Vzpomínáte si na mobilizující název Akce nespokojených občanů? Anebo spíš na zkratku ANO 2011 a extrémně rozhořčeného československého miliardáře, který v Hospodářských novinách vyhlásil svatou válku korupci v České republice? Slíbil Čechům, že bude líp, a ve volbách 2013 se stal pro téměř třetinu Čechů symbolem změny „zkorumpovaného“ politického systému. Když se dnes po osmi letech podíváme nazpět, usilovně musíme pátrat v paměti a policejních statistikách, jaké velké ryby tady byly v nové éře (ne)pravomocně odsouzeny, obžalovány, anebo aspoň obviněny z korupce a zneužívaní pravomocí veřejného činitele. Počkat, jedna velryba by tady skutečně byla, přesněji jeden evropský unikát, a to premiér, trestně stíhaný policií (ne opozicí, Kalouskem a neziskovkami) za podvodné čerpání evropských dotací na farmu Čapí hnízdo. To však asi počítat nebudeme, že?! Paradoxně by tady jedna naděje pro Českou republiku byla, jenom je to kousek za hranicemi a na ty nejbližší sousedy my ne vždy dohlédneme.

V České republice, stejně jako ve většině postkomunistických zemí, bojují politici s korupcí nepřetržitě už třicet let. Čím víc o ní mluví a vedou s ní předvolební válku, tím víc je jasné, že elementární pocit spravedlivosti v zemi, a ne dvojího metru na „naše lidi a ty ostatní“, se pozvolna vytrácí. Jak je možné, že někdo pořád mluví o korupci, jenomže nemá ve svém volebním období žádné, ale skutečně žádné výsledky v prokazatelných policejních a justičních statistikách?

Dále čtěte

Týdeník FORUM: Fiala, nebo Bartoš? Vyměňme premiéra a ukončeme ostudu

Předvolební číslo Týdeníku FORUM se věnuje dvěma demokratickým kandidátům na předsedu vlády – Ivanu Bartošovi za Pir/STAN a Petru…

Odpověď je jednoduchá: Jako správná země s rostoucí byrokracií a počtem státních úředníků se utápíme ve statistikách, analýzách a nových a nových protikorupčních komisích (mimo jiné je premiér trestně stíhaný za dotační podvod i předsedou Rady vlády pro koordinaci boje proti korupci). Nezbývá než suše konstatovat, že domnělou korupci na nejvyšších místech definitivně porazila byrokracie řízená stejným státem.

Noví lidé, volné ruce

Víte, co se změnilo na Slovensku po volbách, že bylo v průběhu pár měsíců možné zadržet, obvinit, obžalovat a někde už i nepravomocně odsoudit desítky vysoce postavených až nejvyšších státních úředníků, bývalých ministrů, oligarchů, policistů a soudců? Nastoupila nová vláda, poměrně různorodá čtyřkoalice, nový ministr vnitra, nový policejní prezident, nový speciální prokurátor.

A světe, div se, speciální vyšetřovací tým, prokuratura (u nás státní zastupitelství, to je to, co rozhoduje už několik let o podání obžaloby na symbol protikorupčního boje v Česku) a soudy měly rozvázané ruce a mohly konat. Nejbližší spolupracovníci bývalého premiéra Roberta Fica a nejvyšší policejní a státní exponenti bývalé vlády Smeru – sociální demokracie Roberta Fica, začali mluvit a svědčit a dnes už s policií přímo spolupracuje 25, z velké části bývalých, prominentů předešlého vládního režimu.

To, že to byla mafie a kmotrovský systém, už říkají díkybohu oni sami, už není ani nutné, aby to účelově vytahovali současní vládní politici, kteří pro změnu na Slovensku zase zapomněli, že boj proti korupci není cíl, ale jenom jedna z mnoha cest k lepší a spravedlivější zemi. Ještě jednou a speciálně pro české progresivní politické síly, které nade vše milují data a statistiky: prioritou není změna legislativy a nové komise, prioritou je výběr odvážných a kompetentních lidí a volné ruce pro jejich podřízené.

Bojovat. Ale sám se sebou?

A tak pozor na každého nového vládního politika, který přijde se smrští dalších legislativních protikorupčních geniálních nápadů – stane se totiž stejné nic. Naopak, v Česku jsme úplně zapomněli, že není až tak podstatné, kolik komisí a legislativních změn korupci upravuje, ale kdo tu korupci v praxi řeší. Ví vůbec někdo, jak se jmenuje náš policejní prezident, anebo dokonce šéf speciálního protikorupčního vyšetřovacího komanda?

Vzpomíná si vůbec někdo, že tuto agendu (a ne cesty do Kremlu pro vakcínu Sputnik a nehynoucí slávu, vlastně dnes už jenom hanbu) má pod sebou český ministr vnitra? A umíme říct a suše statisticky doložit, kolik relevantních podnětů na korupční jednání politiků, úředníků anebo vlivných podnikatelů předložila příslušným vyšetřujícím orgánům tajná služba?

Není jasné, co dělají a na čem dělají, ale politické proklamace o boji s korupcí se za posledních osm let ve světě policie, státního zastupitelství a justice hanebně vytratily do zapomnění. Je to těžké, když máte hlavní problém vlastně se svým nadřízeným, ještě těžší, když hlavní šéf zasedne na Úřadě vlády ČR a systém starých pořádků zakonzervuje. Úplně nejtěžší pak zůstává, když chcete dodržet svůj volební slib a aspoň tak trochu předstírat protikorupční válku, a jako schizofrenik už narážíte ve všech kauzách jenom sám na sebe.

Velmi silný příběh

A tak tenhle boj musí vybojovat konečně někdo za něj a nejlíp bez něj. A nezapomeňte: Ještě pár hodin před vyhlášením volebních výsledků by Roberta Fica v životě nenapadlo, že jeho pečlivě budovaný korupčně-klientelistický systém na Slovensku se za pár měsíců zhroutí jako domeček z karet. Stalo se, je to možné a dnes má už jenom jeden jediný problém: jak se udržet co nejdéle na svobodě. Opravdu vám to není trochu povědomé? Je to silný příběh, příběh občanské emancipace a nekončící naděje. Nic víc teď tahle země nepotřebuje.