Maďarský premiér Viktor Orbán FOTO: Evropská unie / se souhlasem
FOTO: Evropská unie / se souhlasem
ANALÝZA / Na maďarské politické scéně se něco děje. Po letech slabé opozice, která v roce 2022 navzdory vzniku široké koalice různých stran napříč politickým spektrem drtivě prohrála v parlamentních volbách, podle všeho vyrůstá všemocnému premiérovi Orbánovi nový soupeř. Jde o uskupení Respekt a svoboda (Tisza) Pétera Magyara, kterému se už v několika podzimních průzkumech podařilo předehnat stranu Fidesz vládnoucí nepřetržitě od roku 2010.
Tisza přitom na Orbánovu vládu útočí z neobvyklých pozic: jako autentičtější konzervativní alternativa ke zkorumpovanému režimu, který se doma spojil s oligarchy a v zahraničí s diktátory od tureckého „sultána“ Erdoğana až po ruského „cara“ Putina.
Raketový vzestup
Strana Respekt a svoboda už sice existuje více než čtyři roky, do povědomí širší veřejnosti se ale dostala teprve letos na jaře, když do ní vstoupil Magyar.
Třiačtyřicetiletý právník a diplomat byl původně pevně spjatý s vládními elitami – jeho žena Judit Vargová byla dlouholetou ministryní spravedlnosti a sám Magyar působil ve správních radách významných státních podniků.
S režimem se ale rozešel v únoru, když vypukl skandál ohledně omilostnění osoby zodpovědné za utajování zneužívání v dětském domově ve městě Bicske. Poté, co tato skutečnost vyšla najevo, byla donucena k rezignaci tehdejší prezidentka Katalyn Nováková, a právě i Magyarova v tu chvíli již bývalá manželka, ministryně spravedlnosti Vargová.
Péter Magyar FOTO: Evropská unie / se souhlasem
FOTO: Evropská unie / se souhlasem
Právě Nováková s kontrasignací Vargové kontroverzní milost fakticky udělila, Magyar ale z odpovědnosti obvinil celou Orbánovu vládu a napadl ji za to, že si obě ženy vybrala za obětní beránky, zatímco skuteční viníci zůstali nepotrestaní. Vystoupil proto z Fideszu, začal pořádat protivládní demonstrace a postavil se do čela kandidátky do té doby nevýznamné strany Tisza v červnových volbách do Evropského parlamentu.
Magyarovi se během pouhých několika měsíců podařilo stát hlavní tváří skomírající maďarské opozice a dosáhnout výsledku, o jakém si mohly nechat jiné opoziční strany jedině zdát. Tisza získala bezmála třicet procent hlasů, přičemž Fidesz se poprvé od roku 2009 v evropských volbách propadl hluboko pod padesát procent.
Magyar následně s europoslaneckou delegací vstoupil do Evropské lidové strany (EPP), tedy nejsilnějšího středopravicového uskupení v Evropském parlamentu, ze kterého musel Fidesz pod hrozbou vyloučení sám vystoupit. Na podzim pak v Maďarsku zorganizoval dvě masové demonstrace proti korupci a vládní kontrole médií a vytáhl Respekt a svobodu do čela hned čtyř průzkumů veřejného mínění – v jednom z přelomu října a listopadu dokonce s náskokem sedmi procentních bodů před Fideszem.
„Pétera Magyara ještě do února nikdo neznal. V dubnu založil své politické hnutí, v červnových volbách do Evropského parlamentu získal třicet procent a nyní má tolik voličů, že se vyrovná Fideszu. To je pozoruhodný trend,“ shrnuje raketový politický vzestup opozičního politika Róbert László z budapešťského think-tanku Political Capital.
Důvody úspěchu
Magyarův úspěch přinejmenším zčásti souvisí se slabostí jeho politické konkurence. To platí jak o dlouhodobě ideově i personálně vyprázdněné opozici, která se navíc stále nezbavila zátěže katastrofálních levicových vlád ze začátku 21. století, tak o samotném Fideszu. Orbán po čtrnácti letech u vlády působí unaveně a není schopen voličům nabídnout o mnoho víc než stabilitu, která se navíc v posledních letech přestala týkat životní úrovně: maďarská inflace patřila mezi vůbec nejvyšší v Evropě a vývoj už tak nízkých mezd rozhodně neodpovídal prudce se zvyšujícím cenám.
Péter Magyar má ovšem i nesporné silné stránky, kterými se odlišuje od dalších opozičních politiků v Maďarsku. Zejména dokáže umně využívat sociální sítě, což je za situace orbánovské kontroly nad státními a z velké části i soukromými médii v zemi naprostá nutnost. Díky tomu – a také díky svému věku a řečnickému talentu – je pak atraktivní pro maďarskou mládež, která je obecně nespokojená s vládou Fideszu, ale o politiku se z velké části nezajímala.
Maďarsko už dlouho trpí odlivem mladých, vzdělaných lidí, kterým se zdá, že ve své zemi nemají kvůli nízkým mzdám a mizerným příležitostem budoucnost. Jak se zdá, Magyar je politik, který dokáže mladé Maďary zaujmout a možná i přesvědčit k tomu, aby šli k volbám. Zároveň se mu daří alespoň částečně zapůsobit na zklamané voliče Fideszu, kterých je rovněž stále větší množství. Magyar není na rozdíl od předchozích opozičních předáků v Maďarsku levicový, ale nepokrytě konzervativní politik, který nabízí jakýsi návrat ke kořenům Fideszu – ovšem bez nánosu obří korupce, ovládnutí státu a stále většího příklonu na Východ.
