Rudé náměstí v Moskvě FOTO: Pixabay / CardFe
FOTO: Pixabay / CardFe
Jaká je ve skutečnosti ekonomická situace Ruska a nakolik ho zasáhly sankce? Profesor ekonomie na Chicagské univerzitě Konstantin Sonin v rozhovoru pro ruskou sekci Hlasu Ameriky vliv sankcí nepopírá, ale ještě větší význam přisuzuje dopadům mobilizace a útěku produktivních lidí ze země.
Sonin se domnívá, že Rusko skutečně přišlo o své zlaté a devizové rezervy. Centrální banka teď nemá k dispozici přinejmenším polovinu zlatých a devizových rezerv, které měla dříve. Byl to pro ni polštář pro případ problémů, a ten teď neexistuje. Komentuje také oficiální čísla o stavu ekonomiky a vysvětluje, jak je máme číst.
„Co se stalo za poslední rok? Staly se dvě věci: HDP se trochu snížil (klesl jen o tři procenta) a životní úroveň se zřejmě snížila mnohem více. Například maloobchodní tržby klesly o 10 procent. A řekl bych, že to je přesnější odhad poklesu životní úrovně, reálných příjmů než údaje, které uvádí Rosstat na základě HDP. Protože HDP zohledňuje tanky, rakety, zohledňuje železnice, zohledňuje dopravu tanků a vojáků na frontu. To vše se do spotřeby nepromítá,“ říká ekonom.
Je patrný nárůst nepotřebného HDP a pokles HDP, díky němuž se lidem lépe žije. Putina nezajímá kvalita života lidí. Ekonomika se přebudovává vojenským způsobem. „Ve skutečnosti existuje dobrá analogie s 80. lety v Sovětském svazu, protože až do 90. let HDP neklesal, i když ve velkých městech byly obrovské fronty na základní produkty, byly kupony na cukr, což znamená, že byla skutečná ekonomická krize, a HDP neklesal.“ SSSR utratil spoustu peněz za výrobu nepotřebných tanků a techniky a vlaků, tedy za všechno, co lidem nezlepšuje život.
Určující pro ekonomiku bude letos válka. „Například efekt nové vlny mobilizace bude větší, a to jak z hlediska lidí, kteří budou vytlačeni z ekonomiky, tak z hlediska lidí, kteří před novou mobilizací utečou do zahraničí. Bude mít větší účinek než nové energetické sankce,“ říká Sonin.
Jaký vliv bude mít konec exportu ropy a plynu do Evropy a nakolik je možné to nahradit vývozem do Asie?
„Na jedné straně do jisté míry (vývoz do Asie export do Evropy nahradit) může. U plynu to bude trvat déle, protože je třeba vybudovat plynovody nebo terminály pro zkapalněný zemní plyn. Kompenzace nebude možná plně, protože náklady na přepravu budou vyšší, infrastruktura horší, zprostředkování horší, bankovní financování a pojištění horší. To vše povede k dalším ztrátám, ale do jisté míry to určitě bude možné kompenzovat.“
Čína se v roce 2022 stala hlavním ekonomickým partnerem Ruska, ale podle Sonina je partnerem mladším a závislým. Pokud si Čína vypracuje nějakou hospodářskou politiku vůči Rusku, „bude s Ruskem zacházet jako se závislou zemí, které může vnutit své ekonomické podmínky“. Čína má zájem především o přírodní zdroje a na tom, aby Rusko vybudovalo velké plynovody. Až budou postaveny, bude mít Čína velmi velkou tržní sílu. Bude dostávat plyn levněji než někteří konkurenti. V tomto smyslu má Rusko velmi omezené strategické možnosti.
Otázka, kolik má Rusko vlastně peněz, je podle ekonoma špatně položena. „Vidíme, že například Ukrajina dostala obrovskou, monstrózní ekonomickou ránu (přišla o 40 procent HDP a mezinárodní pomoc jí vynahradí možná 10 procent). Vietnamská ekonomika během války s USA neexistovala a pak to, co měla, bylo všechno zničeno – přesto se Vietnam nevzdal. Peníze tedy nedošly, ale v roce 1916 nedošly ani v Ruské říši, a ta se zhroutila. Struktura státu se zhroutila.“
K destabilizaci by tedy mohlo dojít sociálně-politickým tlakem na moc nebo sociálně-politickým rozkolem. „Zdá se mi, že k tomu dojde. To znamená, že nejprve nedojde k ekonomickému kolapsu, ale k politickému kolapsu toho druhu, který se stal v roce 1916 a k němuž došlo v roce 1990, kdy se moc rozpadá vertikálně, to znamená, že na všech úrovních lidé přestávají poslouchat své šéfy a začínají jednat ve vlastním zájmu. Já takový scénář vidím,“ uzavírá Sonin.
