Poslanecká sněmovna bude dnes rozhodovat o prodloužení nouzového stavu do konce dubna. Ačkoli jej vláda původně chtěla prodloužit do 12. května, premiér Andrej Babiš kvůli výhradám opozice nakonec přistoupil na kratší dobu. Ostatní strany v čele s ODS ale předem avizovaly, že budou nadále požadovat, aby vláda informovala o důvodech dalšího trvání mimořádných opatření.

„Jasně jsme říkali, že bianco šek bez detailního zdůvodnění odmítáme. Vláda by měla přijít a říct argumenty, proč chce prodloužení nouzového stavu i o těch čtrnáct dní,“ řekl deníku FORUM 24 místopředseda ODS, primátor Plzně a poslanec Martin Baxa.

Dále čtěte

Deník FORUM 24 prosí o vaši pomoc při obraně liberální demokracie

Česká republika je v moci nedemokratických a autoritářských sil, které pohrdají právním řádem i ústavou. Prezident Miloš Zeman nerespektuje principy…

Šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD) již sice uvedl, že je připraven poslancům důvody vysvětlit, ale na rozdíl od Babiše stále prosazuje prodloužení stavu nouze o celý měsíc. Jako hlavní důvod přitom uvádí možnost nákupu ochranných pomůcek bez výběrového řízení.

I v tomto případě chce ale Baxa znát jasný plán dodávek, a to včetně množství ochranných pomůcek a obsahu nákladu letadel. „Je to pouze jeden z aspektů jednání,“ říká poslanec. Problém nevidí ani v tom, aby se dolní komora scházela častěji, aby mohlo docházet k prodlužování nouzového stavu po kratších časových intervalech, vždy s příslušným zdůvodněním.

Vládě navíc vytýká dosavadní průběh dodávek zdravotnického materiálu. „Čekal bych jasnější plán. Z plzeňské perspektivy musím říct, že v tuto chvíli nejenom pro zařízení sociálních služeb, ale ani pro ambulantní lékaře nepokrývají potřebu, která by odpovídala zpřísněným vládním nařízením. Musíme si ochranné pomůcky shánět sami,“ dodává Baxa.

Nouzový stav kvůli epidemii nového typu koronaviru platí v Česku od 12. března, vláda ho však může vyhlásit nejvýše na měsíc. O prvním prodloužení rozhodla Sněmovna na mimořádné schůzi ve středu 1. dubna.

Na základě nouzového stavu vláda zprvu vydávala většinu opatření k omezení svobody pohybu občanů nebo k uzavření velké části obchodů a zákazu nabízení řady služeb podle krizového zákona. Následně je ale přeměnila v rozhodnutí ministerstva zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví.