Ministryně spravedlnosti za ANO Marie Benešová FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Rozhodnutí Ústavního soudu, který odmítl návrhy prezidenta Zemana a poslanců ANO na zrušení novely zákona o střetu zájmů nazývané „lex Babiš“, nastavilo zrcadlo i erudici ministryně spravedlnosti Marie Benešové. Považovala zákon za protiústavní a připravila podklady pro Zemanovu stížnost.
Ústavní soud rozhodl o citlivé stížnosti v nejvyšší čas, jelikož zapadá do současného vývoje kolem evropských auditů. Zákon, který zakazuje firmám, v nichž mají členové vlády nejméně čtvrtinový podíl, aby se ucházely o veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky, nadále platí beze změn a je v souladu s evropským právem.
Případný úspěch stěžovatelů by byl vodou na mlýn konglomerátu ANO-Agrofert-Hrad. Nález ústavních soudců evropskou právní linii vyztužuje a bourá Babišovy námitky, že byl zákon ušit proti němu v rozporu s jeho ústavními právy.
Vynucená reakce
Novela zákona o střetu zájmů byla přijata počátkem roku 2017. Šlo o vynucenou reakci na do té doby nemyslitelný stav. Žádný z předchozích ministrů nevlastnil celostátní média a obří koncern těžící z miliardových dotací, daňových úlev a veřejných zakázek.
Nikoho do té doby nenapadlo vstoupit do vlády v tak jasném a každodenním konfliktu zájmů. Šéf protestního hnutí ANO bourá veškerá dosavadní tabu. Stal se prvním členem české vlády bez čistého lustračního osvědčení. Jeho firmy těží ze státních penězovodů, což může personálním prorůstáním do státní správy usměrňovat. Formální přesun do svěřenských fondů pod jeho kontrolou nevyřešil vůbec nic.
Neexistuje právo na dotace
Obrana Babišova a Zemanova bloku se rozpadla jako domeček z karet. Řada formulací v nálezu Ústavního soudu je zdrcujících a vyžaduje pečlivý rozbor.
Ústavní soudci odmítli námitky stěžovatelů, že v případě dotací a subvencí jde o zásah do práva podnikat. „Je třeba uvést, že z definice podnikání nelze žádné právo na dotaci dovodit,“ reagují v nálezu.
Společenství Agrofertu jen přiznává, že veřejné penězovody tvoří zásadní součást příjmů mnoha jeho firem, které by se bez nich dostaly do existenčních problémů. Systém dotací přitom pokřivuje trh a nedosáhne na ně drtivá většina malých a středních podnikatelů. Přičiněním vlád s účastí ANO jsou zvýhodňovány velké firmy v čele s největším příjemcem dotací Agrofertem.
Nejde o diskriminaci
„Nejde o diskriminaci, neboť je na svobodné volbě toho, kdo hodlá přijmout kandidaturu či nominaci, zda požadavku vyhoví,“ oponují dále ústavní soudci. Stát se podle nich nemá přizpůsobovat situaci uchazečů o funkce, to oni se musí přizpůsobit veřejnému zájmu.
„Je povinností demokratického právního státu nejen vytvořit veřejnému funkcionáři takové podmínky, aby mohl svou funkci řádně vykonávat, ale také zamezit tomu, aby takto svěřenou moc mohl využívat k prosazování vlastních (osobních) zájmů na úkor zájmu veřejného, a tím i důvěry veřejnosti,“ uvádí Ústavní soud.
Odmítl argumentaci, že zákon o střetu zájmů je namířen pouze proti jedné konkrétní osobě (tzv. „lex Babiš“) a zdůraznil, že napadenou úpravu je třeba měřit vždy podle všech osob, které spadají do určité kategorie veřejných funkcionářů. A těch jsou u nás tisíce.
Ústavní soud zároveň odrazil námitky ke slučitelnosti evropského práva s domácími zákony. „V oblasti spadající rovněž do působnosti práva Evropské unie je třeba dotčené vnitrostátní předpisy vykládat s přihlédnutím k principům plynoucím z práva unijního,“ uvedl. Do této kategorie patří i „unijním právem chráněný zájem na řádném nakládání s finančními prostředky rozpočtů EU a na čistotě soutěžního prostředí“.
Co bylo na začátku?
Za pozornost stojí další okolnosti průlomového rozhodnutí, které by neměly zapadnout. Na samém počátku byla ostrá kritika zákona o střetu zájmů hnutím ANO a Hradu. Oba mocenští spojenci podali vzájemně se doplňující stížnosti k Ústavnímu soudu.
K ústavní stížnosti prezidenta Zemana se připojilo 42 poslanců zejména z klubu ANO a tři z už rozpadlého hnutí Úsvit. Mimochodem je zastupovala advokátní kancelář Michaela Bartončíka, která se angažuje i v kauze Čapí hnízdo. Okamura dnes jako jediný nález Ústavního soudu zpochybňuje a opět sehrává úlohu Babišova „užitečného idiota“.
Klíčovou roli v té době sehrála poradkyně prezidenta Miloše Zemana a poslankyně ČSSD Marie Benešová. Tehdy se rozkmotřila se Sobotkovým vedením, otevřeně hájila zájmy Andreje Babiše a řady sociální demokracie později opustila.
Benešová nehlasovala pro vydání šéfa ANO k trestnímu stíhání a kauzu Čapí hnízdo označila za „hru pseudomoralistů“. Nepodpořila policejní reorganizaci a po Babišově boku stála i ve sporu o přísnější zákon o střetu zájmů.
Analýza pro prezidenta
„Nepodpořila jsem lex Babiš. Přišlo mi úplně scestné, abychom s ním jako s partnerem uzavřeli vládní koalici a na druhé straně mu dělali skrčky. Navíc si myslím, že celý lex Babiš je protiústavní a jde proti evropskému právu, o čemž jsem pro prezidenta vypracovala analýzu,“ přiznala v Lidových novinách v dubnu 2017.
Nyní se ukázalo, že právní erudice Benešové stojí na vodě, nejen co se týče napadeného zákona, ale i souladu s evropským právem. Přesněji řečeno je přizpůsobována zájmům mocenského dua Babiš-Zeman.
Prohra a kategorické formulace nálezu Ústavního soudu dále snižují její hodnověrnost v roli ministryně spravedlnosti. Ocitá se v zásadním rozporu nejen s výkladem domácího práva, ale i evropských předpisů. Tento nesoulad trvá dodnes, kdy veřejně zpochybňuje závěry evropských auditů a věří premiérovi, že naplnil domácí právo.
Znovu se potvrzuje, proč se Benešová ve své funkci octla. Její „odbornost“ a údajný „čestný boj proti korupčníkům“, jak ji vychvalují Zeman s Babišem, zakrývá něco jiného. Jak může ve své funkci v takových právních sporech hájit zájmy České republiky, když stojí na straně souručenství Agrofertu?