Faktický lídr strany Tisza chce po letech sporů smíření s Evropskou unií, se kterou si přeje navázat „konstruktivní“ vztahy, zároveň se však nevyhýbá její kritice. „Jsme pro EU, ale uvědomujeme si její nedostatky,“ vysvětloval Magyar svůj postoj k evropské integraci v rozhovoru pro server Politico. „Rozhodně nevěříme v evropský superstát. EU by měla pomáhat členským státům dosahovat svých cílů v různých oblastech, často prostřednictvím společného postupu, někdy s pomocí zvýšené spolupráce a upřímně řečeno občas i tím, že udělá krok zpět a uzná, že členské státy nejsou ve svých názorech jednotné.“
Orbána kritizuje Magyar za to, že navzdory maďarské historické zkušenosti podlézá Rusku a „pošlapává tak každým svým krokem dědictví roku 1956“, kdy sovětská vojska krvavě potlačila povstání proti nadvládě z Moskvy. Zároveň požaduje podporu Ukrajiny, přestože není ochotný hovořit o dodávkách zbraní s odkazem na to, že je Maďarsko kvůli početné menšině v Podkarpatské Ukrajině ve výjimečné situaci.
„V tomto ohledu sdílíme postoj budapešťské vlády: z Maďarska vzhledem k našemu citlivému postavení na Ukrajinu nepošleme vojáky ani zbraně,“ prohlásil Magyar v létě po přijetí do EPP. „Domnívám se, že Evropská lidová strana pochopila naši zvláštní situaci v této válce. Budeme ale samozřejmě ukrajinský lid podporovat všemi ostatními způsoby a prostředky.“
Magyar se zkrátka snaží prezentovat jako Viktor Orbán před příklonem k Rusku a k otevřeně autoritářským praktikám. A zatím se zdá, že tato strategie působí jak na liberální část společnosti koncentrovanou v Budapešti, tak i na konzervativnější Maďary, kteří buď nechodili v posledních letech k volbám, nebo dokonce volili Fidesz.
Nejisté vyhlídky
Prudký vzestup strany Tisza v posledních měsících může být samozřejmě jen časově omezený výkyv, který se během několika měsíců rozplyne, podobně jako se nakonec rozplynula zdánlivě vysoká podpora široké opoziční aliance před posledními parlamentními volbami. Do příštích voleb ostatně zbývá ještě příliš mnoho času, uskuteční se totiž až v dubnu roku 2026.
Aby Magyar skutečně uspěl, bude muset překonat několik zásadních překážek. Zaprvé je to již zmíněná nejistá podpora mládeže, která je stejně jako kdekoli jinde na světě politicky přelétavá a voličsky nespolehlivá. Snadno se může najít jiný, a ještě zajímavější politik, který mladé lidi nadchne, anebo se tato skupina obyvatel po počátečním zájmu znovu uchýlí do politické apatie a emigrace.
Zadruhé půjde o snahu Magyara zdiskreditovat nebo možná rovnou uvěznit, která je patrná už několik měsíců. Opoziční politik čelil od začátku roku desítkám různých obvinění, před kterými se musel opakovaně bránit před soudem. V tuto chvíli ostatně projednává Evropský parlament zbavení jeho imunity kvůli kauze, kdy se měl údajně opilý Magyar poprat s člověkem, který ho natáčel, a hodit jeho telefon do Dunaje. Maďarská prokuratura tento čin považuje za krádež a od Evropského parlamentu tedy požaduje, aby Magyara vydal k trestnímu stíhání.
Podle opozičního lídra jsou jeho údajné přečiny vykonstruované a faktem je, že zatím ve všech soudních sporech zvítězil. „Kvůli mojí rostoucí popularitě proti mně začínají zahajovat nové a nové kauzy, trestní i občanskoprávní. Až dosud jsem je všechny vyhrál, v Maďarsku je to nejméně padesát různých případů,“ popisoval opoziční lídr v říjnovém rozhovoru pro podcast Radio Schuman. Magyar také nedávno přišel s tvrzením, že ho vládní strana nelegálně odposlouchávala a shromažďovala kompromitující materiály, které se následně chystala upravit s pomocí umělé inteligence.
Vládní politici kromě toho Magyara rutinně obviňují z toho, že slouží Bruselu a chystá se v Maďarsku prosazovat evropské nebo německé zájmy. Orbán kupříkladu svého vyzyvatele označil za „poslušného psíka“ Evropské unie, která si podle něj touží Maďarsko podřídit, a prohlásil: „Brusel se netají tím, že se chce zbavit maďarské vlastenecké vlády. Mají v plánu dosadit bruselský loutkový režim a za tím účelem si vybrali stranu a kandidáta, který jim všechno odkývá.“
Je samozřejmě otázka, nakolik budou brát maďarští voliči podobná nařčení vážně, Orbánův režim má ale k dispozici masivní mediální komplex, který je bude až do příštích voleb neustále opakovat a nejspíš i postupně eskalovat. Kromě státních i soukromých médií se může vládní strana opřít také o pohodlnou ústavní většinu a už dříve zavedla takový volební systém, který ji jednoznačně zvýhodňuje. V minulých volbách kupříkladu Fidesz získal přes 54 procent hlasů, ale bezmála 68 procent poslaneckých mandátů.
Magyar doufá, že se mu za rok a půl podaří Orbána alespoň připravit o parlamentní většinu a přinutit ho ke společné koaliční vládě, která by mohla postupně ukončit naprostou politickou dominanci Fideszu. Cesta k takovému výsledku je ale ještě dlouhá a je možné, že Péter Magyar skončí stejně jako další nadějní opoziční lídři za posledních čtrnáct let: v zapomnění.
