Jedním z nejproblematičtějších státních nákupů ochranných prostředků proti koronaviru, za který stát utratil stovky milionů korun, se teď zabývá policie. Obchod se nakonec nepodařil, objednávka dorazila pozdě a ve špatné kvalitě. Podle nových zjištění Radiožurnálu je jarní byznys s respirátory mnohem problematičtější.
Ministerstvo zdravotnictví ještě pod vedením Adama Vojtěcha uzavřelo obchod s nemajetnou společností Recea Prague s jednatelem v exekucích. V pozadí obchodu této firmy figuruje firma IC Invest Bank, která deklaruje své sídlo v Dominikánské republice. Českou pobočku zavřeli poté, co se o její působení začala zajímat Národní centrála proti organizovanému zločinu.
Z nepodařeného obchodu zbyly jen masivní dluhy a spory s ministerstvem. V čele společnosti stojí stávající šéf dozorčí rady státní České exportní banky Rudolf Rabiňák, kterého do funkce v roce 2019 nominovalo ministerstvo financí v čele s Alenou Schillerovou (za ANO).
Doposud bylo nejasné i financování celého byznysu, které zajišťovala neprůhledná firma IC Invest Bank z Dominikánské republiky, tedy země, která je známá svou anonymitou pro investory a uvolněnými daňovými pravidly. Pro Českou republiku se prezentovala jako banka. Jenže žádnou takovou licenci zde firma neměla.
Jaké nabízela ‚banka‘ služby? Pokud nějaká firma chtěla přivézt do státu roušky, ale neměla na to dostatečné finanční prostředky, půjčila si od věřitelů. A právě IC Invest Bank za takovou půjčku ručila. Její služba spočívala v tom, že pokud by věřitelé nedostali zaplaceno, firma IC Invest Bank částku uhradí, informoval server Seznam Zprávy. Zákazníkem firmy IC Invest Bank byla právě i firma Recea Prague.
Rabiňák na dotazy Radiožurnálu připustil, že jeho firma se společností obchodující s respirátory spolupracovala, ale šlo o aktivity některého z jeho kolegů. Spolupráci údajně sám nedomlouval. „Oni pro ně dělali dopravu roušek, ale nějak to nedopadlo. Já osobně jsem se s nimi viděl jednou,“ řekl Rabiňák, který odmítá, že by jeho angažmá bylo v rozporu s vedením dozorčí rady České exportní banky.
„Já nesmím působit v orgánu nějaké jiné banky. A tohle není banka. To je všechno,“ okomentoval Rabiňák a dodal, že o této jeho aktivitě vedení České exportní banky ví. Sám je ale podepsán pod prezentací, kde se firma IC Invest Bank jako banka prezentuje.
Kromě IC Invest Bank je Rabiňák v Dominikánské republice zapsán ještě jako ředitel tří dalších firem, z toho dvě mají také v názvu slovo „bank“ a ve třetí se vyskytuje podobně znějící obrat „bang“.
Mluvčí ministerstva financí Štěpán Blecha konstatoval, že Rabiňák své aktivity hlásí oddělení compliance České exportní banky. Více situaci nekomentoval.
Vše vyšlo najevo kvůli dluhům
Z listin v oficiálních databázích jasně vyplývá, že karibská „banka“ sehrála v byznysu s respirátory důležitou roli, jelikož poskytla finanční krytí, bez kterého by Recea obchod finančně nezvládla. Zapojení této společnosti vyšlo najevo ale až poté, co Recea spadla do dluhů a jeden z jejích věřitelů podal konkurzní návrh.
I přesto, že firma Recea Prague neměla žádný kapitál ani zaměstnance, poskytla karibská „banka“ firmě bankovní záruky, a to za půjčky v Česku, ale i za vlastní zboží v Číně. Firma Recea tak byla schopná odebrat od dodavatele zboží, ač v tuto chvíli neměla na zaplacení.
V byznysu jsou i další nejasnosti. Záhadou zůstává i to, odkud karibská společnost peníze vzala. Není to jasné ani podle slov Rabiňáka. „Je to investiční fond, tak ten asi nějaké peníze má,“ tvrdí Rabiňák.
