Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Ministryně financí Alena Schillerová prohlašuje, že není správná cesta dusit ekonomiku. Přitom vláda stále zvyšuje náklady firem a restrikce v podnikání jako nikdy předtím. V rozporu s těmito proklamacemi je i její další nápad umožnit obcím vyšší zdanění firem v průmyslových zónách.
Zatímco před několika lety Andrej Babiš ještě jako ministr financí razil slogan vyrovnaného hospodaření státu, dnes změnil rétoriku. Narůstající schodky státního rozpočtu mu už nevadí a novým ústředním heslem jsou investice. Proto loni představil Národní investiční plán do roku 2050, který je ovšem jen marketingovou utopií.
Šéf ANO vyměnil masku „odpovědného hospodáře“ a dnes si počíná podobně jako jeho populistický předchůdce Jiří Paroubek. Bývalý sociálnědemokratický premiér také příliš často hovořil o „modernizaci země“ nehledě na to, kolik to bude stát. Pochopitelně šlo jen o prázdné a nenaplněné floskule.
Promyšlené investice?
Ministryně Schillerová dnes při obhajobě loňského nejhoršího hospodaření státu za poslední čtyři roky vypichuje, že vláda proinvestovala o 17 miliard korun víc, než plánovala. Pořád to však bylo méně než v krizových letech. Jestliže navíc zdůrazňuje, že je tento výsledek o 23 miliard korun lepší než v roce 2018, odhaluje tím především neschopnost Babišovy vlády investovat.
Toto selhání se tehdy projevilo zejména ve výstavbě infrastruktury. Ťokovy čtyři kilometry dokončených dálnic karikují budovatelské úsilí premiéra Babiše. V jiném světle se tak jeví i výsledek hospodaření státu v roce 2018, které skončilo přebytkem 2,9 miliardy korun. Ovlivnil ho právě i fatální propad investičních výdajů.
Horkou jehlou ušitý investiční plán je pravým opakem vyjádření Aleny Schillerové v rozhovoru pro deník Právo (4. 1. 2020). Tvrdí v něm, že „prioritou hospodářské politiky musí být promyšlené investice, které se v budoucnu mnohonásobně vrátí“.
Babišova „vize“ přitom není ani promyšlená, protože se v ní objevuje příliš mnoho nekonzultovaných projektů, které nikdo nepožaduje, a řeč nemůže být ani o její návratnosti. Vlastně se jí nikdo ani nezabýval. Proč taky, když se za tímto produktem dříve či později zavře voda?
Tlak na malé a střední firmy
„Je správné každou korunu obracet dvakrát, ale dusit ekonomiku není správná cesta,“ varuje v rozhovoru Schillerová. Tato proklamace, které se formálně nedá nic vytknout, je ovšem v přímém rozporu s realitou.
Soukromý podnikatelský sektor je hlavním tahounem ekonomického růstu, ale nikdo hlavně malým a středním firmám tolik nekomplikoval situaci, jako vlády zastoupené účastí ministrů ANO.
Malé a střední podniky jsou přitom základem pyramidy každé dobře fungující tržní ekonomiky a v České republice dosahuje jejich podíl na tvorbě HDP 40 procent. Právě na tento důležitý segment dopadají nejcitlivěji stále nové vládou ordinované povinnosti a sankce, které podnikatelům ztrpčují život, ubírají energii, zvyšují náklady a v celém souběhu ohrožují existenci řady z nich.
Příští rok se v tomto směru situace znovu zhorší, když mnohé firmy a živnostníci pocítí další zvyšování minimální a zaručené mzdy a povinnost používat EET. Žádná úleva zaměstnavatelů i jejich zaměstnanců typu snížení odvodů práce, které u nás patří mezi nejvyšší v EU, není na dohled.
Zvýšit daně z nemovitosti
Téhož dne, kdy Schillerová horovala proti dušení ekonomiky, vystoupila v České televizi se zcela protichůdným záměrem. Chce umožnit městům a obcím, aby mohly získat víc peněz z průmyslových zón na svém území.
Navrhuje proto zvednout koeficient daně z nemovitosti, aby si mohly obce samy rozhodnout o výši zdanění firem, které se v těchto areálech nacházejí. Přitom už dnes mohou vybírat víc, když u staveb užívaných k podnikání jedenapůlkrát vynásobí základ daně z nemovitosti.
Není to zase tak málo. Tuto možnost od Nového roku využil například Kostelec na Plzeňsku. Díky vyššímu zdanění dvou středně velkých firem očekává jeho starosta František Trhlík (KSČM) v obecní pokladně navíc milion korun. Chtěl by ještě víc, jenže podle současného zákona by musela obec zvednout tuto daň plošně v celém katastru, tedy i majitelům domů a bytů. A to je neprůchodné, ať platí jen podnikatelé.
Dám to do balíčku 2021
Schillerová to chce změnit a nastavit vyšší daň z nemovitosti firem, tak aby se nedotkla obyvatel. Chce svůj záměr projednat se Svazem měst a obcí. „Jsem připravena to po tomto probrání a vydiskutování všech parametrů dát do balíčku 2021,“ říká ministryně.
Svaz měst a obcí dlouhodobě upozorňuje na to, že v rámci rozpočtového určení daní by mělo jít více peněz do regionů, protože města a obce jsou velmi dobrými hospodáři. Jenže Schillerová na změnu rozpočtového určení daní nepomýšlí, jelikož potřebuje udržet dostatek peněz pro „uplácení“ cílových voličských skupin ANO.
Nebrání se však zvyšovat daně firmám v době, kdy zpomaluje ekonomika a mnohé z nich se už dnes dostávají do problémů se zajištěním zakázek. Proto před těmito nesystémovými a zatěžujícími kroky varuje i opozice.
Už tak komplikovaný daňový systém by byl ještě složitější a mnoha firmám hrozí další růst nákladů. Schillerová by si jen umyla ruce, protože „černého Petra“ zvyšování daní podnikatelům by měly v rukou obecní a městské radnice. A někteří jejich představitelé, jako v případě komunistického starosty Trhlíka, se na to už těší.
