Miroslav Kalousek FOTO: Tomáš Rimpel / se souhlasem
FOTO: Tomáš Rimpel / se souhlasem
Dominantním a hlasitým zájmem českého průmyslu je přijetí eura, vzkázal bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Podle něj nedává žádný politický smysl nevyhovět těm, kteří plní státní kasu. Že je načase, aby Česká republika zahájila kroky k přijetí společné evropské měny, prohlásil v novoročním projevu také prezident Petr Pavel.
„V České republice nás všechny živí průmysl víc, než je v jiných zemích obvyklé. Dominantním a hlasitým zájmem českého průmyslu je přijetí eura. Nedává žádnou politickou logiku ustupovat kdekomu, kdo si ‚vyřve‘ platy, dávky a další státní výdaje na dluh, a nevyhovět těm, kteří tu kasu plní,“ napsal na sociální síti X exministr financí Miroslav Kalousek.
Euro ve svém pondělním novoročním projevu zmínil také prezident Petr Pavel. Podle něj by se měly po letech začít dělat konkrétní kroky, které Česko dovedou k naplnění závazku jeho přijetí. Společná evropská měna je podle hlavy státu logickou budoucností. „Je načase, abychom po letech začali dělat konkrétní kroky, které nás k naplnění tohoto závazku dovedou. Přes nekončící diskuse o výhodách a nevýhodách eura pro zemi s otevřenou a exportní ekonomikou, ležící ve středu Evropy, je společná měna logickou budoucností,“ prohlásil prezident.
Analytici se následně shodli, že výzva hlavy státy je správná. „Případné přijetí eura je bytostně politickou záležitostí a je tudíž naprosto v pořádku, že vrcholný politik vysloví svůj názor. Evropská měna zajisté představuje určitý mezinárodně-politický symbol, což ji může v něčích očích činit atraktivní. Její ekonomický přínos je ovšem přinejlepším sporný,“ řekl například analytik Cyrrusu Vít Hradil s tím, že ekonomika eurozóny v uplynulých dekádách svým výkonem rozhodně neoslňovala a vstup zemí podobných Česku do ní jim nepřinesl zaznamenatelný růst prosperity. Dosavadní zkušenosti tedy podle něj neprokazují žádný významnější blahodárný vliv eura na ekonomiku.
„Ekonomicky na přijetí eura připraveni nejsme, na konci dne však půjde především o politické rozhodnutí,“ doplnil pak také analytik XTB Štěpán Hájek. Krátkodobě způsobí ekonomickou bolest, ale dlouhodobě může podle něj přinést jisté výhody. Prostředí se bude muset změnit, ale aktuálně by přijetí eura mohlo přinést spíše negativa. Například boj s inflací je schopna provádět efektivněji ČNB. Důraz by měl být tedy kladen na dopady ekonomické, nikoliv na závazky politické, poznamenal také Hájek.
„Členství v EU znamená závazek přijetí eura. Není správné, když dvacet let od vstupu do EU se této otázce stále vyhýbáme. V tom smyslu je apel prezidenta pro otevření debaty správný,“ komentoval analytik Capitalinked.com Radim Dohnal. Byl by ale raději, pokud by výsledek debaty byl třeba parametrický plán, že ČR do eurozóny vstoupí, až podmínky členství budou pevné, neměnné a tvrdé. V žebříčku zemí EU jsou členové eurozóny jasně silně zadlužení a nečlenové zadluženi méně, řekl.
Hospodářské noviny loni v listopadu informovaly, že se ministerstva přou o to, zda by vláda měla začít dělat kroky k přijetí eura. Zpráva ministerstva financí a České národní banky konstatovala, že Česko bude zřejmě letos plnit některá z takzvaných maastrichtských kritérií pro zavedení měny. Dokument ale zároveň doporučoval nedělat v tomto směru žádné kroky, což kritizovali ministři za hnutí STAN.
Pro vstup do eurozóny musí země splnit čtyři takzvaná maastrichtská kritéria. Kritérium cenové stability stanovuje, že míra inflace v zemi nesmí překročit o víc než 1,5 procentního bodu průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen. Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb vyžaduje, aby dlouhodobá úroková míra nebyla o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Kritérium veřejných financí stanovuje maximální míru rozpočtového deficitu na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP. Posledním kritériem je kurzová stabilita, která vyžaduje dvouleté členství v evropském mechanismu směnných kurzů ERM II.