Experti se shodují, že poskytnutí financí v řádu desítek milionů korun nedává z pohledu běžného obchodního vztahu žádný smysl. „Popsaný způsob financování bych určitě nenazval standardním,“ říká expert na oblast finanční kriminality a praní špinavých peněz z nadnárodní společnosti PriceWaterhouseCoopers Petr Kranda, podle kterého investiční fondy pracují pro své klienty dlouhodobě a podle specifického zaměření. „Je tedy s otazníkem, proč by takový fond investoval do relativně krátkodobého financování a jak by byl schopen opakovat podobné transakce v rámci například několikaleté strategie v této oblasti. Podle mého názoru velice těžko,“ myslí si Kranda.
Sama skupina na svém webu uvádí, že se specializuje na investice do regulovaných finančních produktů. „Uplatňujeme naše znalosti a zkušenosti z finančních trhů prověřené generacemi, které aplikujeme individuálně, aby investiční programy skupiny IC GROUP nesly atributy kvality, stability a spolehlivosti,“ píše skupina na stránkách věnovaných investicím.
Angažmá karibské společnosti do státem financovaného byznysu je přitom jasným rizikem, tvrdí Kranda. „Z pohledu zamezování praní špinavých peněz všeobecně platí, že komplexnější struktura, případně zapojení exotických zemí, je bráno jako jeden z varovných signálů.“
Podobně se vyjádřil i další odborník na oblast praní špinavých peněz. „Osobně si nedovedu představit českou banku nebo státního úředníka ministerstva zdravotnictví, který takový byznys odsouhlasí a provede,“ uvedl Radiožurnálu bývalý protikorupční detektiv Kamil Kouba.
IC Invest Bank ani žádnou bankovní licenci v České republice nemá. Ve smlouvách, které jsou zveřejněné v českém rejstříku, přitom společnost jako banka uvedená je. Jako banka s pobočkami po celém světě se firma prezentuje i na svých stránkách: „Mezinárodní investiční hybridní banka, která je součástí IC Group, sídlí v Dominikánské republice a má kanceláře v několika zemích světa.“
Smazané prezentace i oficiální stránky
Když se o podezřelé aktivity karibské „banky“ začal Radiožurnál zajímat, společnost do druhého dne smazala veškeré prezentace a během několika hodin zmizely i její oficiální stránky, profily na sociálních sítích i do té doby přístupné dokumenty s podmínkami pro vedení účtů klientů.
I tak ale víme, že se na internetu společnost prezentovala jako fond, pod který spadá investiční klub Royal Capital Club. „Prémiový program prestižního klubového investování královského investičního fondu tradiční malajské a jihovýchodně asijské královské rodiny a mezinárodní investiční skupiny IC Group,“ stálo ještě před nedávnem na webu IC Group.
Není jasné, jak se ke karibské společnosti dostala nemajetná pražská Recea. Podle jednatele Recey Jana Kunce pomohly známosti. „Na IC Banku jsme dostali kontakt ze Slovenska přes jednoho známého,“ řekl Kunc. Podrobnosti sdělit odmítl.
„Čínský dodavatel chtěl nějakou garanci a to je věc mezi IC a čínským dodavatelem. Na to je smlouva mezi IC a čínským dodavatelem, že když nezaplatí Recea, tak zaplatí IC,“ potvrdil Kunc poskytnutí klíčových bankovních záruk ze strany IC banky, která přitom poskytovala záruku na konci roku 2019, kdy Recea evidovala ve svém účetnictví majetek v hodnotě kolem dvou milionů korun.
Byznys s respirátory od začátku do konce
Z dokumentů v rejstříku vyplynuly i informace o tom, že mateřská skupina IC Group měla na starost celý byznys s respirátory. Pro firmu Recea totiž zajišťovala nejen financování, ale i celní záležitosti a logistiku celé operace, včetně letecké přepravy z Číny a skladování v Česku.
