NÁZOR / Piráti seděli tři roky ve vládě a teď podle jejich líčení vypadá jako hnízdo klientelismu propojené s kmotry. Je to návrat k někdejší rétorice protestní strany, který je částečně pochopitelný, protože je třeba se nějak odlišit. Za rok ale bude třeba hledat nějaké spojence, ať už do vlády, nebo nové opozice. Politika má hodně „větví“, ale neměl by je pod sebou někdo podříznout všechny.
„My jsme mluvili o klientelismu a o tom, že naším úkolem ve vládě bylo také zabránit řadě věcí. Provázání zejména politiků ODS s prostředím velkého byznysu tady trvá roky a je to, myslím, všeobecně známé. Jenže co když běžný lobbing za ekonomické zájmy určité skupiny přeroste jakékoliv zdravé meze? Výraz kmotři mimochodem poprvé do české politiky vnesl tehdejší předseda ODS Mirek Topolánek,“ vysvětlovala Richterová pro Aktuálně.cz, jak v takové vládě mohli jako nevinné tváře vydržet.
Pak tvrdí, že zbytečně tam nebyli a zabraňovali nejhoršímu. (Tak se to dělá v každé straně, která byla ve spolku s někým z ne úplně stejné krevní skupiny, ale má potřebu to zdůvodnit.)
„Odolnost vůči tlaku zájmových skupin například z průmyslu či ekonomických segmentů by podle nás měla být větší. Díky tomu, že jsme ve vládě byli a měli tam své náměstky, jsme se podíleli na rozplétání či zpřetrhání některých věcí. Připadalo nám ale fér řešit rozpory z očí do očí, ne veřejně. Teď ale není důvod, abychom to, co jsme předtím řešili osobně, nezačali říkat víc veřejně,“ dodává Richterová.
Pokud se někdo o politiku zajímá, patří teď možná k jednomu z obou vyhrocených táborů. Jeden je na straně Petra Fialy a soudí, že to Ivan Baroš zpackal a Piráti si to neumí přiznat a že je měl vůbec vyhodit dávno. Ti druzí zase mohou říct, že bez značky Pirátů by koalice PirSTAN tolik hlasů nedostala, a tak by Fialova vláda možná vůbec nevznikla a bylo by dobré trochu přibrzdit s tou vyhazovací rétorikou. A vůbec, ve vládě jsou jiní kandidáti na odchod, ale ti si jen mohou doma udělat zábavnou výstavku žlutých karet.
Lidově řečeno, zvoraly to komunikačně obě strany a neprospěje to nikomu. Premiér neměl telefonovat a Piráti nemuseli pořádat tiskovku ve stylu, jako když právě vyhlašují revoluční Pařížskou komunu. No nic, stalo se.
Rok před volbami je krátký i dlouhý současně. Krátký na zázračné obraty a dlouhý na sérii počinů, kterými se dá všechno ještě víc zkazit. Za rok bude potřeba všechno zase lepit dohromady, protože na levé či liberálnější části spektra (spektrum je vznešený název pro všechny stranické smečky dohromady) se silný a neotřelý útvar neobjeví. Liberálněji ladění voliči buď setrvají ve své momentální zatrpklosti vůči všem, nebo to nakonec hodí zase Pirátům.
Voliči SPOLU budou propadat stále větší hrůze z toho, jaká vláda příšer hrozí, až se toho ujme Agrofert se Spolkem Pro Dostavbu tubusové vily (SPD-tv). Kdyby někdo váhal, podívá se směrem ke Slovensku, odkud přicházejí skoro každý den zprávy o nějakém dalším tragikomickém skutku tamních expertů, vlastenců a národovců, vyděsí se a zapracuje nejspíš pud sebezáchovy. Na takové divoké divadlo se hezky kouká z dálky, mít to doma není nic moc.
Další vláda bude na 90 procent koaliční, protože tak je to dáno poměrným volebním systémem a nikdo nebude schopen trvat na sto procentech svého programu. Opozice, jakákoli a demokratická zvlášť, se bude muset také shodnout aspoň na tom základním, jinak bude v opozici sedět navždy. Bylo by tedy dobré, aby slovo pragmatimus dostalo svůj původní význam a lidé se nepozuráželi mezi sebou víc, než je v rámci politické hry nutné.
Je takové přísloví, když jdete po schodech nahoru, chovejte se k lidem cestou slušně. Ty samé potkáte, až půjdete dolů. Platí to ale pro oba směry a všechny zúčastněné.