Podle aktuálních dostupných dat nastane v České republice nedostatek zájemců o očkování přibližně 17. července. Hrozí, že se tím pádem nestihne proočkovat potřebná část obyvatel do podzimu, a nedojde tak k potřebné kolektivní imunitě. Očkování je přitom podle vědců momentálně jediným prostředkem, jak se vypořádat s epidemií. Vláda proto řeší, jak k vakcínám motivovat. Ve hře je očkování bez registrace či v supermarketech, to však nemusí stačit.
K nabytí účinnosti vakcín je potřeba proočkovat občany tak, aby došlo ke kolektivní imunitě. Pomalu se rozplývá představa naplnit tento cíl jednoduše a do letošního podzimu, jak původně avizovala vláda. Nejedná se však o fenomén jen České republiky.
Například v Izraeli je podle dat serveru Our World in Data plně očkováno 59,52 % obyvatel. Země se proslavila tím, že za velmi krátkou dobu zvládla proočkovat poměrně velký počet lidí. Naplnit poslední procento z plně vakcinovaných osob však zemi trvalo dlouhý měsíc a půl. Tempo se rapidně zpomaluje, což hrozí i u nás.
Jak vyplývá z otevřených dat o očkování, která shromažďuje server Open Data Lab (platforma z ČVUT), pokud bychom dál vakcinovali průměrným tempem posledního týdne, k 70 % plné proočkovanosti dojde v září 2021. Všechno ale může pokazit nedostatek zájemců o očkování, který podle dat nastane přibližně 17. července 2021.
Problém je vážnější, než se zdálo
Na tento problém upozorňují i odborníci oslovení deníkem FORUM 24. „Na úroveň potřebnou k zastavení šíření viru v zimních měsících se to zaručeně nestihne. Když budeme mít štěstí, podaří se nám očkováním oddálit nástup podzimní vlny a snížit úmrtnost rizikových osob,“ řekl v rozhovoru pro FORUM 24 epidemiolog Jaroslav Flegr.
Podobný názor má i virolog Libor Grubhoffer. „Hrozí minimálně vzplanutí regionálních či místních epidemií, v horším případě přerůstajících ve čtvrtou pandemickou vlnu. Je to velmi křehký stav a neměli bychom zapomenout na nekompromisní realitu, tj. pulzování pandemických epizod,“ varuje.
Podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka je problém vážnější, než se původně zdálo. „Ona 70% míra proočkovanosti byla s ohledem na tzv. přirozené reprodukční číslo vypočítána pro původní variantu viru. Pro nakažlivější „britskou“ mutaci (alfa) je třeba naočkovat větší procento obyvatel a pro aktuálně hrozící „indickou“ mutaci (delta) odhadují odborníci, že k získání tzv. kolektivní imunity bude třeba naočkovat 80 % až 90 % populace včetně dětí. A to je skutečně obrovská výzva,“ míní Kubek.
Podle něj je na tom Česká republika hůře než zmiňovaný Izrael. Zvláště rychlost očkování zaostává. „Plně naočkovaných máme jen 25 % obyvatel a stále zaostáváme i za průměrem Evropské unie. Musíme přidat. Ale i u nás je vidět, že mladší lidé mají o očkování menší zájem. Řada z nich získala falešný pocit jistoty, že jim koronavirus nemůže způsobit závažné zdravotní problémy, a že tedy očkování nepotřebují,“ upozornil Kubek na náladu ve společnosti, která může snahu o proočkování zkomplikovat.
„Je predikovatelné, že v průběhu července může být zájem o očkování o něco nižší, což je do značné míry dáno i tím, že jsou v té době prázdniny. Zároveň je třeba mít na paměti, že v průběhu července budou dostávat druhé dávky ti, kteří byli očkováni v květnu, respektive v červnu. Takže poklesu tempa očkování se v tuto chvíli není třeba obávat. Nicméně je pravdou, že se i na tuto situaci připravujeme a kampaň na to bude reagovat ve své druhé fázi,“ uvedla pro deník FORUM 24 mluvčí ministerstva zdravotnictví Martina Čovbanová.
Jak vyplývá z květnového výzkumu PAQ Research, 36 % lidí je rozhodnuto se určitě neočkovat, nebo je této variantě nakloněno, a 11 % neví.