Informace ostatně potvrdila majitelka firmy Recea Prague Lenka Knížková, podle které měla vše, včetně komunikace s čínskými dodavateli, na starosti firma IC – ALS Logistic. „Ta pro nás zajišťovala agendu spojenou s logistikou charterové přepravy respirátorů od výrobce v Číně do České republiky, včetně nakládek v Číně, dopravy zboží a vykládek v České republice,“ vysvětlila Knížková.
Původ peněz by měl být jasný
K situaci se vyjádřil i děkan Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze Ladislav Mejzlík, podle kterého je financování záruk pomocí obchodů běžné, ale v případě dodávek pro stát by měl být původ peněz jasný.
„Pokud je účastníkem takové transakce stát, který dodávku hradí z veřejných prostředků, tak je důležité, aby takové financování transakce bylo transparentní,“ konstatoval Mejzlík.
Karibské daňové ráje jsou pro případné problematické obchody podle děkana ideální. „Podstatou podnikání z Dominikánské republiky a dalších tzv. offshore zemí je kombinace anonymity a daňových úlev,“ připomněl Mejzlík. Podle něj společnosti lákají klienty mimo jiné i na „flexibilní“ dominikánskou legislativu. V Dominikánské republice nemusí vést záznamy o svých aktivitách, nemusí odevzdávat daňové přiznání a nemají povinnost být auditovány.
Situací se zabývá policie
Celé záležitosti se nyní podle Radiožurnálu věnuje specializovaný Finanční analytický úřad, který zjišťuje mimo jiné i to, zda financování nákupu respirátorů nemělo jen zakrýt praní špinavých peněz.
Podle libereckého právníka Filipa Šourka, na kterého je v Česku investiční fond IC Group psán, ale fond neeviduje žádné nesporné závazky a pokud nějaké má, zaplatí je. „Celá záležitost bude detailně zkoumána, kdy skupina deklaruje, že jakékoliv oprávněné pohledávky třetích subjektů budou ze strany jakéhokoliv subjektu v rámci skupiny vždy řádně vypořádány,“ napsal Šourek e-mailem.
Věřitel je v šoku
Podle zjištění byl jedním z těch, kdo Recee poskytl peníze s tím, že se za jejich půjčku zaručí právě IC Bank, jednatel společnosti Deep Insight Martin Pavlica, jehož firma půjčila na byznys s respirátory devět milionů korun, a to za velmi přísných podmínek, podle kterých měla firma Recea částku vrátit během dvou týdnů a s více než padesátiprocentním úrokem. Pokud by firma peníze nezaplatila, dostal by Pavlica peníze právě od IC Banky, a to až 11 milionů korun. Jenže Pavlica peníze nedostal od Recey ani od české pobočky IC Bank. Ta totiž mezitím zanikla. Rabiňák ji na konci loňského roku zrušil a u notáře vyloučil jakoukoliv existenci závazků firmy.
„Já jsem se k celé věci dostal přes dobrého kamaráda, který sháněl pomoc s financováním. Proto jsem poskytl vlastní prostředky a finance mých dobrých partnerů, aby se dodávky mohly uskutečnit. Záruka IC Invest Bank byla podstatným faktorem, proč jsme prostředky poskytli ve víře, že pomáháme dobré věci,“ vysvětlil Martin Pavlica pro Seznam Zprávy.
„Nerozumím tomu, k čemu došlo. Když jsem zjistil, že banka tu pobočku zavřela, tak jsem z toho byl v šoku,“ říká Martin Pavlica. A byl to právě on, který podal návrh na zahájení insolvenčního řízení s firmou Recea Prague a trestní oznámení na IC Invest Bank i Rabiňáka.
„Snažil jsem se komunikovat i s jejich centrálou v Dominikánské republice, ale bez odezvy. Byli jsme podvodně uvedeni v omyl poskytnutím bankovní záruky, což pro nás v té době podstatně snižovalo rizika,“ vysvětlil Pavlica.
Celou věc nyní prošetřuje protimafiánská policejní jednotka.