mu předsedající přes výtku „to, že neznáte jména vašich kolegyň, je velmi smutné“, ona jména sdělila, hrál i nadále roli naprostého tupouna. „Já si to napíšu. Ještě jednou mi to, prosím, paní poslankyně…,“ spustil, ale nedořekl, neboť jej Věra Kovářová opětovně vyzvala k pořádku: „Pane předsedo, tak takhle ne. Prosím, nezesměšňujte jak své kolegyně, tak jednání této sněmovny.“

Fiala však zřejmě toužil přemistrovat i svého šéfa, a tak chtěl mít poslední slovo, jímž však znovu potvrdil pouze to, že je nevychovaný buran: „Já opravdu nevím, jak se jmenují, já se omlouvám. Paní předsedající, já se vám omlouvám, já opravdu nevím, jak se jmenují, a nevím, jestli je to moje povinnost, abych je znal.“

Staré přísloví říká, že čím víc se někdo maže s lejnem, tím víc páchne.