S novými mutacemi odborníci zaznamenávají ve statistikách stále větší množství mladších pacientů se závažným průběhem choroby a zdravotními následky. A úmrtí jsou popisována i u dětí. „Čím menší procento lidí stihneme do podzimu naočkovat, s tím větší pravděpodobností nás čeká další vlna epidemie a s ní spojená omezení, která devastovala naše životy v uplynulých měsících,“ dodává. Virus by pak při patřičném proočkovaní mohl svými důsledky připomínat klasickou chřipku.
Očkování v supermarketech i loterie za vakcínu
Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) se o problému zatím pouze debatuje. „Zatím nejsme ve fázi, kdy bychom neměli koho očkovat. Stále je převis zájemců před počty vakcín. Mění se to každý den, ale měli jsme kolem dvou set tisíc lidí, kteří stále čekali na první dávku vakcíny,“ uvedl po jednání vlády Vojtěch s tím, že od od 1. července vláda otevře očkování v kategorii od 12 let, takže nárůst ještě nastane.
Daty podloženou polovinu července však potvrdil. „Myslím, že se spíše bavíme o nějaké době od poloviny července dál, kdy bychom možná měli trošku tu strategii změnit, a o tom teď debatujeme,“ dodal.
Jak taková debata vypadá a co by mohlo nastat? „Stále přemýšlíme o tom, jak motivovat více lidí. Měli bychom se snažit s očkováním jít více za lidmi, strhnout nějaké bariéry třeba i ve formě nějaké předběžné registrace, od určitého okamžiku mít systém otevřených dveří. Zkrátka kdo přijde, tak bude očkován. Možná i očkovat skutečně někde v terénu, v nákupních centrech a podobně,“ řekl Vojtěch. „Jsou i státy, které mají třeba nějaké loterie a podobně, ale je otázka, jaká je efektivita takových opatření.“ Finančně by ale stát do očkování motivovat neměl.
K loteriím by se přiklonil i prezident ČLK Milan Kubek. „V souvislosti s takovou kampaní bych navrhoval například velkou očkovací loterii, kdy by spolu s vakcínou lidé dostávali losy a tím naději, že vedle ochrany zdraví svého a svých blízkých mohou díky očkování vyhrát ještě nějaké ceny. Myslím, že by to fungovalo,“ míní.
Podobný systém funguje ve Spojených státech. Podle deníku Washington Post se stát Kalifornie rozhodl mezi výherce rozdělit ceny za v přepočtu zhruba 2,5 miliardy korun – hlavní výhra je 31 milionů korun.
Vicepremiér Hamáček: Přidat by se měly firmy
Podle vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) by se k motivování měly přidat tuzemské firmy. „Firmy by z logiky věci měly mít enormní zájem na tom, aby jejich zaměstnanci byli očkováni. Pokud firmy přijdou s nějakými motivačními balíčky, tak to podpoříme,“ řekl při úterní tiskové konferenci Hamáček.
„Při zajišťování očkování by se mohlo postupovat tak, že by se vyčleňovaly hodiny v očkovacích centrech pro zaměstnance a ty firmy by organizovaly příjezd svých zaměstnanců na očkování,“ chtěl by vicepremiér motivovat zaměstnavatele.
Podle Milana Kubka z České lékařské komory není správné, že vláda žádnou kampaň na podporu očkování stále nevytvořila. „Škoda, že politici věnují více pozornosti předvolební kampani než propagaci očkování, které je jedinou schůdnou cestou, jak zabránit dalším vlnám epidemie a vrátit natrvalo naše životy do normálu,“ řekl pro FORUM 24.
Sám by postupoval především proočkováním zbytku seniorů a vytvořením přátelštějšího systému. „Například netrvat na striktním datu druhé dávky očkování. Z odborného hlediska je to nesmysl. Lidé by měli mít možnost dopředu si vybrat v příslušném časovém intervalu den, který se jim hodí,“ dodal.
Kampaň na podporu očkování by uvítal i virolog Grubhoffer. „Stále mnoho lidí v naší zemi patří mezi odmítače očkování s velkým vlivem na své okolí. To je velká výzva pro státní správu, zejména ministerstvo zdravotnictví, vysvětlovat, vysvětlovat a vysvětlovat důležitost a bezpečnost očkování proti covidu-19.“